Komu není rady…

Zelení a pseudoekologové slaví, a to oprávněně, protože se jim v Německu podařil husarský kousek: vypnuli všechny jaderné elektrárny na německém území. Mezitím normální lidé si klepou na čelo a ptají se jeden druhého, co bude, až bude v noci bezvětří. To ale německou vládu prozatím netrápí: případný nedostatek elektřiny se nahradí zvýšeným výkonem uhelných a plynových elektráren. Fyzik André Thess ze stuttgartské univerzity už stihl spočítat, že ročně se kvůli tomu dostane do ovzduší 15 milionů tun oxidu uhličitého… Ale koho to ve vládě zajímá, že?

O (ne)výhodách masivního používání fotovoltaiky a větrných elektráren by se dalo napsat mnoho, ale alespoň stručně připomenu pár důležitých protiargumentů:

Za prvé: Že vítr nefouká pořád a slunce v noci nesvítí, ví každý rozumný člověk. Je politováníhodné, že ve vládě rozumné a moudré lidi budete hledat marně (čest výjimkám).

Za druhé je zde jeden velký problém pod názvem recyklace. Správně zkonstruovaná uhelná anebo jaderná elektrárna po modernizaci (odborně řečeno po retrofitu) dokáže sloužit v průměru 50 – 60 let. Větrné elektrárny tolika let nikdy nedosáhnou: opotřebení převodovek a dalších silně namáhaných komponentů je velice rychlé. Fotovoltaické panely poslouží maximálně dvacet let, potom se je musí vyhodit. Recyklovat (alespoň prozatím) nejdou. Takže co s nimi?

Za třetí je zde problém výroby. Fotovoltaické panely se ve velkém vyrábí v Číně, která emise jakýchkoli plynů neřeší a suroviny dováží ve velkém z ruské Sibiře (pokud nepočítáme Afriku). Při výrobě fotovoltaických panelů se tak do ovzduší uvolní o mnoho víc nejrůznějších plynů, a to i takových, proti kterým je oxid uhličitý zcela neškodný plyn.

Za čtvrté: nemožnost regulace výkonu. Slunci a větru prostě neporučíte, i když si to papaláši sídlící v Bruselu bláhově přejí. Platí staré dobré pravidlo, že přírodní zákony jsou sice jednoduché, ale vždy a za všech okolností fungující a zároveň nepodplatitelné, a nehne s nimi ani plejáda neziskovek a „woke“ organizací. Takže když zasvítí slunce a zafouká vítr, solární a větrné elektrárny v mžiku začnou vyrábět kvanta el. energie, která ovšem nejdou někam uložit „na horší časy“, ale právě teď hned se je musí dodat odběratelům. Elektrické vedení má také určitou kapacitu, kterou je schopno přepravit, celkový odběr elektřiny je během dne a roku různý (odborně se tomu říká diagram zatížení), a tak

Příklad diagramu zatížení · Foto: www.energetikainfo.cz

jakožto operátor musíte tlumit výkon jaderných, uhelných a vodních elektráren. Výkon jaderné elektrárny se řídí relativně dobře, (jen tak pro zajímavost: jadernou elektrárnu se od úplného vypnutí do plného výkonu spouští asi 20 hodin!), ale uhelné elektrárny jsou už ve své podstatě těžko řiditelné a byly stavěny s cílem vyrábět 24 hodin denně zhruba stejné množství el. energie. Jedině vodní elektrárny se dá dobře řídit, a to je také jejich hlavní funkce: během dne vykrývat největší odběr (špičkové zatížení), a v noci zase spotřebovávat přebytečnou el. energii (to platí pro přečerpávací vodní elektrárny, které si do horních nádrží načerpou zásobu vody. Jen tak pro zajímavost: vodní elektrárnu se dá spustit z nulového na plný výkon během jedné minuty.) Takže suma sumárum neřiditelná fotovoltaika spolu s neřiditelnými větrnými elektrárnami hází do řízení rozvodných sítí pěkné vidle.

Za páté: problém s kvalitou signálu. Toto platí hlavně pro solární panely. Solární panely totiž vyrábí elektrické napětí tzv. přímo, nebo-li nepotřebují k tomu kotel/reaktor, turbínu a generátor. To je sice výborné, ale pořád zde platí staré pravidlo, že všechno má rub i líc. Fotovoltaika tak vyrábí stejnosměrné napětí, které se musí kvůli přenosu na velké vzdálenosti transformovat na střídavé napětí. A to je jeden z kamenů úrazu, protože střídač (a teď myslím opravdový střídač produkující téměř čistou sinusoidu) je velmi drahá záležitost. Zároveň není jeden střídač na celou fotovoltaickou elektrárnu, ale jeden na pár panelů. V průměrné fotovoltaické elektrárně tak pracuje několik desítek až stovek střídačů, což celou elektrárnu zásadně prodražuje. A protože nic není dokonalé, ani střídače ne, po poskládání vln napětí ze všech střídačů výsledný signál vypadá asi takto (viz obrázek). V dnešním světě plném složité elektroniky citlivé na ledasco se tak na kvalitu napětí musí dbát víc než kdy jindy.

Vlevo čistý sinusový signál, který produkují klasické alternátory; vpravo výstupní signál z referenční fotovoltaické elektrárny · Foto: autor

Co dodat? Angela Merklová se nejspíš příliš vyděsila havárie ve Fukušimě a prohlásila, že Německo bude bez jádra. A co se řekne, to se přece plní, že? I když je to sebeabsurdnější příkaz. Němci poslechli (bodejť by Němci neposlouchali!) a 14. 4. 2023 ve 23:59 plán splnili. A zelení se radují, protože se o krok přiblížili „lepším zítřkům“. (Poraďte mi: Který ismus naposledy používal termín lepší zítřky?) Že německé sebevražedné plány Česko jakožto fakticky sedmnáctá spolková země krutě odskáče, je nad slunce jasné všem, jen ne politikům, třeba takovému Jurečkovi. Inu, komu není rady, tomu není ani pomoci…