D. TOLAR
Na oslavu všech odvážných mužů a žen, kteří se vzdají nejnávykovější drogy na světě, pravidelného příjmu, a jdou zkusit svoje štěstí v loterii svobodného trhu. Před sto lety napsal americký ekonom knihu, ve které upozorňuje na to, že budou čelit více než jen riziku.
Frank Knight byl americký ekonom a patřil k zakladatelům slavné chicagské školy, ze které vzešli ekonomové jako Milton Friedman. Na univerzitě v Chicagu působil po většinu svého života až do své smrti v roce 1972.
Friedrich Hayek považoval Franka Knighta za jednu z velkých osobností, která držela pochodeň klasického liberalismu ve 20. století. Knightovým nejznámějším dílem je kniha „Risk, Uncertainty and Profit” neboli Riziko, nejistota a zisk, která vyšla v roce 1921.
Riziko versus nejistota
Frank Knight ve své knize upozornil na to, že v ekonomických kalkulacích není dostatečně zřetelně odlišen koncept rizika od konceptu nejistoty. Uvedl to na jednoduchém příkladu:
Výrobce zvažuje navýšení výrobních kapacit. Zváží všechny vstupní informace, ale výstupem jeho ekonomických kalkulací je pouze „odhad” pravděpodobného výsledku. Jaká je pravděpodobnost, že udělal chybu v úsudku? Je zjevně nesmyslné vůbec hovořit o výpočtu takové pravděpodobnosti nebo o tom, jak ji zjistit empiricky analýzou velkého počtu podobných událostí.
Základní a výjimečným faktem je to, že daný případ je tak unikátní, že neexistuje žádný podobný případ a ani neexistuje dostatečný počet srovnatelných událostí, ze kterých by bylo možné empiricky odvodit jakoukoli pravděpodobnost.
Jinými slovy je možné spočítat, jaká je pravděpodobnost, že padne číslice tři při hodu kostkou. Nebo je možné na základě statistických údajů zjistit, jaká je pravděpodobnost, že sklad zboží shoří během požáru, neboť je možné zjistit z historických dat, kolikrát hořelo ve skladech zboží, které měly podobné charakteristiky jako posuzovaný sklad.
V okamžiku, kdy je možné spočítat pravděpodobnost výskytu požáru, je možné se proti riziku pojistit platbou malé fixní částky za pojištění proti riziku požáru. Riziko neúspěchu obchodního rozhodnutí podnikatele nebo živnostníka spočítat nelze.
Sorry, nepojistíme
Žádný podnikatel nikdy nebyl schopen pořídit si za nějakou relativně snesitelnou částku pojištění proti riziku nezdaru svého podnikání, byť by se jednalo o malý krámek nebo jednoduchou živnost.
Podnikatel totiž nečelí riziku, ale tomu, co Frank Knight nazval nejistotou. Proto se také nejistota, které čelí každý podnikatel na začátku svého podnikání nebo při jakémkoli větším obchodním rozhodnutí jmenuje po svém objeviteli „Knightova nejistota”, tedy alespoň v ekonomice.
Knightova nejistota je absence měřitelné znalosti o nějaké budoucí události. „Nejistotu je třeba chápat ve smyslu radikálně odlišném od pojmu riziko, od kterého nebyla nikdy řádně oddělena.”
Odměna za nejistotu
Podle Franka Knighta musí být odměna za riziko jiná než odměna za nejistotu. „Existuje podstatný rozdíl mezi odměnou za podstoupení známého rizika a odměnou za podstoupení nejistoty, tedy rizika, jehož výši nelze spočítat.”
Odměna za nespočitatelnou nejistotu by prostě měla být jiná než odměna za riziko, jehož hodnotu lze předem určit.
Odměnu za nejistotu naprosto ignoroval guru moderních apoštolů vysokého zdanění Karel Marx. Ve svém nejznámějším díle tvrdí, že kapitalista okrádá zaměstnance o nadhodnotu, což je rozdíl mezi náklady na vyrobené zboží a prodejní cenou, tedy zisk.
Podle jeho ekonomických teorií má nejistota, která je na rozdíl od rizika v podstatě nezjistitelná a tedy ještě děsivější, nulovou hodnotu. A protože má nulovou hodnotu, má ten, kdo se odváží vstoupit do údolí smrtelné nejistoty, minimální nárok na odměnu, pokud se mu údolím nějakou kombinací nezměrného úsilí a štěstí podaří projít.
Zabavit, zabavit, zabavit!
Na konci údolí smrti stojí moderní apoštolové sociální rovnosti a v jejím zastoupení odměnu za Knightovu nejistotu nemilosrdně zabaví, aby ji dle vlastních slov „rozdali chudým a potřebným”, byť ve skutečnosti skončí s velkou pravděpodobností částečně u přerozdělovačů a částečně u těch, kteří na pomoc podle všech morálních kriterií nemají nárok.
Marx a moderní rovnostáři totiž při svých analýzách trpí problémem špatně vybraného vzorku. Oni se dívají pouze na ty, co údolím smrti dokázali projít. Nikdy do svých analýz nezahrnují ty, kteří takové štěstí neměli. Proto je snadné vykřikovat hesla o nespravedlivé nerovnosti. Kdyby byl jejich vzorek vybrán statisticky správně, bylo by to těžší.
Druhou chybou v úvahách apoštolů rovnosti je to, co americký ekonom Thomas Sowell nazývá „mylným předpokladem o důležitosti fyzické hmoty”. Aby něco mělo nějakou hodnotu, musí někdo, ten odvážný, rozhodnout, jak to bude vypadat, z čeho se to bude dělat a kde se to bude prodávat. Tisíce rozhodnutí v dlouhém procesu, který neodpouští chyby. To je ta nejistota, za kterou je odvážný člověk odměňován, a je nemorální vytahovat kartu sociální nerovnosti jako důvod pro nadměrné zdanění. Zejména když tu kartu vytahují většinou lidé, kteří se nikdy nedokázali vzdát nejnávykovější drogy, kterou jim ještě píchal stát.
Fakt, že myšlenka je důležitější hmoty, dokazuje hezky příběh Walta Disneyho a jeho králíka Oswalda.
Kaskáda státních zásahů
Frank Knight popsal svoje vidění světa nějak takto:
„Věřím, že individualismus musí být politickou filozofií inteligentních a morálně seriózních lidí. Jsem přesvědčen, že jakékoli velké rozšiřování státu v ekonomice je neslučitelné s politickou svobodou, že státní kontrola bude vyžadovat další kontrolu a bude mít tendenci přejít v absolutní regulaci a na konci v absolutismus, ať už s ničivým bojem o moc, nebo bez něj.”
Napsal Frank Knight ve své knize o rozdílu mezi rizikem a nejistotou v roce 1921.
Be the first to comment