Kdy poroste česká ekonomika? |

Sdílet článek:

VLADIMÍR PIKORA

Minimální růst průmyslu

Průmyslová produkce v dubnu meziročně reálně vzrostla o 1,2 %, což o je proti březnu významné zpomalení. Ukázalo se, že naprostá většina odvětví zaznamenala pokles produkce, přičemž nad vodou držely průmysl automobilky. Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů totiž vzrostla v meziročním srovnání o 30 %. Za tímto výsledkem ovšem nestál boom automobilek, nýbrž nízká srovnávací základna z loňského roku, kdy chyběly dovážené komponenty.

Pro analýzu je zajímavé podívat se na hodnotu nových zakázek, která vzrostla o 2,7 %. Zajímavé je

přitom rozdělení na nové zakázky ze zahraničí a z domova. Tuzemské nové zakázky vzrostly o 11,3 %,

zatímco zahraniční klesly o 1,6 %. Bohužel i tato čísla jsou ovlivněna nízkou srovnávací základnou a vypadají tak optimističtěji než skutečnost.

Raději se dívám na statistiky z většího nadhledu. Vypovídací hodnotu má údaj, podle kterého vzrostl průmysl za první čtyři měsíce o 1,2 %. A tento nárůst je slaboučký.

Stavební produkce klesá

Stavební produkce se v dubnu meziročně snížila o 6,4 %. Úřady vydaly meziročně o 10,9 % stavebních povolení méně, o 24,6 % klesl i počet bytů, jejichž výstavba byla zahájena. Dokončeno bylo naopak o 40,6 % bytů více.

Stavebnictví padá a padat bude i nadále, za celý rok očekávám propad kolem 3 %. Uvedený vývoj signalizuje dramatický propad počtu stavebních povolení a počtu bytů, jejichž výstavba byla zahájena. Developeři zkrátka nerozjíždějí nové projekty, pouze vyčkávají a dokončují rozestavěné byty.

Situace se podle mě otočí teprve v příštím roce, kdy rozmrzne trh hypoték. Úrokové sazby poklesnou a zároveň s tím budou již změkčena pravidla pro poskytování hypoték. Ceny nemovitostí proto mohou letos ještě klesat, ale v příštím roce se vrátí k růstu.

Přebytek zahraničního obchodu

Dubnová bilance zahraničního obchodu skončila přebytkem 8,4 mld. Kč, což byl meziročně o 36,6

mld. Kč lepší výsledek. Výsledky příznivě ovlivnil zejména menší schodek obchodu s ropou a zemním plynem o 21,2 mld. Kč vlivem poklesu cen na světových trzích i nižšího dovezeného množství. Jinými slovy, dovážíme méně ropy a plynu a ten je navíc ještě levnější. Domácí zásluha na zlepšení bilance je tedy pouze minimální. Z čistě technického pohledu stojí za úspěchem to, že vývoz rostl o 2,3 % a dovoz klesl o 7,8 %. Stejná čísla bych si přál vidět u příjmů a výdajů státního rozpočtu.

V lednu až dubnu 2023 dosáhl přebytek obchodní bilance 49,8 mld. Kč ve srovnání s deficitem 40,2

mld. Kč ve stejném období loňského roku. A to je argument, proč letos nevadí, že je koruna silná.

Naopak, díky této statistice může posílit ještě více.

Co bych dělal, kdybych byl centrálním bankéřem?

Z pohledu centrální banky nepřinesla data nic překvapujícího ani nového. Průmysl bude letos slabý, stavebnictví poklesne a ekonomika jako celek proto neporoste. Růst přijde teprve v příštím roce. Očekávám proto, že ČNB sníží své úrokové sazby až na přelomu roku. Velkou nejistotou ovšem

zůstává státní rozpočet a vývoj mezd. Tady by mohl nepříznivý vývoj donutit ČNB k jednomu

zvýšení sazeb již během nejbližších měsíců.