Na seniory každý kašle

Před převratem tu existovala pro občany v podstatě jediná banka. Česká spořitelna. Ta přešla pod rakouskou Die Erste Bank, ale klienti, většinou starší občané, kteří neradi mění své zvyklosti, jí zůstali věrni. V podstatě ani nemohli jinak. Na malých městech nic jiného, než Česká spořitelna neexistovalo a ani nyní neexistuje. Starší lidé mají rádi jistotu. A tou jistotou jsou papírové peníze. A jistotou je, že papírové peníze, pro starší občany, leží místo „pod polštářem“ na účtech, dříve vkladních knížkách, což bylo ještě lepší, protože každý viděl, kolik má naspořeno. A jistotou bylo, nechat si doma jenom tolik, kolik potřebuji k životu a neriskovat, že když přijde zloděj, najde v domě peníze. Hotovost ostatně pojišťovny ani nepojišťují.

A když se zjistí, že je třeba peníze z účtu (ze spořitelní knížky) doplnit, tak se zašlo na pobočku spořitelny a potřebný obnos si ze svého účtu vyzvednout.

Problémem je, že vedení bank sídlí většinou v Praze, či jiných metropolích a vládne jim už generace, která s internetem vyrostla a vůbec nechápe, že starší člověk má před internetem spojeným s jeho celoživotními úsporami hrůzu a děs.

A tyto šéfové z centra přišli na úsporu, že v malých městech zruší hotovostní operace. V Praze a ve velkých městech je poboček víc, takže, když se zruší hotovostní operace v jedné pobočce, tak senior, seniorka nasedne do MHD a popojede do jiné pobočky, kde hotovostní operace jsou k dispozici.

Ale co senioři v malých městech? Teď jim zdražili o 100% dopravu, zdražuje se jídlo, drogerie, všechno možné a právě v tuto dobu je nutné sahat na své úspory už jenom kvůli udržení se na živu, protože zvláště na venkově jsou důchody tak malé, že nestačí nyní pokrýt náklady na elektřinu, plyn a základní potraviny.

Musí tedy dojet do většího města, vzniknou tím náklady na dopravu a mnohdy je to i nebezpečné, protože proti minulým dobám, tato rostoucí chudoba je úrodným polem pro různé zloděje. A kdo je snadným cílem pro takového vyvrhele? Starý člověk, který si veze nějaké peníze, které vyzvedl ve spořitelně a jede autobusem, či vlakem se svou skromnou částkou, kterou vybral v okresním, či nějakém větším městě.

Je vidět, že generace těch, co jsou nyní u vesla nemá vůbec ponětí o tom, jak naši starší spoluobčané na malých městech žijí. Ta jejich doporučení „vždyť to je pro vás jednodušší, můžete si to z domova převést na běžný účet a pořídit si platební kartu, či chytrý telefon a vůbec nemusíte nikam chodit“.

To je naprosto zásadní nepochopení starší generace. A je to i určitá lhostejnost. Každý z těchto kapitánů bankovnictví by měl pomyslet na své rodiče, či prarodiče. Navíc, technický pokrok kráčí mílovými kroky a oni se za čas dostanou do ještě horší situace, než jsou nynější senioři. Totiž nikdy v minulosti technický pokrok nepokračoval takovým tempem jako v posledních letech a nebude tomu jinak ani v době, kdy oni budou v seniorském věku a budou mít podobné či horší problémy. Doporučuji nechat ve venkovských městech pobočky s hotovostními operacemi, neboť právě tam jsou velmi potřebné. Vždyť banky u nás vydělávají nesmírné částky, které putují do zahraničí, ke svým akcionářům, tak by mohly malou část ze svých velkých výdělků nechat zde, v malých městech, ve prospěch našich starších spoluobčanů.

Petr Hannig