Mýtus o výhodnosti provozu elektromobilů dostal poslední smrtící ránu, co jiného se dalo čekat? |

Sdílet článek:

PETR MILER

Nemusíme se pořád točit kolem toho, zda elektrická auta mají nějaký pozitivní přínos pro svět a dokážou rozumně obsloužit vaše potřeby. V obou případech jsme skeptičtí, donedávna ale aspoň platilo, že je díky odlišnému zdanění šlo provozovat levněji. I tato teorie se stává minulostí.

Elektrická auta mají své příznivce i odpůrce, z různých důvodů. Někomu vadí, že nejsou tak ekologická, jak se tváří, ať už při výrobě či pozdějším provozu. Dalším je proti srsti jejich nařizování všem, i když to není unifikace, ale pestrost pohonů, co bude efektivní v jakémkoli smyslu těchto slov. A pochopitelně, jsou tu potíže s udržitelností dynamiky či dojezdem, často velmi komplikované doplňování energie nebo krátká životnost drahých akumulátorů a z ní pramenící extrémní, dnes pořád ani přesně neznámé propady hodnoty.

Jsou tu ale také výhody od tichého provozu, což je příjemné pro posádku i okolí, přes minimální lokální emise, alespoň možné, třebaže obvykle velmi pomalé doplňování energie doma, vysokou a téměř okamžitou akceleraci, možnosti rekuperace části energie jinak mařené brzděním až po řadu předností pramenící ze snazšího řízení chodu elektrického motoru či dokonce více motorů. V momentě, kdy by někdo udělal auto se čtyřmi elektromotory ovládajícími každé kolo zvlášť, efektivitu přenosu výkonu na silnici či možnosti ovlivňování chování auta v zatáčkách by to posunulo na docela jinou úroveň.

Bez ohledu na tyto debaty se ale zastánci i odpůrci donedávna shodovali na jednom – že provoz elektrických aut je výhodnější. Nejde o servisní náklady, tento mýtus už byl opakovaně vyvrácen a jasně se ukazuje, že navzdory nutnosti menší péče o celou pohonnou soustavu jsou to elektrická auta, která stojí servisně výrazně více, spotřebovávají také více brzd, pneumatik… Pak je tu ale ještě palivo či spíše „palivo”, které sice kvůli rostoucím cenám elektřiny dávno není levné, pořád ale platí, že benzin a nafta jsou zejména v Evropě zatíženy extrémním zdaněním, které je činí uměle o hodně dražšími, než by musela být. O elektřině to přes různé příspěvky na solární energetiku apod. v takové míře neplatí.

Elektromobil tedy může být drahý na pořízení, život s ním může být komplikovaný a jeho prodej po pár letech může přinést méně, ale v mezičase se lze spolehnout na výhodný provoz skrze levnější, daněmi tolik nezatíženou elektřinu? Ne. A očekávat z dlouhodobého hlediska opak bylo vždy naivní.

Ačkoli se dnes zdá, že politici s úsměvem rozdávají na elektrická auta peníze jiných a budou rádi, když zvýhodňované vozy budou jen vzkvétat, je to neudržitelné. Automobilismus je obrovským zdrojem příjmů pro státní rozpočet a jakmile začnou elektrická auta znamenat jakkoli více, budou se muset též stát zdrojem, nikoli spotřebitelem přerozdělovaných peněz.

Nejlépe o tom svědčí poslední krok amerického státu Washington (tedy toho na západě země), jehož rozpočty prý nemohou zvládnout, že lidé kupující elektrické vozy neplatí daně z benzinu nebo nafty. Ty jsou sice v USA obecně nízké, zrovna v západních státech ale zdaleka nejsou nulové a i takové peníze z jejich výběru chybí. Nazvěme to nepřesně silniční daní pro soukromé osoby, zatím stále schvalovaná norma ale počítá s tím, že majitelé elektrických a plug-in hybridních aut budou platit 2,5 centu (tedy asi 0,56 Kč) za každou ujetou míli.

Může se to zdát málo, ale je to dost peněz a v souladu s očekávaným průměrným nájezdem majitele elektrického auta 11 000 mil (asi 17 700 km) za rok to má vykompenzovat ztráty příjmů rozpočtu z příjmů na daních z paliv. Sami si asi spočítáte, že jde v průměru o 275 dolarů za rok, tedy asi 6 165 Kč. Přijít o více jak pětistovku každý měsíc? To už skutečně není zanedbatelné. Je to také asi 35 Kč za každých 100 km, optikou aktuálních washingtonských cen benzinu je to jako byste každých 100 km spotřebovali zhruba 1,5 litru paliva navíc, to je prostě velký rozdíl.

Zatím je to návrh, ale očekává se, že projde bez výhrad. Zpočátku budou platby dobrovolné (výměnou za úsporu na registračním poplatku), později ale budou povinné pro všechny, aby stát nepřišel ani o cent. Majitelé elektromobilů a hybridů pochopitelně nejsou šťastní, ale… co jiného mohli čekat? Člověk nepotřebuje více než selský rozum, aby mu došlo, že zdanění spojené s provozem elektrických aut bude muset být plus minus stejné jako to spojené s konvenčními vozy na benzin a naftu, neboť stát kvůli rozmachu elektromobilů šetřit opravdu nezačne. Ostatně, kdy a kde naposledy začal?

Když vše domyslíme do důsledku, nepůsobí na nás vize elektrické budoucnosti dopravy až tak lákavě – přes existující výhody jsou tu dražší auta na pořízení, která nedojedou tak daleko, není snadné je dobít, po pár letech nevyhnutelně ztratí více na své hodnotě. A provozně nebudou stát méně, neboť veškeré dosavadní umělé daňové výhody se jednoho dne ztratí. Stejně jako ve Washingtonu.