Marketingový majstrštyk levicové propagandy

V běžném životě je zisk sice nedokonalým, ale obecně uznávaným měřítkem úspěchu. Pokud někdo dělá za nízké náklady něco, co lidé opravdu chtějí, vytváří zisk. O tom, kdo vytvoří zisk, rozhodují lidé každý den ve všelidovém hlasování v obchodě. To nevypadá jako zavrženíhodná věc. Přesto byl zisk pro A. Einsteina zdroje zla, protože „výroba se děje pro zisk, a ne pro užitek”.

Pokud jsou ve společnosti firmy, které vytváří zisk, je zřejmé, že se společnosti daří. Více zisku znamená více daní, více daní znamená více peněz pro stát, více peněz pro stát znamená bohatší společnost. Bez zisku by to bylo přesně obráceně, ale přesto zůstává zisk v žebříčku morálních slov na míle daleko například za výrazem sociální spravedlnost.

Ztráta je možná ještě důležitější

Věrná partnerka zisku, ztráta, má možná ještě důležitější roli. Když se ujme vlády, nezná kompromisu. Nařizuje ukončit neefektivní činnost a přesměrovat úsilí všech zúčastněným někam, kde to ostatní lidé ocení. To se pozná podle toho, že taková činnost nevytváří ztrátu, ale zisk.

Potlačení role ztráty je jedním z důvodů, proč socialismus zaostal za kapitalismem. Nepřevezme-li ztráta rozhodovací pravomoci, pokračuje ekonomika v produkování věcí, které lidé nechtějí. Téměř donekonečna.

Jak je možné, že není zisk se svojí sestrou veřejně oslavován? Je to proto, že když bude trpět špatnou pověstí, je možné směle navrhovat, že by ten zisk měl dostat někdo jiný?

Matka zisku je zcela na odpis

Matka zisku, chamtivost, je na tom ještě hůře. Slovo zisk zní samo o sobě alespoň neutrálně. Chamtivost zní zvláště odpudivě a nemá ekvivalent, který by jedním slovem nějakým přijatelným způsobem vyjadřoval snahu lidské bytosti vydělat více peněz nebo se mít lépe. Přitom lze pravděpodobně říci, že období prosperity je obdobím, ve kterém se lidé vedeni spíše chamtivostí snaží dělat věci, které produkují zisk. Žádný systém ještě nedokázal dosáhnout stavu, kdy lidé motivováni starostí o ostatní dřou do úmoru, aby mohli to, co vyprodukují, rozdat ostatním.

Podle slovníku je chamtivost definována jako sobecká a přílišná snaha mít něčeho více. Nepochybně se jedná o obecnou lidskou vlastnost, která se liší pouze definicí přílišnosti. Což velmi dobře pochopil jako první A. Smith a obhajoval tuto odpornou vlastnost vzhledem k tomu, jaký blahobyt do společnosti přináší, pokud je investována do snahy vyprodukovat zisk tím, že lidé budou dělat něco pro druhé.

Vždyť to dělají všichni….

Důkazy, že se jedná o obecnou vlastnost, lze nalézt denně. Lidé kupují riskantní dluhopisy, protože mají vysoký výnos, nebo lístky do loterie s minimální pravděpodobností výhry. Pouze málokdo chce mít nižší plat, méně zboží za stejné peníze nebo menší dům a zahradu. Většina lidí pracuje proto, aby měla něčeho více, a ne aby toho mohla více rozdat. Veškerá tato činnost je naprosto normální a přirozená.

Přesto patří zisk a chamtivost do kategorie slov, které je moudřejší stejně jako lord Voldemort radši nevyslovovat. Což je obrovským marketingovým úspěchem všech, kteří jsou přesvědčeni, že zisk se tvoří sám, a jejich chápání zisku se omezuje na úvahy, jak jej rozdělit a kdo by ho měl rozdělovat.

Jak z toho udělat sociální nárok

Když někdo usilovně pracuje, aby měl něčeho více, je to chamtivost. Když někdo druhý bez snahy něco vyprodukovat požaduje po státu, aby mu dal více z toho, co vytvořil někdo druhý, je to sociální nárok.

Když stát požaduje po těch, kteří něco vyprodukovali, aby mu z toho dali větší část, je to sociální politika nebo spravedlnost.

Tady nezbývá než říci: „Klobouk dolů! To se vám opravdu povedlo.”