Kde je ta „klimatická krize“, o které aktivisté pořád melou?

TYLER DURDEN

Hysterie klimatické změny je protlačovaným tématem sociálních svárů nejméně už od 80. let. Západní země jsou už nejméně 40 let neustále bombardované propagandou globálního oteplování a předpověďmi ekologického kataklyzmatu. Mnoho lidí strávilo časy svého formování v dětství a školní roky v indoktrinaci povídačkami o zkáze – o světě, v němž oceány stoupají o stovky stop a pevniny jsou pohlcovány vlnami. O světě, v němž exponenciálně rostoucí teploty vytváří pohromu s počasím, kdy miliony lidí zabijí hurikány, tornáda, povodně a sucha.

Jak mnozí z nás vědí, tak všechna ta tvrzení se ukázala být mimo realitu. Ledovce a polární čepičky nikdy neroztály. Pevniny nezaplavuje moře. Jediný hladomor dneška je důsledkem ekonomické katastrofy, ne klimatické katastrofy. Ani nejohroženější druhy se z planety neztratily. Ale klimatičtí vědátoři hrabou miliardy dolarů z financování od vlád a globalistické think tanky hlásají, že přichází apokalyptické počasí, sice jim 40 let nic nevychází, ale i teď bychom jim měli věřit. „Debata skončila,“ říkají, a my se těm „expertům“ musíme podvolit.

Kde ale jsou důkazy o té klimatické krizi, o které všichni ti dobře financovaní vědátoři a aktivisté pořád melou? Kde jsou ty dopady na počasí? Člověk může vidět velice hmatatelné výsledky naší probíhající ekonomické krize; inflaci a vysoké ceny, ožebračené spotřebitele přežívající díky kreditním kartám, masové propouštění šířící se z průmyslové výroby do jiných sektorů aj. Bude-li klimatický kult chtít, aby je lidé brali vážně, budou muset předvést nějaký druh viditelného důkazu, že globální oteplování je skutečnou a legitimní hrozbou.

Je tu ale problém, že žádný důkaz nemají, a tak jsou nuceni jako prostředek zastrašování veřejnosti podvodně spojovat každičkou událost ošklivého počasí s „klimatickou změnou“. Podívejme se tedy na data o skutečném počasí a uvidíme, jestli ty údajně nebezpečné uhlíkové emise nějak přispívají k meteorologickým kalamitám.

O USA se často mluví jako o primárním znečišťovateli uhlíkem (ač země jako Čína produkují 30 % globálních uhlíkových emisí, zatímco USA jich produkují jen 14 %). Podívejme se na záznamy amerických meteorologických údajů a podívejme se, zda nalezneme projevy nadcházející katastrofy. Je-li ten problém globální, měl by určitě být na počasí v USA vidět stejně jako ve všech jiných zemích.

Co třeba hurikány? Pokaždé, když hurikán postihne pobřeží Zálivu, vykřikují média mainstreamu o klimatické změně jako o příčině. Nastal ale v USA významný nárůst hurikánů? Ne, podle dlouhodobých dat. Bouře se formují s četností v souladu s historickými záznamy.

A co třeba velké povodně? Dochází k více průtržím mračen a k říčním záplavám? Ne nedochází. Dnes k záplavám nedochází s větší četností nebo závažností než v minulých desetiletích. I klimatičtí vědátoři musí přiznávat, že nebezpečí škod z povodní v USA i globálně už desítky let klesá. Data o škodách v poměru k HDP to ukazují.

Znamená to snad, že se potýkáme s rostoucím suchem? Určitě by přeci globální oteplování mělo způsobovat značné škody úbytkem deště? Kdepak, ani to se neděje. K nejhorším suchům v nedávné historii USA došlo ve 30. a v 50. letech.

Tak třeba uvidíme značný posuv u tornád a u hrozného počasí na pevnině? Je dnes více smrtonosných tornád než před lety? Ne, není. Ve skutečnosti nebezpečných tornád ubývá.

Hysterie klimatické změny často jako východiska své argumentace využívá teorie o teplotním „bodu zvratu“. Oficiální data o teplotách se (v USA) táhnou jen do 80. let 19. století, což nám pootvírá okénko k pohledu na klima a na porovnání dnešních dat s minulostí. Podle NOAA globální teploty za 100 let nevyrostly ani o 1°C. Tvrdí, že to chce vzestup jen o 1,5°C, aby nastal bod zvratu, který zničí tu Zemi, jak ji známe. Neexistuje žádný důkaz, který by teorii o bodu zvratu podpořil, ani to nemá historický precedent. Určitě žádný meteorologický důkaz neexistuje a ti, co o tom pochybují, mají potíže najít jakýkoliv doklad o klimatické katastrofě na obzoru.

Jestli ta data cokoliv dokazují, tak to, že člověkem vytvořené uhlíkové emise nemají na meteorologické události žádný dopad. Takže, jsme-li na pokraji zničení globálním oteplováním, tak to není způsobeno lidským průmyslem.

Pravdou je, že klimatická změna se stala náboženskou ideologií, rozšířením klanění se Zemi založený spíše na víře než na faktech. A klimatický kult jako všechna náboženství potřebuje mytologii Apokalypsy s vyobrazením konce světa, aby udrželi ovce v poslušném stádě. V každé dekádě vyčarují nové pohádky o nevyhnutelné zkáze, pokud nebudeme poslouchat jejich pravidla a nepodvolíme se jejich vrtochům. Je to smutný pokus naverbovat vědu jako nástroj k vyvolání fanatismu.

TYLER DURDEN

(16 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...