JAN SEDLÁČEK
NSA je státem zřízená organizace, jejímž údajným účelem je podporovat sport v ČR (hlavně pomocí dotačních injekcí) a zejména vytvářet podmínky pro sport a pohyb u dětí. Její kroky však ve skutečnosti vedou k pravému opaku.
Kromě jiného jsem i starostou dobrovolných hasičů v jedné vsi na Rokycansku. Ačkoliv u nás v SDH nemáme zásahovou jednotku ani sportovce (pořádáme pouze občasné kulturní akce – zdůrazňuji, že bez dotací), účastním se okresních schůzí, kde je zastoupena i celá řada sborů, které vychovávají mladé hasiče a posílají je na soutěže. Mnozí lidé tam ve svém volném čase obětavě pořádají soutěže v požárním sportu, za což si zaslouží velké poděkování. Namísto toho se ale dočkávají jen těžkostí.
Koncem roku proběhlo jedno takové shromáždění zástupců SDH z našeho okresu. Jedním z hlavních bodů bylo zavedení duplicitních členských příspěvků pro mladé sportovce, s nímž přišla NSA. Musím říci, že tento krok vyvolal značný odpor a na tom shromáždění panovala vskutku výbušná atmosféra. Snad ještě nikdy jsem u kolegů hasičů neviděl, že by se na něčem tak shodli jako teď na tom, že ten plán NSA je hloupost.
Celé to začalo už před několika lety, kdy NSA zavedla povinnou registraci všech dětí účastnících se sportovních činností (včetně hasičských soutěží). Dříve se mohlo soutěžit vcelku volně, zatímco po té změně museli rodiče své dítě nejprve přihlásit do centrálního registru. Již tímto krokem hodila NSA klacky pod nohy pořadatelům i účastníkům soutěží, protože to znamená další zbytečnou byrokracii (které rodiče i hasiči měli i předtím až nad hlavu). Už tento krok přinesl určitou míru znechucení.
NSA se ovšem zjevně rozhodla, že to nestačí a že je potřeba český sport zadupat do země ještě více. Od letošního roku NSA zavádí povinné členské příspěvky pro všechny registrované sportovce, a to nad rámec členských příspěvků, které již teď vybírají jednotlivé sportovní spolky a kluby. Za každého sportovce by se od letoška mělo vybrat ještě 200 Kč navíc.
Co to znamená v praxi? Představte si, že je vaše dítě členem sboru dobrovolných hasičů a za tento sbor soutěží v požárním sportu. Za dítě již dlouhé roky platíte členský příspěvek pro hasiče. Nyní se dozvíte, že vedle tohoto příspěvku máte ještě extra platit další peníze, aby vaše ratolest vůbec mohla pokračovat v požárním sportu.
A co hůře: Pokud má vaše dítě všestrannější sportovní nadání a je členem více sportovních klubů, tak se platí příspěvek za každý z nich zvlášť. Pokud tedy váš malý sportovec hraje fotbal, házenou a k tomu plave, střílí z luku a navrch se účastní i požárního sportu, tak si každoročně přichystejte tisícovku navíc. Což v dnešní době vypjatých rodinných rozpočtů může znamenat citelný zásah.
Nepředvádějí náhodou politici napříč spektrem tlamocviky o tom, že chtějí podporovat pohyb a sport u dětí? Neslýcháme snad ze všech stran, že děti tráví stále více času na mobilech a že je potřeba využívat jakoukoliv možnost, jak je od těch mobilů zvednout? Tady vidíte, že zůstalo jen u slov a že činy jsou opačné. Že sport se u dětí nepodporuje, nýbrž potlačuje. A že to dopadá mnohem hůře, než kdyby státem zřízená NSA nedělala vůbec nic.
Možná si řeknete, že 200 Kč za rok není tak mnoho. Věřte mi ale, že u celé řady rodičů jsou právě tyto dvě stovky tou poslední kapkou, která je přiměla odhlásit své ratolesti z hasičských soutěží. Jde tady o princip. Rodičům připadá nesmyslné (a zcela oprávněně), že za stejnou věc mají platit dvakrát. Již teď pozoruji v našem okrese pokles zájmu o požární sport v důsledku tohoto rozhodnutí NSA. A podle toho, co slýchám z různých sborů, bude tento pokles značný. Rodiče i hasiči jsou z tohoto kroku NSA znechuceni a já se jim vůbec nedivím.
Nutno ještě dodat, že peníze takto vybrané se mají údajně vrátit sportovním klubům. Nicméně i kdyby to byla pravda a nevznikala tam žádná „malá domů“, tak se pouze vrátí to, co se předtím muselo od lidí vybrat, takže „nula od nuly pojde“. Nechat ty peníze lidem v kapsách by bylo mnohem užitečnější a rozhodně by to nevzbudilo takové naštvání.
Můžu vám říct, že na té okresní schůzi se nenašel jediný hasič, kterému by tento krok připadal smysluplný. A co nás naštvalo nejvíce, je to, že se tady jedná o nás bez nás. Že o těchto věcech zjevně rozhoduje někdo, kdo o dětském sportu neví vůbec nic. (Nebo jej naopak zadupává do země cíleně.)
Na základě těchto zkušeností lze říci, že „Národní sportovní agentura“ vůbec nepodporuje sport. Snad jen s výjimkou jediné disciplíny, v níž se NSA sama vyžívá: Házení klacků pod nohy všem, kdo ve svém volném čase ještě jakžtakž drží dětský sport nad vodou.
A proto bych se nebál otevřít ani otázku, zda „Národní sportovní agenturu“ vůbec potřebujeme. Bez NSA by se totiž dost možná sportovalo mnohem lépe.
(4 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Buďte první kdo přidá komentář