Peripetie moderních válek |

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

Optimista Zelenský ohlásil na rok 2025 velkou ofenzívu proti Rusku, exprezident Medvedev kontroval prohlášením, že Rusko se zmocní strategické Oděsy. Ani to, ani to. Plukovník Vincenzo Giallongo se zkušenostmi z vojenských misí v Iráku a Albánii říká v Il Sussidario, že Kyjev a Washington by měly už konečně předložit nějaký konkrétní mírový plán, aby se limitovaly škody. Zelenský oznámil na příští rok ofenzívu, ale riskuje totální porážku. Rusové vidí protivníkovy problémy a povýší cíle. Ukrajinská armáda už přestává mít lidi, kteří by mohli válčit a spokojí se s operacemi typu hit-and-run, výhoda, kterou získají je dočasná, pokud vůbec nějaká je. Nemají žádný strategický plán a to je začátek konce. Podle plukovníka udělalo NATO několik strategických chyb, k tomu, aby se zabránilo ruské invazi, stačilo přitom tak málo. Putin skončí válku až se zmocní 30% území, je to sice tvrdé, ale musíme mluvit o “realpolitik”, taková je dnes situace. Je nutné zachránit zachranitelné.

V pravděpodobně nejlepším kulturně-politickém týdeníku, který byl posledních dvacet let k mání na Václáváku i Hlaváku a který Fialův režim zakázal, v Argumenti i Fakti, je interview s bývalým náčelníkem generálního štábu (2004-8) generálem Balujevskym. Generál se domnívá, že na frontě se nic nebude dít, žádná ze stran nemá sílu k útoku a žádné dodávky západních zbraní Ukrajině nedodají energii k průlomu, generál neříká proč, ale na průlom nemá ani druhá strana. Generál popisuje situaci v termínech dosavadních fakt a pozorování průběhu vojenského střetu, určitě neodhalil a ani nekalkuloval s možnostmi, o kterých ví jen ruské velení a tuší i on. Generál navrhuje zamířit ruské strategické jaderné rakety na cíle v USA, v 1994 to Jelcin změnil. Podle generála, jen velmi seriózní hrozba na USA samotné, je může přivést k rozumu a k jednání o zastavení války. Generál vtipně formuluje “musíme najít tu jehlu k vejci na němž závisí Kostějův život. Aspoň píchnout Američany touto jehlou, jinak bude konflikt trvat a pro Rusko při vší snaze bude velmi těžké vyčerpat USA a Evropu.”

Na bojišti je patrné, že armády, které nejsou schopny vést vysoce manévrovatelné bojové operace, přejdou ke scénáři poziční konfrontace. Tempo postupu vypadá slabě i na poměry první světové války. Podle generálových odhadů ukrajinské síly na jaře 2023 čítaly milion lidí v 100 bojových brigádách. Vojenské kánony učí, že k provedení úspěšné ofenzívy je potřeba trojnásobná výhoda, ruská strana navýšila síly a neúspěch ukrajinské armády potvrdil tento vojenský axiom. Dnešní války jsou při veškeré odvaze a heroizmu vojáků především otázkou technologie. Proti Rusku bojují technologie 50 států, Rusko zdaleka nemá takovou vnější podporu, i když podstatně zvedlo vojenskou výrobu a řada podniků pracuje na tři směny. Po rozpadu SSSR se spousta závodů zhroutila a obnovit v krátkém čase tuto výrobu v parametrech kvalitních nových zbraní je velmi náročné. Tanky Armata a jiné novinky, které se ukazovaly na přehlídkách, z různých důvodů nejsou na bojišti vidět. Generál říká, že v poli často registruje tanky T-55, které jsou v armádě už od roku 1958, s granátometem SPG-9 začínal ještě ve vojenském učilišti.

Dnešní armády bojují online, rozvědka identifikuje cíl a počítače okamžitě navádí artilerii nebo rakety. Ohromné množství kosmických a bezpilotních technologií umožňuje rozvědce permanentně detailně sledovat pohyb protivníka na všech úrovních, téměř až k jednotlivým vojákům. Armáda má možnost provádět přesné údery hluboko v týlu, kromě drahých raket se používá relativně malá a levná munice s dosahem tisíce km. Větší koncentrace vojsk se okamžitě stává cílem úderů. Nejlepší jsou bojové akce malých skupin s oddělenými vojenskými vozidly, nejlépe za nepohody nebo v noci, když nepřátelské drony nejsou moc efektivní.

Podle generála je tank největší obětí dnešního způsobu vedení boje, staly se z nich velmi lehce zasažitelné cíle, nemluvě o jejich zranitelnosti v minovém poli. Prakticky nejsou vidět útočící tankové roty. Perspektivní tank bude muset mít v první řadě kapacitu silné přímé palby na bojišti, ve srovnání s nepřímou palbou, řešení si bude žádat i ochrana před drony a problémy s minami. Experti nevylučují, že nové technologie bezpilotních dronů v budoucnosti úplně vymažou význam tankové techniky, jak ji dodneška známe. Tanky a bojová vozidla nemohou obstát v podmínkách masívního používání přesně naváděné munice. Perspektivní jsou komplexy aktivní obrany nové generace založené na nových fyzikálních principech.

Artilerii v 19. století říkali bůh války, i dnes hraje velmi důležitou roli. Téměř všechny armády přechází na ráži 155 mm. Číňané např. nedávno vytvořili novou zbraň (kolovou i pásovou) s bojovým modulem ráže 155 mm, Rusko má podobnou zbraň ráže 152, ale stále používá ráži 122 mm i 100 mm, je jasné, že úder těmito granáty je méně účinný.

Bezpilotní aviace je zázrakem na bojišti, v efektivitě soupeří s artilerií. Drony pronásledují téměř každého vojáka nemluvě o bojové technice. V blízkém období uvidíme, že v poli povedou válku tisíce a sta tisíce dronů. Protivzdušná obrana bude muset řešit složité problémy obrany proti těmto rojům. Poprvé se ukázaly perspektivy dronů v karabašské válce v 2020, drony mají bezprecedentní poměr cena – výkon. Jestli dron uchopí cíl, může to být tank, pak bude nenávratně zničen, dnešními prostředky nelze narušit kanál řízení dronu.

Podle generála koncentrované letecké údery jsou minulostí, protivzdušná obrana má vrch nad vojenskou aviací. Podle jeho náhledu dodávky F-16 ukrajinské armádě moc nepomohou, ve vzdušném boji jsou lepší ruské SU-35. Ukrajinci budou spíš než na bojišti F-16 používat k úderům na ruském území, pokud pověsí na letadla křídlaté rakety a budou cílit na objekty v hlubokém týlu, způsobí to ruské straně jisté problémy, ale k žádnému obratu ve válce to nepovede.