NATO na Ukrajině bojovat nebude |

Sdílet článek:

IVAN HOFFMAN

Na summitu NATO ve Vilniusu Ukrajina neobdržela pozvánku na připojení ani jeho časový plán. Důvod je jednoduchý. Západ nechce být ve válce s Ruskem.

Ukrajinský prezident se sice těší podpoře více členů NATO, kteří by ho do aliance vzali okamžitě, ale jejich názor nemá váhu. Rozhoduje zájem USA a Američanům vyhovuje válka, která zuří v bezpečné vzdálenosti a ve které nekrvácejí Američané, ale někdo cizí. Válku na Ukrajině Američané nepotřebují vyhrát ani eskalovat, vyhovuje jim chaos, napětí, stačí jim nepřehrát, píše v komentáři publicista Ivan Hoffman.

Aby Ukrajinci zkomplikovali Rusům situaci na bojišti natolik, aby je přinutili jednat o míru za ukrajinských podmínek, chtějí od Západu letadla, helikoptéry, tanky, obrněná vozidla, raketomety a další vojenský materiál odhadem za 213 miliard dolarů. Dosud Západ pomohl Ukrajině částkou 181 miliard dolarů, která kromě vojenské zahrnuje i pomoc finanční, civilní a humanitární. Možnost, že by NATO poskytlo Ukrajině odhadem 1/5 veškeré své výzbroje na nejistý pokus probít se na Krym, nevypadá reálně.

Zelenskij po neúspěšném summitu NATO šílí

Problémem Ukrajiny není jen vojensky silnější protivník, který přeorientoval ekonomiku na válečnou výrobu, víceméně úspěšně odrazil západní sankce a má na své straně v globálním soutěžení se Západem několik důležitých spojenců. Vážným ukrajinským problémem jsou i jeho naivní a nereálná očekávání od Západu. Ukrajinci si jaksi nevšimli, že se Západ rozšiřuje o periferii, která se nikdy nestává rovnocenným Západem.

Ukrajina je pro Západ zajímavá ekonomicky jako zdroj levných surovin, levných potravin, levné pracovní síly. A je zajímavá tím, že je ochotna krvácet v bratrovražedné slovanské válce s Ruskem, které je pro Západ geopolitickým konkurentem. Západ Ukrajinců pokrytecky podporuje ve válce, v níž se Ukrajinci snaží přebít na Západ, do EU a do NATO. Ve skutečnosti však Západ Ukrajinců jako rovnocenných partnerů nepotřebuje a nechce. Řečeno rovnou: podporuje je ve válce, ve které si však nepřeje jejich vítězství.

Z nevítězných zástupných válek je paradoxně více politických benefitů než z válek vítězných, navíc když vítězství v nukleární válce má žalostnou prognózu, neboť nezbude mnoho těch, kteří ho budou moci slavit. Války v kapitalistických ekonomikách stimulují růst. Umožňují restart stagnujícího systému, a pro neschopné elity generované dlouhodobou prosperitou představuje válka alibi, proč se nedaří, klesá životní úroveň, znehodnocuje se měna a upadá morálka.

Válka je vítanou příležitostí zbrojit, zavést povinnou vojenskou službu, zbavit se odpůrců režimu, nastolit v zájmu bezpečnosti diktaturu. Západ už válku nutně potřeboval, Rusko s ní počítalo, zastihla ho připraveno a Ukrajina je obětí, kterou Západ nabízí do útoku, přičemž dbá na to, aby ho nepřehnali a nějakým nedopatřením Rusa nevyprovokovali k nukleárnímu útoku na západní sponzory.

Krev teče proudem, aby Západ nakonec cynicky akceptoval ukrajinskou neutralitu. Jiné řešení pro Ukrajinu nemá a bez ohledu na pěkné řeči ani nikdy neměl.