Kasonová si ve zlomku vteřiny uvědomila, že zemře, a pomyslela si: „Bože! Pomoz!“ a zpětně si pomyslela, že to možná bylo natolik blízko modlitbě, že to uvedlo do pohybu její následující zážitek. Ještě než letadlo dopadlo na zem, pocítila žena, jak se na ni snáší síla klidu, která potlačila její strach. Cítila, jak její duší prostupuje Boží slovo a dává jí najevo, že všechno bude v pořádku, ať už havárii přežije, nebo ne.
Pilot pak hrdinně přistál na břiše na ledu, vzpomíná Kasonová, a byli by v bezpečí, jenže led byl příliš tenký a jakmile se letadlo přestalo pohybovat, potopilo se nosem do ledové vody. Pacient nepřežil.
V těžkém zimním oblečení se pilot, zdravotní sestra a Kasonová museli pokusit doplavat ke břehu ve zrádných vodách jezera Devil’s Gap. Náhle se ocitla vysoko nad svým tělem. „Dostala jsem se do neuvěřitelné, bílé světelné říše, která byla plná lásky, absolutní, neuvěřitelné lásky. Nejsilnější láska, jakou jsem kdy v životě pocítila,“ uvedla lékařka v rozhovoru pro pořad „Tajemství života“ televize NTD.
„A nikdo mi to nemusel říkat, nikdo mi to nemusel vysvětlovat, prostě jsem to nějak věděla, prostě jsem ve své duši věděla, že ten neuvěřitelný pocit, ta neuvěřitelná láska, to byla láska vyšší síly, to, co jsem jako dítě vychovával, se jmenovalo Bůh.“
„Nebyl to starý muž s dlouhými bílými vousy, který sedí na trůnu a soudí mě. To, co jsem ve skutečnosti prožívala, byla ta láskyplná síla za vesmírem, byla to spíš nekonečná síla, která je nekonečně inteligentní, která zná všechno minulé, přítomné i budoucí a miluje nás všechny tou nejneuvěřitelnější, bezpodmínečnou láskou.“
Obrovská souhra náhod vedla k jejich záchraně a všichni tři byli vrtulníkem převezeni do nemocnice, kde byli ošetřeni kvůli podchlazení.
„A já jsem byla přivedena zpět do svého těla. Byl to pocit, jako když džina vcucnou zpátky do láhve,“ vzpomíná Kasonová a dodává: „Hluboce mě to změnilo.“
V 70. letech se o zážitcích blízkých smrti ještě moc nepsalo a nikdo neměl žádné lékařské vysvětlení pro to, co ženě stalo. Kolegové, s nimiž se radila, navrhovali halucinace nebo zmatenost v tísni, ale Kasonová léčila pacienty s halucinacemi a zmateností a věděla, že tohle je něco úplně jiného. Pro to, co prožívala, neexistovalo žádné pojmenování.
Přes den tedy Kasonová pracovala jako konvenční praktická lékařka a ve svém volném čase začala podrobně zkoumat, co to vlastně zažila. Byla to právě ona, kdo vymyslel pojem „duchovně transformativní zážitky“. V roce 1990 se stala první kanadskou lékařkou, která se specializuje na poradenství lidem, kteří tyto zážitky prožili. V současné době jsou zážitky blízké smrti rozsáhlým studijním oborem. Je také spoluzakladatelkou a prezidentkou organizace Spiritual Awakenings International a bývalou prezidentkou Mezinárodní asociace pro studium blízkosti smrti (IANDS).
Těžší volba
Za svůj život měla celkem pět zážitků blízké smrti, dva z nich prožila v dětství a tři v dospělosti. A byl to právě ten poslední, co v ní ujasnilo její poslání na Zemi. Bylo to 8. listopadu 2003, Kasonová byla na návštěvě Niagarských vodopádů, když uklouzla na ledu a rozbila si hlavu o kamennou dlažbu.
„Utrpěla jsem opravdu vážné traumatické poranění mozku s krvácením do mozku a okamžitě jsem zemřela,“ líčí Kasonová. Jakmile se jí hlava dotkla chodníku, cítila, jak jí duši vytrhla z těla „síla mocnější, než jsem já sama“, a pak se řítila do temného prostoru.
V té době už studovala zážitky blízké smrti několik desetiletí a do jisté míry očekávala, co se bude dít dál. Osoby se zážitky blízké smrti běžně uvádějí věci, jako že se ocitly nad svým zraněným tělem a pozorovaly vlastní oživování, jako se to stalo Kasonové po havárii letadla. Často také uvádějí, že se pohybují směrem k jasnému světlu, že je známé duše vítají v jiné sféře nebo že předstupují před vyšší moc.
Mnozí popisují, že se to odehrává na louce nebo v údolí s přírodou podobnou té pozemské, ale nekonečně krásnější. Častá je také jakási „životní revize“, podobná tomu, jako když se člověku v jednom okamžiku promítne před očima celý život, jenže tento okamžik je bezčasový a nekonečný a prožívající mohou cítit emoce lidí kolem sebe místo svých vlastních.
„Byl jsem přivítána v říši, bylo to něco jako vchod, který vyzařoval světlo, a ve vchodu stály dvě světelné bytosti, dva světci z mé duchovní tradice,“ popisuje bývalá lékařka. Pro ni to byli jogín Paramahansa Jógananda a jogín Mahavatár Babadží, kteří ji přivítali na místě, které podle jejích slov připomínalo oslavu, a zahrnuli ji radostí a láskou.
„Ale pak mi malá část, mé ego, malý hlásek na rameni říkal: Uf, tady přichází životní revize. A chci říct, že se snažím být dobrým člověkem a mít dobrý život, ale každý dělá chyby, takže jsem se na svou životní revizi tak trochu netěšila.“
„A bylo to tak neuvěřitelné, protože to bylo, jako by mi ti dva svatí četli myšlenky… protože jeden z nich se prostě otočil, podíval se na mě a tím pohledem mi odfoukl starosti, jako by mi z ramene sfoukl prach,“ vypráví a dodává: „Pochopení, které se s tím pohledem dostavilo, bylo, že stejně jako milující rodič, když se dítě učí, učí se chodit, klopýtá, padá, odírá si kolena, naráží si hlavu, může si i něco rozbít. Když spadne, milující matka dítě netrestá. Ale místo toho milující matka dítě utěšuje a říká: To je v pořádku. Můžeš to zkusit znovu, příště to zvládneš lépe.“
S tím z ní spadly všechny obavy a měla pocit, jako by si okamžitě „stáhla“ obrovské množství informací najednou. Znovu prožila nejen svůj život jako doktorka Yvonne Kasonová, ale mnoho dalších životů.
„Bylo to jako: ,Aha!‘ Protože když jsem si najednou vzpomněla na všechny své minulé životy, měla jsem pocit ,ach ano, vždycky jsem to věděla, jak jsem to mohla zapomenout? Viděla jsem, jak do sebe všechny zapadají jako kousky skládačky, prostě do sebe dokonale zapadají.“
Kasonová si vždy myslela, že její život lékařky, která vyučuje na Torontské univerzitě a má nejrůznější duchovní a mystické zážitky, je dost neobvyklý. Nyní to vnímala jako součást většího kosmického plánu. Cítila hlubokou radost a vědomí, když to všechno prožívala, a pak se jí znovu zjevili ti dva svatí, bytosti světla, a dali jí na výběr ze dvou možností.
„Teď si můžeš vybrat, zda se vtělíš do těla dítěte, nebo se vrátíš do zmrzačeného těla, abys dál sloužila božímu (záměru),“ popisuje Kasonová svůj prožitek. „A pro mě to byla dokonalá otázka, protože moje modlitba po mnoho a mnoho let byla, že chci být Božím nástrojem jakýmkoli malým způsobem. A tak to, že jsem dostala na výběr ze dvou různých způsobů, jak sloužit, byla pro mě dokonalá volba.“
„V tom rozšířeném stavu, ve kterém jsem se na té druhé straně nacházela, se srdcem otevřeným dokořán, zcela důvěřující moudrosti a lásce vyšší moci, která stojí za vesmírem, mé srdce prostě okamžitě zareagovalo: ,Ó, mistři, prosím, veďte mě. Jaká je vyšší volba? Chci plnit Boží vůli.‘“
Beze slov, ale s naprostým porozuměním, svatí „tak láskyplně, tak sladce“ sdělili Kasonové: „Bude to těžší, ale vrátíš se do zraněného těla.“ Její srdce odpovědělo „přijímám“ a v okamžiku se probudila ve svém těle, v těle, které právě utrpělo těžký úraz mozku.
Sopka světla v mozku
Před úrazem vedla Kasonová velmi aktivní život. Vykonávala lékařskou praxi, psala knihy, přednášela a často pracovala jako dobrovolnice ve škole svého syna, kde se velmi angažovala. „S traumatickým poraněním mozku jsem nic z toho dělat nemohla. Byla jsem invalidní,“ vypráví.
Mnoho let podstupovala neurorehabilitaci a usilovně pracovala na tom, aby se vrátila k modlitbám a meditaci, které byly velkou součástí Kasonové života a které bylo velmi obtížné provádět s takovým poraněním mozku.
Pak 24. února 2016 Kasonová meditovala na posvátném místě v kalifornském Encinitas během rekolekcí, když „jsem najednou vnitřně vnímala, jak uprostřed mého mozku vybuchuje sopka tekutého světla“.
„Střed mého mozku byl více než 12 let v temnotě a teď se to rozsvítilo. Bylo to jako probuzení. A můj mozek se uzdravil. Zažila jsem zázrak: můj mozek se uzdravil,“ popisuje žena. Kvůli postižení byla Kasonová v jakémsi „uzamčeném“ stavu, kdy neměla přístup k velkým částem svého mozku, kdežto teď měla pocit, že se jí „otevřela stavidla“.
„Všechny ty myšlenky, moje zkušenosti a to, o co se mám podělit ve svých budoucích knihách, se vylilo z mého vědomí a toto silně inspirovalo nutkání psát, psát, psát a dostalo se mi velmi silného vnitřního vedení: Předávej dál to, co ses dozvěděla.“
Během prvního roku po uzdravení napsala první náčrt dvou nových knih. „Jsem živoucím důkazem toho, že zázraky se dějí. Nikdy se nevzdávejte naděje. Bez ohledu na to, jaké máme v životě problémy, zázraky se dějí. Když se nějaký může stát mně, možná se může stát i vám.“
Kasonová nedávno vydala svou nejnovější knihu „Lekce duše ze světla“, v níž sdílí celý svůj příběh.
V roce 2020, několik měsíců po vypuknutí pandemie, Kasonová založila Spiritual Awakenings International, online vzdělávací neziskovou organizaci pro lidi, kteří sdílejí své duchovně transformativní zkušenosti.
Téměř tři roky fungující spolek má nyní předplatitele ze 77 zemí a Kasonová se setkává s tím, že se objevuje stále více duchovních zážitků a příběhů než za celou její kariéru. „Všichni, celá planeta, se právě teď nachází v duchovním probuzení,“ řekla Kasonová.
Zpracováno z pořadu televize NTD, z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký
To je zase nesmyslů , lidi nemají co dělat ! Kolik má ta paní dětí ?