KATEŘINA LHOTSKÁ
Máme to jistě ještě všichni v živé paměti. 25. února 2022, tedy den poté, co zahájilo Rusko svoji agresi vůči Ukrajině, nechala vláda povypínat celkem 22 webů, které označila za šiřitele ruské propagandy. Samotnou blokaci zařídilo sdružení CZ.NIC jako správce domény „.cz“ a o pár dnů později jej následovali i mobilní operátoři, kteří zablokovali weby mající domény jiné.
Již tenkrát se našla celá řada hlasů, které jednak toto opatření kritizovaly jako razantní omezení svobody slova a jednak pochybovaly o tom, zda jde o krok v souladu s právem. Jeho obhájci však tvrdili, že jsme „ve válce“ a nějaké právo tedy musí jít stranou. Pochybnosti však panovaly i kolem účinnosti blokování webů. Jejich provozovatelé si totiž poměrně rychle našli cesty, jak je zpřístupnit těm, kteří je chtějí vyhledávat. A pak tu byla také otázka smysluplnosti tohoto opatření, protože ve všech případech šlo o portály s marginální návštěvností. Jak je ostatně vidět například na srovnání portálů iDnes (zde) a Aeronet (zde). V prosinci 2022 ji měl první z obou jednak asi tisíckrát vyšší a jednak na něm jeho návštěvník průměrně shlédl čtyřnásobně více stránek. Informační dosah Aeronetu je tedy v porovnáním s iDnes na desetinách promile. Zkrátka to nikdo nečte.
Provozovatelé dotčených webů avizovali, že budou vládu žalovat. Což také učinili. První verdikt padnul v červnu loňského roku (zde). A byť byl interpretován jako potvrzení oprávněnosti jejich blokace, ve skutečnosti hovořil pouze o tom, že vláda je ve všem nevinně, protože podle mínění soudu nešlo z její strany o „příkaz“, ale pouze o „doporučení“. Podobně dopadla i další žaloba mířící tentokrát proti Ministerstvu obrany, respektive Národnímu centru kybernetických operací (zde). Tu však nepodal nikdo ze zástupců zablokovaných webů, ale dvojice neziskových organizací reprezentovaných pány Karlem Janečkem a Oldřichem Kužílkem. I v tomto případě soud konstatoval, že vláda za nic nemůže, protože „nepřikazovala“, ale jen „doporučovala“. Jedinou, ale zato významnou odlišností oproti předchozímu verdiktu je však to, že tentokrát soud navíc uznal, že kritika blokace jako nepřijatelného zásahu do práva na svobodu slova je legitimní. Prohlásil totiž, že „…samotná blokace určitých webových stránek se přinejmenším dotýká svobody projevu a práva na informace“.
Co však tato rozhodnutí soudů znamenají pro CZ.NIC a mobilní operátory? Jsou v nepříjemné situaci. Žaloby provozovatelů blokovaných webů totiž míří i na ně. Žalovaní sice zpočátku popírali, že by jednali na základě pokynu od státu. Ovšem po zveřejnění inkriminovaného dopisu prostřednictvím webu iRozhlas (zde) uvedl zástupce jednoho z nich, že „k blokaci přistoupili na základě instrukcí bezpečnostních složek“ (bod 5. odůvodnění rozsudku zde). Nyní je však zřejmé, že tento způsob obhajoby nezabere. Pokud totiž dva soudy konstatovaly, že vláda žádný příkaz nevydala, tak těžko může třetí tvrdit opak. Tedy že CZ.NIC a operátoři jsou ve všem nevinně, protože pouze dělali to, co jim vláda přikázala. A tak nejspíš neexistuje nic, co by je mohlo zbavit odpovědnosti za škody, které blokací webů jejich provozovatelům způsobili.
Je to zkrátka jako v onom památném výroku Karla Havlíčka Borovského, který v parafrázované verzi zní takto: „Nechoď Vašku s vládou na led, neboť mnohý příklad známe, že vláda sklouzne a sedlák si za ni nohu zláme.“ Ale třeba je to jinak a vláda slíbila, že se bude jak CZ.NIC tak operátorům revanšovat. Je to samozřejmě jenom spekulace, ale z formulace onoho dopisu je zřejmé, že si byla moc dobře vědoma toho, že vypnutí webů přímo nařídit nemůže. Jinak by totiž asi těžko použila na závěr formulaci „Děkujeme a Vážíme si Vaší odvahy“. Copak by někdo někomu děkoval za „odvahu“ udělat něco, co mu sám nařídil? Podle mne nejsou ani v CZ.NIC a ani u operátorů žádní trumberové, a tak jim to muselo být jasné taky a došlo jim, že v předpokládaných soudních sporech s provozovateli zablokovaných webů nebudou mít mnoho šancí na úspěch. Takže si podle mne řekli „cenu“ a vláda jim ji odkývala.
Pokud to tak nějak skutečně bylo, vzniká nám tu nepřijatelný precedens. Tedy návod, jak může vláda i v budoucnu řešit nepříjemné záležitosti v situaci, kdy na to nebude mít žádné legální páky. Najde si zkrátka někoho, kdo poruší pravidla místo ní a komu se pak za to bude revanšovat. Pokud si teď říkáte, že v případě blokace proruských webů to bylo jedině dobře, tak je to hodně krátkozraké. Příště totiž může (jakákoliv) vláda postupovat podobně i v situaci, která se vám nemusí vůbec líbit.
Jde však o pouhou spekulaci, která možná zůstane nepotvrzena ani nevyvrácena navždy. Nebo se časem ukáže, že to tak nějak opravdu bylo, anebo že žádné takové dohody naopak neexistovaly. V obou případech to však o vládě vypovídá něco, co si za rámeček rozhodně nedá. Protože pokud CZ.NIC a operátory nejdřív do něčeho uvrtala a pak je v tom nechá vymáchat, tak je to z její strany srabáctví. Jestliže se s nimi ovšem na nějakém odškodnění za to, že místo ní poruší pravidla, předem tajně domluvila, tak se dopustila pořádné křivárny.
Nevím, co je horší…
každopádně dnes by si doménu s koncovkou .cz pořídil jen idiot-a nebo provládní demokratická špína
Když nelze žalovat vládu, lze nepochybně o náhradu škody žalovat samotné vypínače.
Zkuste jit zaźalovat pana diktatora ze to neni zadna specialni operace,ale prachsprostá dobyvacna valka a zabijeni civilistů.A mate po žalování.