Lidé chudnou, nemohou utrácet, ekonomika klesá. Jednoduchá matematika |

Sdílet článek:

PL/MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ

Lidé reálně chudnou. A když chudnou, nemohou zvyšovat útraty. Když škrtí útraty, ekonomika musí klesat. A české reálné mzdy propadly nejprudším tempem mezi 38 zeměmi OECD. „Samozřejmě, že to není náhoda. Souvisí to s tím, že máme jednu z nejvyšších inflací. Ta je přímým důsledkem výrazného navýšení množství peněz v oběhu od začátku covidových let,“ říká pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová s tím, že peníze do oběhu dlouhodobě tlačila jak centrální banka, tak také – a to hlavně – vláda. Možná však lidé na chudnutí nebudou tolik myslet, když se budou řídit radou Rakušanova úřadu a věnovat se nahlašování spoluobčanů.

Podle předběžných odhadů Českého statistického úřadu se česká ekonomika ve třetím čtvrtletí propadla více, než se čekalo. Meziročně ztratila 0,6 procenta, zatímco se předpokládal pokles jen o 0,3 procenta. Mezičtvrtletně měla vykázat nulový růst, ve skutečnosti klesla o 0,3 procenta. Co se za horšími, než očekávanými výsledky skrývá především?

Je za tím především skepse běžných spotřebitelů, neochota utrácet. Ta je zase hodně ovlivněná vysokou inflací, protože inflace je tak vysoká, že ani rostoucí mzdy a zisky firem ji nestíhají kompenzovat. Tedy lidé reálně chudnou. A když lidé chudnou, nemohou zvyšovat útraty. A když lidé škrtí útraty, ekonomika musí klesat. Snadná matematika.

Jak říkáte, lidé chudnou. Reálná mzda klesá už sedm čtvrtletí za sebou, což je nejdéle v historii samostatné republiky. Zaujalo mě, že se české reálné mzdy propadly nejprudším tempem mezi zeměmi OECD. Někdo nejhorší být musí, ale proč to mezi 38 ekonomicky velmi rozvinutými státy světa je právě Česko? Je to náhoda? Nebo, co dělají v těch ostatních 37 zemích lépe? A lze už brát k odpovědnosti Fialovu vládu, jejíž funkční období se celé překrývá s propadem reálných mezd?

Samozřejmě, že to není náhoda. Souvisí to s tím, že také máme jednu z nejvyšších inflací. A ta velmi vysoká inflace je zase přímým důsledkem velmi výrazného navýšení množství peněz v oběhu od začátku covidových let. Peníze do oběhu dlouhodobě tlačila jak centrální banka, tak také – a to hlavně! – vláda. Trend odstartovala Babišova vláda, ale Fialova vláda v něm pokračuje. Takže brát k odpovědnosti musíme vlády obě. Obě se podílely na tom, že mezi lidi bylo uvolněno příliš mnoho peněz skrze státní přerozdělování, a to vyvolalo inflaci a chudnutí lidí.

V ekonomii platí jakýsi zákon zachování energie, který říká, že peníze nelze vyrobit z ničeho. Vlastně mu můžeme rozumět tak, že čím víc peněz lidem rozdáme z cizího, tím víc všichni zchudnou. A to proto, že rozdat z cizího znamená někoho obrat. Takže čím víc peněz rozdáme, tím víc lidí současně musíme o peníze obrat. A protože peníze dáváme těm, kteří neumí sami tvořit, a bereme je těm, kteří hodnoty tvořit umí, výsledkem nutně musí být zchudnutí celé společnosti.

Česká národní banka se ve čtvrtek rozhodla ponechat své úrokové sazby na současné úrovni. Její guvernér Aleš Michl při té příležitosti vytkl vládě, že proinflačním rizikem zůstává zvýšené úvěrování státu. „Podmínkou dlouhodobé cenové stability jsou zodpovědná rozpočtová politika a umírněný mzdový vývoj,“ konstatoval. Protože si vládní politici dle všech vyjádření nepřipouštějí, že by byl Fialův kabinet rozpočtově nezodpovědný, není to rýpnutí od guvernéra ČNB poněkud mimo?

Je to rýpnutí naprosto přesné a je přesně v souladu s tím, co jsem až dosud řekla. Řekla jsem, že inflace byla vyvolaná předešlými kroky centrální banky, plus předešlými a současnými kroky vlády. Zatímco centrální banka už otočila a udělala, co mohla, aby inflaci potlačila (já bych na místě centrální banky v posledních měsících nejednala jinak), vláda dál pouští peníze do oběhu. Dál obírá ty, kteří peníze tvoří, a dál rozdává inflační peníze těm, kteří hodnoty netvoří. Takže vláda dál působí na inflaci a také na chudnutí lidí.

Inflace nyní klesá ne díky vládě, ale navzdory vládě.

V úterý se objevila informace o návrhu Energetického regulačního úřadu na zvýšení regulované složky ceny elektrické energie o 71 procent. Během hodiny dvou zareagoval premiér Petr Fiala s vyjádřením, že pro naprostou většinu zůstanou ceny energií zhruba na stejné úrovni jako letos, a kdo říká opak, lže a šíří paniku. Jak se v těchto protichůdných informacích orientovat?

Premiér se nechal slyšet, že „zdražování nebude tak dramatické, protože se snižují důležité ceny silové elektřiny“. To ale není moc relevantní informace. Ano, nyní ceny silové elektřiny klesají. Ale současně platí několik dalších faktorů:

Zaprvé, loni stát na zastropování cen elektřiny vynaložil 40 miliard korun. Letos to byla jen asi polovina a aktuálně se většinou elektřina prodává pod stropem. Od příštího roku budou vládní dotace a stropování zcela zrušeny – a to i v případě, že ceny elektřiny opět porostou. (A my tušíme, že porostou.)

Zadruhé, od ledna se opět vrátí poplatky za obnovitelné zdroje energie.

Zatřetí, zvýší se platby za služby přenosové soustavy.

Začtvrté, od ledna regulovaná složka podle Energetického regulačního úřadu vzroste o 71 procent, což by přineslo zdražení přes 1400 korun za MWh.

Zapáté, my víme, že energie jsou vzájemně propojené. Víme, že když začala válka na Ukrajině a v důsledku toho začal chybět ruský plyn, tak zdražila elektřina, protože v Německu se „musel“ pálit drahý plyn v plynových elektrárnách. (Tedy nemusel, ale to by si předtím Němci nesměli dobrovolně v rámci Green Dealu odstavit tepelné a jaderné elektrárny.) A současně také víme, že konflikt se z Izraele a Gazy dost možná rozšiřuje do dalších zemí, a pokud by se to potvrdilo a eskalace by pokračovala, ropa a plyn opět zdraží. Tudíž – v Evropě by za takových okolností zdražila i elektřina.

Dost možná je tedy v tuto chvíli jedna z posledních možností zafixovat cenu plynu a elektřiny, než se opět začnou zvyšovat ceníky.

Nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna světa, bitcoin, oslavila v týdnu 15. narozeniny. Příjemným dárkem pro jeho držitele je určitě to, že od počátku letošního roku se bitcoin zhodnotil o zhruba 110 procent z lednového „dna“ pod 17 tisíci dolary. Jakou pozici si za 15 let své existence bitcoin vydobyl?

Bitcoin se už pomalu přesunul do jakého mainstreamu – nebo téměř mainstreamu. A to na rozdíl od ostatních kryptoměn. Jsou tu i jiné, inovativnější a technicky dokonalejší kryptoměny, jako třeba cardano, ale bitcoin si užívá největší tržní kapitalizace, a tedy má své postavení alespoň dočasně dosti stabilní.

Současně ale bitcoin také inspiroval centrální banky k zavádění takzvaných CBDC, tedy digitálních měn centrálních bank. Což je ohromné riziko. Centrální banky totiž cítí v kryptoměnách značnou konkurenci pro jejich fiat měnu, a tak se snaží pomalu a plíživě kryptoměny odstranit a místo nich přijít s vlastní variací na kryptoměnu, která ovšem hrozí zavedením Velkého bratra.

Ministerstvo vnitra vyzvalo na sociální síti X veřejnost, aby lidé hlásili možné nelegální či nebezpečné chování na sítích. „Obrátit se můžeš na policii, Linku bezpečí nebo další instituce a organizace pro ochranu a bezpečnost,“ uvedl resort. „Nemohu si pomoci, ale tohle už mi začíná připomínat normalizační atmosféru, ministře Rakušane,“ zareagoval europoslanec Jan Zahradil (ODS). Nejsou to zbytečně silná slova, po 34 letech života ve svobodě?

Mně to nezačíná připomínat normalizační atmosféru, mně ji to připomíná dávno. Nejsou to silná slova, jsou to přesná slova. Vyzývá to k bonzáctví, snaží se to vytvářet dojem, že některé názory jsou správnější. Je to velmi nebezpečný trend.