Klimatičtí alarmisté se ve snaze udržet svůj vylhaný narativ snaží přesvědčit veřejnost, že případné oteplování (které však rozhodně nezpůsobuje CO2, jak tvrdí) by přineslo naší planetě zkázu. Nicméně již raději zamlčují, že v minulosti právě v teplejších časech nastávalo období prosperity a naopak – v dobách, kdy docházelo k ochlazování, lidstvo vždy strádalo.
To je samozřejmě logické. Jak potvrzují například nálezy z Grónska, tak to bylo v minulosti bez ledu (odtud také název, který v překladu znamená „zelená země“) a dokonce bylo možné v těchto končinách pěstovat obilí. To dnes samozřejmě nelze.
Oteplování tak výrazně rozšiřuje pěstební možnosti – a tedy i výnosy. Některé plodiny lze pěstovat severněji než dřív, zatímco v případě „dob ledových“ se naopak počet oblastí, kde je možné tu kterou plodinu pěstovat, snižuje, čímž se logicky snižují i výnosy.
Před pár tisíciletími bylo výrazně tepleji než dnes, jak nyní ukazuje stále více studií. Toto klimatické období – nazývané také klimatické optimum – položilo základ pro rozvoj civilizací po celé zeměkouli. A co víc: I přes vyšší průměrné teploty byla koncentrace CO2 výrazně pod současnými hodnotami.
Civilizace vyžaduje k vytvoření několik faktorů. Jedním z těchto faktorů je vedle dostatečně velké populace i přijatelné klima, které umožňuje i velkoplošné pěstování potravin na polích, v sadech a pastvinách.
Tento vývoj probíhal po mnoho generací a vedl k prvním velkým civilizacím v údolích velkých řek zhruba před 5 500 lety. Od Egypta a Súdánu přes Mezopotámii až po kulturu údolí řeky Indus a první čínská impéria a také na americkém kontinentu se v této době uskutečnily první kroky ke státní organizaci a rozvoji měst.
Teploty však tehdy byly také mnohem vyšší než ty dnešní. Pokud uvážíte, že oblasti starověkých civilizací jsou i dnes v teplém podnebí, je celkem jasné, že ani tehdy tam nebylo chladněji. Ne nadarmo například několik studií ukázalo, že hladiny moří byly v holocénu výrazně vyšší než dnes.
Ale to není vše.
Nová klimatická rekonstrukce ukazuje, že asi před 11 000 až 7 000 lety bylo léto v oblasti Středomoří asi o 1,5 až 3 stupně Celsia teplejší než dnes. V té době se obsah CO2 ve vzduchu pohyboval kolem 265 ppm, tedy hluboko pod dnešními hodnotami. Od té doby teploty postupně klesají až na ty dnešní.
Nedávná japonská studie také naznačuje, že teploty ve středním holocénu (před 2 600 až 8 800 lety) byly až o 6 stupňů Celsia vyšší než dnes. To naznačuje snížení sluneční aktivity, zejména proto, že sluneční aktivita hraje klíčovou roli v globálním klimatu.
V každém případě přibývá důkazů, že CO2 by neměl být považován za hlavního viníka klimatických změn. Ještě před tisíci lety bylo navzdory nízkým koncentracím CO2 tepleji než dnes.
Tyto údaje navíc ukazují, že tehdejší teplé klima umožnilo vznik našich prvních civilizací. Snahy o ochlazení klimatu jsou tedy v podstatě snahami o razantní depopulaci planety…
Be the first to comment