Pořízený záznam z výkladu ve třídě má údajně délku 18 minut, avšak veřejnosti není dostupný, takže není možné se seznámit s celým výkladem vyučujícího. Na webu Seznam Zprávy je jen 12,5 minutový sestřih, v němž většinu času různí lidé (ředitelka školy, mluvčí českých elfů Bob Kartous, starosta městské části Ondřej Kolář z Top09 a další) událost pouze interpretují a hodnotí svým pohledem. Z vlastního výkladu ve třídě obsahuje záznam jen vytržené věty. Z nich je patrno několik minimálně sporných výroků a dojem, že způsob podání složitého politického tématu není vhodný pro hodinu slohu žáků základní školy.
Nepřísluší nám hodnotit kvalitu obsahu výuky. Zabývali jsme se pouze otázkou, zda lze tento případ a vedení školní výuky obecně posuzovat optikou svobody projevu. Myslíme si, že nikoli. Jde o pracovní výkon učitele a – jak jsme se již loni vyjadřovali – obsah výuky se má řídit osnovami, které definuje stát či samospráva, daná škola a rodiče žáků.
Míra svobody pro osobnost vyučujících
Jsme nicméně názoru, že nelze úplně zabránit tomu, aby vyučující do výuky vkládali svůj osobní pohled. Nejsou přece roboti, aby jen deklamovali texty produkované centrální autoritou. Navíc je rozdíl mezi výukou matematiky nebo chemie a předměty společenských věd, v nichž hraje roli také hodnotové ukotvení přednášejícího. Mají tedy být za odchylky od státní či školní linie trestáni?
Sami jsme byli překvapeni tím, že Ministerstvo školství zaslalo letos základním školám metodické pokyny Příručka pro školy v době katastrofické události, kde se učitelům radí, jak s dětmi komunikovat o aktuálním dění na Ukrajině. „Podělte se o své názory a pocity ohledně konfliktu na Ukrajině… Bavte se se staršími dětmi o všem, co v médiích vidí a slyší… Vyvarujte se škodlivých stereotypů a generalizací. Ať už jsou naše pocity ohledně Ruska a Putina jakékoli.“ Nenabádá tedy příručka právě k tomu, jak se vyučující zachovala? V případném soudním sporu může jistě hrát roli.
Patří politika do škol?
Při debatě v SOSP jsme se hned na začátku shodli, že politika do škol nepatří. To je ale názor náš a mnozí to mohou vidět jinak. Narazili jsme přitom na řadu dalších otázek, ke kterým není lehké zaujmout jednoznačný postoj a tak je předkládáme širší veřejnosti. Domníváme se, že bez odpovědí na ně je krajně obtížné posoudit případ, který nyní tolik lidí zajímá.
- Měla by být výuka na základních školách (ZŠ) apolitická? Jak apolitičnost vůbec definovat, kde jsou její hranice?
- Měl by vyučující na ZŠ komentovat politické dění, hodnotit politické strany nebo jednotlivé politiky? Všichni asi víme o případech např. odstraňování fotografie prezidenta ve třídě, nálepkování parlamentních stran apod.
- Patří na ZŠ témata jako masová migrace, uhlíková neutralita, počty genderů, změny pohlaví, když se o ně vede v médiích kulturní válka? Měl by k nim vyučující před žáky zaujímat osobní postoje?
- Měly by mít na ZŠ přístup nevládní organizace prezentující tam své politické či ideologické postoje? Např. organizace Člověk v tísni má programy pro školy, kde se téma migrace líčí naprosto nekriticky a jednostranně. Podobně začíná do škol pronikat propagace radikálních klimatických opatření a desítek genderů. Některé státy přístup těchto organizací do škol již regulují. Např. v Polsku nový zákon školám ukládá povinnost opatřit si od rodičů nezletilých žáků písemný souhlas k tomu, že se mohou jejich děti účastnit výuky pořádané neziskovými organizacemi. Na Floridě schválili pro změnu zákon, který ve školách omezuje výklad genderové ideologie.
- Jak trestat porušení pravidel u vyučujících? Je adekvátní výpověď, pokud se nejedná o opakované provinění?
Jak se vyhnout dvojímu metru?
Výše zmíněná pražská učitelka pravděpodobně nevedla výuku vhodným způsobem a komplexní dění na Ukrajině předkládala tendenčně. Ale neproviňují se podobným způsobem desítky nebo stovky jiných vyučujících tím, že žákům nekriticky předkládají osobní názory a politické ideologie, které jsou v rozporu se současnou úrovní vědění nebo s hodnotovými postoji rodičů i většiny společnosti?
Vypadá to, že případ bude muset rozhodnout až soudní rozsudek. Ale ať už bude jakýkoli, nepovede k masovému nahrávání výkladu ze strany žáků, k častějším stížnostem rodičů a k potlačování osobností učitelů? To by pro školní vzdělávání nebylo šťastné. Přínosem by však bylo, kdyby se tím o problému konečně začalo veřejně mluvit a školy by přestaly být zneužívány pro indoktrinaci módními ideologiemi.
Kauzu budeme dále sledovat a případně se k tématu vrátíme. Budeme rádi za vaše odpovědi na naše předložené otázky.
(9 votes, average: 4,78 out of 5)
Loading... 
Pět otázek. Zkusme odpovědět.
Preambule: Učitel musí být charismatickou osobností. Jen tak má šanci děti zaujmout a vytvořit si u nich přirozenou autoritu. K osobě s charismatem mokrého hadru se budou studenti vždy chovat jako k mokrému hadru.
ad 1) Úplné apolitičnosti v dnešní době, politikou prolezlé, dosáhnout z principu nejde. Výuka by ale měla být především o předmětu výuky, s politikou nejvýš jako rámem.
ad 2) Vyjádření vlastního postoje je důležitou součástí presentace sebevědomého a charismatického člověka. Takže ano, ale bez výjimky tak, aby byla zachována názorová pluralita ve skupině. Tedy nechat i žáky vyjádřit jejich názor, neostrakisovat je za názor jiný, diskutovat, argumentovat. Hodina se ale nesmí zvrhnout v politický seminář, předmět výuky má přednost.
ad 3) Ano. Proč by učitel měll být sterilní výjimkou, když každý ze žáků, jakmile ze školy vyleze, se s takovými otázkami bude setkávat. Naopak úzkostlivé vyhýbání se těnto tématům udělá z učitele v očích děti předposraného vyděšence.
ad 4) Ne. Dobrý pedagog vzniká poměrně dlouhým studiem a ještě delší praxí. Mají něco z toho aktivisté politických neziskovek? Ne? Tak ať si jdou hejkat do parku, my se teď bavíme o chemii (či čemkoli jiném).
ad 5) Trestat lze jen to, co je legislativou, či vnitřními předpisy regulováno. Zákoník práce a potažmo pak Občanský a Trestní zákoník pak jednoznačně sankce stanoví. Nižším předpisem pak může být vnitřní předpis školy, či znění pracovní smlouvy. No a i zde musí být sankce specifikovány. Navíc, situace u těchto vnitřních předpisů se může škola od školy lišit. Nelíbí se Ti podmínky? Nutí Tě někdo u nás pracovat (učit)?
Zcela stranou nám jaksi zůstalo, že nahrávání kohokoli (s výjimkou státních úředníků) bez jeho vědomí je nelegální. Bude-li potrestána paní magistra Bednářová, měl by být potrestán i přískušný Pavka Morozov.
Být dobrým kantorem není vůbec nic jednoduchého. Dobrých kantorů je dnes taky jako šafránu. Tak si jich važme.
Kadel, tři dekády kantoření.
Učitelka Bednářová nechť si svá neověřená “moudra” přednáší doma svým dětem, příp. sobě rovným aktivistům mimo školu.
Je vidět, že ne všech, podobně ideologicky deformovaných kantorů, se naše společnost dokázala dosud zbavit. V tomto směru máme vůči mladým lidem velký dluh!
Máme to, co jsme si vychovali. I ty jsi takovým “produktem”.
“PRODUKTE”
Já mám dobrý pocit, že jsem studentům vzděláváním a osobním příkladem dal nejlepší možný základ.
Chudáci
Materiálně CHUDÁCI rozhodně nejsou, a ve dvou krátkých větách 19 pravopisných chyb – jako “FRIGO Z MNOHA” – rozhodně neudělají.
Šťastní to lidé!
Pokud by měl být pro nastupující genaraci měla být příkladem persona typu vás Frigo z mála nemohu se divit srabu,který nás oblklopuje a bídy,která nás očekává.
Nenávistná korouhvička,fanatický masochista z bytostnou potřebou škodit
urážet,bez schopnosti vlastního názoru a uvažováni
A co Člověk v tísni.
A jeho projekt Jeden svět pro školy? Ten má taky přednášet “sobě rovným aktivistům mimo školu”? V tom případě souhlasím.
” … ne všech, podobně ideologicky deformovaných kantorů, se naše společnost dokázala dosud zbavit …”
Hm, a kolik toho máte odučeno Vy, že do toho tak “odborně” kafráte?
KADEL
Rozhodně víc než vy, jinak bych do toho “nekafral”!
Zato ty jsi ideologicky deformovaný správným směrem, že havlozmr*e?
Škola nemá být zpolitizovaná ! Politika jako téma probírané látky, případné diskuze a dotazů v rámci výuky společenských věd do školy patří. Děti jsou součástí politiky státu a institucí na něj navázaných, logicky mají tedy o ní něco vědět.
Potíží každé doby (a školství zvlášť) je jak politickou situaci a jevy s ní spojené vykládat pravdivě.
Zde záleží na osobnosti kantora, jeho vyzrálosti, charakteru a schopnosti srozumitelně a nekonfliktně danou látku vysvětlit. V článku jsou správně uvedeny nešvary, které se ve školství dějí .
Bohužel se školství stává obětí ideologizace nejrůznějších aktivistických skupin, které agresivně vnucují své vidění světa a tvoří si vlastní politiku (hnutí BLM, LGBTQ, antifa, a jiné). Četl jsem desítky výpovědí ze zahraničí od profesorů, učitelů, ředitelů škol, kteří sdělují své zkušenosti s tlakem krajně levicových hnutí, které se snaží podmanit si akademickou půdu (a mnohde se jim to již podařilo). U nás o tomhle nešvaru mluví nejen Alexander Tomský, který učil a žil dlouhá léta v Anglii.
V období socialismu převážná většina kantorů učila v rámci státem schválených osnov Občanskou nauku. Našli se i tací, kteří byli ochotni riskovat a říci více než by bylo kdejakému komunistickému funkcionáři milé. Tím nechci srovnávat případ oné učitelky s poměry socialistického školství, jenom zdůrazňuji, že je dobré mít i učitele, kteří samostatně myslí a nejen opakují stanovenou propagandu.
Zde hlavně záleží na tom, co je mládež zač a kdo z nich vychoval tyhle bonzáky.
Rozbít základní lidské vztahy jako vztah mezi mužem a ženou,dětí a rodičů
právo a zákon,to byl prvořadý úkol těch k určených k fungování
lidského druhu
Učitel má být učitelem a ne kantorem,
Měl by umět využít touhy každé z živých bytosti vyniknout a dozvědět se,Ktěmto cílům umět používat vlastního mozku dřív,nežli jej zasviní často pozlátkové fantazmagorie likvidátorů člověka v lidech.
Kantor je jen pouhým vykladačem cizích názorů a věrouky v židovských synagogách, pravoslavných chrámech a bohužel i za katedrami škol a řečnickými pultíky politiků.
Měli jsme profesora na základní škole co si to pletl s bicím pedagogem a věru byl nezdolný. S profesorem začínal vždy když mu slezli viditelné prsty na tlamě po fackách rodičů. Od věků do věků. :-)))
Jenže ta učitelka podle vlastního vyjádření v hodině češtiny/slohu, učila děti, jak pracovat s informacemi pro potřeby napsání nějakého textu. A ukazovala to na informacích o aktuálním dění. Pokud to tak bylo, nešlo v žádném případě o politizaci výuky.