Když se stát nudí




Sdílet článek:

PETR HAMPL

Psal jsem o perspektivě zdanění domácích prací, a jeden čtenář mě upozornil na další lahůdku. Od začátku letošního roku má každý majitel nemovitosti povinnost uchovávat stavební dokumentaci splňující spoustu speciálních podmínek. Brzy k tomu přibude i zahrada (i k té má být dokumentace). Úřady vás mohou zkontrolovat a pokud jim tu dokumentaci neukážete, může následovat pokuta ve výši stovek tisíc korun. Neuvěřitelné! A takové novinky se objevují neustále.

Jak výstižně napsal Charles Murray, systém ukládající podmínky, které občané nedokážou splnit, se nazývá despocií. Každý totiž může být kdykoliv potrestán a je na libovůli úřadů, zda této možnosti využijí.

David Graeber v jedné ze svých knih velmi bystře upozorňuje, že ke skokovým nárůstům byrokracie dochází vždy za těch vlád, které mluví o trhu a minimálním státu. Současné bujení administrativních povinností za Fialovy vlády je vlastně normální. Ale Graeber tvrdí, že ve Velké Británii je tomu tak už od roku 1800. Když nastupuje vláda hlásající volný trh, připravte se na vyšší daně a více úředních povinností.

Jak ten zdánlivý paradox vysvětlit? Třeba připomenutím, že stát byl vynalezen za tím účelem, aby mobilizoval zdroje pro vedení války. To je jeho základní princip. To je jediné, v čem je skvělý – mobilizovat zdroje a realizovat gigantické projekty, jaké by nemohl realizovat nikdo jiný. Jak se ukazuje, nemusí se jednat jenom o válku. Stejně vhodným úkolem pro státní aparát je zavedení elektřiny do každé vesnice, postavení systému silnic a železnic, přehrady a elektrárny, výstavba milionu bytů, vybudování národního průmyslu nebo obrovského loďstva (klidně obchodního), let na Měsíc… k takovým rozmachům lidského ducha je stát vhodný.

Jenže co když takové úkoly nejsou? Státní aparát se začne nudit. Neví co s nevyužitou energií. Začíná šikanovat vlastní obyvatele, případně je úplně likvidovat. Nebo si ho ochočí korporace.

Ideologie minimálního státu ještě nikdy nevedla ke zmenšení státu. Řešením je najít pro něj nějakou užitečnou práci.

 

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (26 votes, average: 4,62 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

2 Comments

  1. No, něco na tom je, ale nemí to vše.

    Náš stát má tolik vnitřních dluhů, že dy měl pracovat v režimu 7/24.
    Potom tu máme GreenDeal – úkol přímo Sisyfoský …

    Vláda se chová jako manažeři, nad kterými není žádný nadřízený, který by je úkoloval a kontroloval, a výplatu jim přiděloval podle skutečného výkonu.

  2. G.No naše vláda má nad sebou nadřízené, kteří vzhledem k tomu že jsme zemička bez surovin a za chvíli bez byznysu autíček, benzínu, moře a levné pracovní síly je odkázána na spolupráci uvnitř EU, kam jsme se s radostí hrnuli. No a aby jsme nemuseli konkurovat sólo světu jako GB, která by se kdyby nestyděla ráda do klubu EU vrátila, musí cvrlikat tak jako Vy a my všichni tam kde hákujeme. No a kdyby jste chtěla být sólo jak chtějí někteří, tak by jste musela příkladem sdělit čtenářům, jakou Vaší činností by si svět sedl před Vámi na zadek. A pokud by jste to nechala na ostatních, tak riskujete že oni zas na Vás. No a právě proto by to chtělo míň sociologů všeho druhu a víc ruk k práci, aby byl svět z nás paf. Pak můžeme klidně vystupovat a vstupovat kam chceme.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*