
GUY BIRCHALL/RYAN MORGAN
Setkání v Oválné pracovně mezi prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským 28. února nabralo napjatý tón poté, co Trump a viceprezident J. D. Vance obvinili ukrajinského lídra z nevděčnosti.
Schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským dnes skončila předčasně poté, co se dva prezidenti nepohodli před novináři v Bílém domě. Trump na sociální sítě napsal, že Zelenskyj se může vrátit, až bude připraven na mír.
Během jednání o podpisu dohody o nerostných surovinách vyšly na povrch rozdílné představy o bezpečnostních závazcích. Plánovaná společná tisková konference byla zrušena a nekoná se ani avizovaný podpis ekonomické dohody.
Když Zelenskyj během tiskového vystoupení v Bílém domě žádal nové bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, Vance řekl: „Je neuctivé, že přicházíte do Oválné pracovny, abyste se o tom pokusil jednat před americkými médii.“
Vance uvedl, že Ukrajina „není v dobré pozici“, a podotkl k Zelenskému: „V tuto chvíli u nás nemáte žádné trumfy.“
„Hazardujete se životy milionů lidí. Hazardujete se třetí světovou válkou,“ dodal Vance. Trump jej také obvinil, že si zahrává s životy milionů lidí, když vystoupil proti možnosti kompromisu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Viceprezident poté obvinil ukrajinského prezidenta z nevděku a zeptal se: „Řekl jste za celé jednání jediné poděkování?“
„Vyhodnotil jsem, že prezident Zelenskyj není připraven na mír, bude-li jeho součástí Amerika,“ uvedl americký prezident v příspěvku na své sociální síti Truth Social. „Zneuctil Spojené státy americké v jejich milované Oválné pracovně. Může se vrátit, až bude připravený na mír,“ uvedl Trump o ukrajinském prezidentovi.
Trump a Zelenskyj se již dříve střetli ohledně širších snah o urovnání probíhajícího konfliktu na Ukrajině.
Ukrajinský prezident se ještě předtím setkal s dvoustrannou delegací amerických senátorů.
Trump od svého lednového nástupu do úřadu změnil přístup Washingtonu k válce, když přešel od politiky předchozí administrativy, která se vyhýbala přímému jednání s Kremlem, k otevření mírových rozhovorů s Moskvou.
Trump prohlásil, že chce rychle ukončit válku, zlepšit vztahy s Ruskem a získat zpět americké finanční prostředky vynaložené na podporu Ukrajiny.
Za administrativy Joea Bidena poskytly Spojené státy více než 174 miliard dolarů na pomoc Ukrajině a poskytly jí výraznou diplomatickou podporu na světové scéně.
Trump od té doby naléhá na Evropu, aby se více podílela na podpoře Ukrajiny a investovala více svých vlastních peněz do obrany namísto spoléhání na podporu USA.
Donald Trump rovněž naléhá na Evropu, aby více investovala do své vlastní obrany a méně se spoléhala na americkou podporu.
Dohoda o nerostných surovinách vyjednávaná v posledních dnech by umožnila Spojeným státům přístup k rozsáhlému nerostnému bohatství Ukrajiny, avšak neobsahuje žádné bezpečnostní záruky.
Na tiskové konferenci v Kyjevě 26. února Zelenskyj uvedl: „Chtěl jsem, aby v dohodě byla věta o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, a je důležité, aby tam byla.“
Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina potřebuje vědět, jaký je postoj Spojených států k pokračující vojenské podpoře.
Trump rovněž nastínil možnost, že Spojené státy by mohly získat až 500 miliard dolarů z rozvoje ukrajinských nerostných zdrojů – částku, která by pokryla válečnou podporu, kterou USA poskytly Kyjevu, a více.
Namísto toho, aby dohoda stanovila konkrétní finanční částku pro Spojené státy, dává Washingtonu právo získat zpět část miliard dolarů poskytnutých Ukrajině prostřednictvím investičního fondu na obnovu, který bude financován z prodeje ukrajinských vzácných zemin.
Podle dohody, kterou měli Trump a Zelenskyj podepsat, by Ukrajina převedla 50 procent „veškerých příjmů získaných z budoucí monetizace všech relevantních přírodních zdrojů ve vlastnictví ukrajinské vlády“ do fondu pro obnovu, který budou společně vlastnit a řídit Spojené státy a Ukrajina.
Dohoda nespecifikuje, jak budou prostředky využity, ani které konkrétní aktiva pokrývá, i když uvádí, že zahrnují ložiska nerostů, ropy a zemního plynu, stejně jako infrastrukturu, například plynové terminály a přístavy.
Podrobnější dohoda o nastavení fondu bude vypracována po podpisu předběžné smlouvy.
V posledních týdnech Trump kritizoval Zelenského přístup k válce, označil ho za diktátora a naléhal na něj, aby dohodu přijal.
Na otázku ohledně tohoto výroku během tiskové konference s britským premiérem Keirem Starmerem Trump odpověděl: „Opravdu jsem to řekl? Nemůžu tomu uvěřit.“
Trump rovněž uvedl, že se těší na setkání se Zelenským, a pochválil odvahu ukrajinské armády.
„Pracujeme velmi tvrdě na ukončení této války. Myslím, že jsme dosáhli značného pokroku a že se věci pohybují poměrně rychle,“ řekl Trump. „Buď to bude poměrně brzy, nebo vůbec.“
Zelenskyj podle Trumpa vidí americké zapojení do mírových jednání jako faktor, který dává Ukrajině velkou výhodu. „Já nechci výhodu. Chci mír,“ uvedl Trump.
Trump tento týden také prohlásil, že očekává, že Zelenskyj bude muset učinit ústupky vůči Rusku v rámci konečné dohody o ukončení bojů mezi oběma zeměmi.
Na otázku, jaké ústupky by Ukrajina pravděpodobně musela udělat, Trump odpověděl: „Nechci vám to říkat teď, ale mohu vám říct, že NATO můžete zapomenout. To bylo, myslím, pravděpodobně důvodem, proč to celé začalo.“
Moskva vždy považovala členství Ukrajiny v NATO za nepřijatelnou hrozbu.
Ve středu Zelenskyj sdělil, že chce s USA jednat o tom, zda plánují zastavit vojenskou pomoc Ukrajině, zda Kyjev bude moci přímo nakupovat americké zbraně, zda bude Ukrajině umožněno využít zmrazené ruské prostředky k nákupu zbraní a zda Washington plánuje zrušit současné sankce proti Moskvě.
Pokud bude dosaženo příměří mezi Moskvou a Kyjevem, Británie a Francie souhlasily s vysláním vojsk na potenciální mírovou misi, aby zajistily, že se násilí znovu nerozhoří.
Během svého setkání se Starmerem Trump komentoval možnost britské vojenské přítomnosti na Ukrajině slovy: „Oni nepotřebují moc pomoci. Dokážou se o sebe postarat sami. Britové byli neuvěřitelní vojáci, mají neuvěřitelnou armádu a zvládnou to. Ale pokud budou potřebovat pomoc, vždy budu stát za Brity, OK? Vždy budu s nimi, ale oni pomoc nepotřebují.“
Je jasně vidět, jak pod mikroskopem, že Rusos a teďkonc i Emerikános dělaj všechno proto, aby Ukropyjos jid povstal a hňupa pověsil za kšandy někam na bilbórd. Furt nic. Ukropyjos jsou zjevně pokrevně jak Čechos: i kdyby na nich dříví štípali, i kdyby jim vypálili zem do černozemě, i kdyby jim vzali fšecko fčetně příbytku, i kdyby fšecky poslali do Rajchu, koncentráku, do pole nebo pytlů, tak klidně jak vovce pudou, ale prrel ne a nezvednou. Jenom pokuď jim kagan rabi nebo jeho ideonohsled zavelej, to se zvednou jak zhypnotizovaní lumíci a klidně vobsaděj náměstí do voranžova nebo sametova, nebo se i hromadně budou kodrcat do cizin všech světovejch stran, než se zase někde svalej do sesle a maj všecko na pár století na háku.
Čapnout Volofetku Zelebubna? Proč ne, ale to by muselo zavelet jédium, to pak jid zlumíkovatí a probuzenci jak golémi pod šémem prrele zvednou a vykonaj cokoliv!