Kdo je tady extrémista?

Dnešní válka v Gaze není původní příčinou vzedmutí „propalestinských“ nálad v západní Evropě či severní Americe. Je ale vhodným spouštěcím mechanismem k zesílení v očích paralelní společnosti vzniklé z masové migrace, kterým Západ – v extremistickém blouznění o jakési multikulturní společnosti – naivně otevřel dokořán své dveře v mylné víře, že mohutné migrační vlny z Afriky a Blízkého východu nám budou oživujícími impulsy a zářnými příklady k rozvoji naší civilizace. Ohromné demonstrace s potenciálem destabilizovat celé státy oznamují Britům, Francouzům, Belgičanům a Němcům, že v jejich zemích už jsou migranti reálnou silou schopnou nátlakově prosazovat vlastní zájmy.

Víkendový londýnský několika set tisícový dav proto není o Gaze, je ukázkou vnitřního stavu evropské civilizace a společenské kondici celého Západu. Je signálem v přímém přenosu, jak daleko došel Západ ve vlastní sebedestrukci.

Na víkendovém sněmu TOP 09 vystoupil se zdravicí předseda Spolu Petr Fiala a ve svém vystoupení prohlásil: „Pokud se začneme hádat, vymezovat se, je to nejspolehlivější cesta, jak odevzdat moc extremistům a populistům“.

Komu tento vzkaz premiér vyslal? Lidovcům nebo topákům jistě ne, ti jsou nadmíru spokojeni s uplácáním kolice Spolu dokonce i do evropských voleb, ve kterých by téměř s jistotou nezískaly tyto, pod hranicí volitelnosti se dlouhodobě potácející strany, žádný mandát. Nebo je to vzkaz pirátům, kteří se mohou se svými čtyřmi mandáty hádat, jak chtějí, dění ve vládě i parlamentu ale neovlivní? Že by se chtěli hádat členové starostů, kteří jsou rádi, že se o nich kvůli jejich megaproblému s názvem Dozimetr moc nemluví, to asi také není pravděpodobné. Pokud to tedy nebyl vzkaz nikomu z nich, byl to temný vzkaz Fialy dovnitř „své“ ODS? Těm, kteří zřejmě ještě mají poslední zbytky loajality k vlastní původní politické značce a znásilnění vedením své strany ještě nestrávili? Kéž by se tito poslední mohykáni nedali zastrašit!

Svou hrozbou populisty a extrémisty nám Fiala odhalil i to, co nás v Čechách s vládou jeho pětikoalice ještě čeká: o co méně se vláda bude starat o zlepšení zoufalého hospodářského stavu České republiky, o to více bude vyhrožovat extrémisty a populisty. O co méně bude vzdorovat všem zničujícím nařízením přicházejícím z Bruselu, o to více bude oprašovat program „Antibabiš“. Obávám se, že jim na to rozhodující část voličů za dva roky zase skočí, aniž by se vážně zamyslela nad tím, kdo je tady vlastně ten extrémista.

Do extrému se začínají rozbíhat také úvahy některých českých politiků, zda má mít zesnulý Karel Schwarzenberg státní pohřeb. Jeden z dnešních deníků se dokonce ptá, zda „poslední [Schwarzenbergova] cesta Prahou bude na lafetě?“.

Připomeňme, že státní pohřeb je slavnostní obřad, kterým stát vyjadřuje nejvyšší pocty mimořádně významným osobnostem. Jediným státním pohřbem v polistopadové éře byl pohřeb Václava Havla a prokázaná úcta byla nezpochybnitelná a oprávněná. Zdá se, že k naší současnosti vykolejené slabošstvím a pokrytectvím dnešních českých politiků, bude patřit i organizace státního pohřbu pro člověka, který snad mohl být pro mnohé zajímavým politikem, ale velikánem české politiky – a pokusme se být alespoň trochu objektivní a přiměření – opravdu nebyl.

Je škoda, že namísto smírného a upřímného vzpomenutí na Karla Schwarzenberga budeme zřejmě svědky „ohňostroje“ organizovaného těmi, kteří se prostě chtějí jenom předvádět.