Pirát, který má problémy s počty




Sdílet článek:

PETR ŽANTOVSKÝ

Už z pohádkových filmů s Johnny Deppem víme, že piráti (nejen ti z Karibiku) mají problém s ledasčím, třeba s osobní hygienou či zdvořilou mluvou a zacházením vůbec. S čím ovšem z principu mít problém nemohou a nesmějí, to jsou počty.

Jejich celá existence je založena na odebírání jistého počtu majetku (peníze, zlato atd.) jiným osobám a institucím a převádění je do svých aktiv, i když se tomu ve zlatých časech pirátství tak ještě neříkalo a mělo to formu třeba bedny šperků schované na odlehlém ostrově a k vyzvednutí ve dne v noci. Takové úschovny nemají otevírací dobu, ale zase tam můžete přijít o hlavu, to je ovšem už vaše pivo, jak říkával Karel Kryl.

Naši Piráti, kteří si tento zajímavý název pro svoje politické aktivity dobrovolně zvolili, čili nutně museli vědět, s kým tak asi v historickém průzoru mohou být srovnáváni, však problémy s počty mají. Zatím naposledy to ukázal bývalý europoslanec Marcel Kolaja, jenž prohlásil na síti X toto: „Poslední dva týdny jsem strávil v Rakousku, Slovinsku a Chorvatsku. Dnes jsem přijel do Česka a mám otázku: Proč se proboha skoro v celé Unii používá euro, zatímco my v Česku platíme nějakýma bezvýznamnýma čičmundama?“

Nejprve by stálo za to zamyslet se, proč někdo, kdo považuje národní měnu Koruna česká za „čičmundu“, tolik usiluje být mocným mužem v zemi, kde tato měna platí a je ctěna obecně jako jeden ze symbolů státní suverenity (vedle vlajky, znaku, hymny atd.). To rovnou mohl prezidentskou standartu s nápisem „Pravda vítězí“ nazvat kýčovitým kusem hadru s nějakým nesmyslným blábolem. Mělo by to zhruba stejnou brizanci a také by to na pana Kolaju vyzrazovalo to stejné: Národní hodnoty jsou mu ukradeny, on je světový, evropský, všechno možné, jen ne „čičmunďácký“.

V tom pěkně navazuje na zvěčnělého Václava Havla, který tak rád mluvil s despektem o „čecháčkovství“, říkal, že jsme národ zelinářů, míněno ubožáků ženoucích se jen za žvancem, zatímco vyšší hodnoty, identita, transcendentní jsoucno, pravda a láska v mysli „čecháčka“ trapně pokulhávají za lží, nenávistí a kapustou do polévky. Myslím, že je výrazem dějinné spravedlnosti, že nositele názorů, jaké šíří Kolaja, odměnili voliči v eurovolbách červenou kartou. Nechť si počká v offsidu a zamyslí se především nad sebou a svým veřejným obrazem a působením. Volič není jeho loutkovodič, natož loutka, nýbrž zrcadlo, a to pěkně nemilosrdné.

Sousloví „skoro všechny“ je poněkud nemístné

Ale nyní konečně k těm počtům. Kolaja na sociální síti tvrdí, že „skoro v celé Unii se používá euro.“ Není nic snadnějšího, než ho usvědčit z nepravdy holými fakty. Faktem je, že euro jako měna se užívá v těchto zemích EU: Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Počítám-li správně, jde o 20 států.

Celá EU měla až do brexitu v roce 2020 celkem 28 států. Takže už zde je sousloví „skoro všechny“ poněkud nemístné. S použitím triviální matematické úvahy snadno dojdeme k tomu, že na každých 10 členů eurozóny jsou čtyři nečlenové, a to jistě není zanedbatelný počet. A to vycházíme z původního předbrexitovského počtu členů 28.

V Británii se nikdy eurem neplatilo, stejně jako v dalších sedmi zemích: Ze závazku v budoucnu přijmout euro je vyvázáno Dánsko, které má vyjednané výjimky (takzvaný opt-out), a Švédsko. Zbylých pět států Evropské unie prozatím euro jako svou měnu nezavedlo. Jsou jimi Bulharsko, Česko, Maďarsko, Polsko a Rumunsko. Máme tomu tedy rozumět tak, že britská libra, maďarský forint, polský zlotý, bulharské leva, rumunský leu, dánská a švédská koruna, jakož i koruna česká jsou všechno „čičmundy“?

Jde o ryzí dezinfomaci

A to ještě nemluvíme o zbylých státech Evropy, z nichž některé mají do Unie namířeno, jiné by rády a jiné to odmítají z principu. Zde je přehled evropských nečlenů EU a jejich měn: ve Švýcarsku švýcarský frank, v Norsku norská koruna, v Srbsku dinár, v Bosně a Hercegovině je konvertibilní marka, v Albánii lek, v Makedonii denár, v Bělorusku se platí rublem, na Ukrajině hřivnou a v Moldávii leu, z nichž, nutno říci, mnohé měny jsou silnější než koruna česká – kromě švýcarského franku také všechny severské koruny, některé z měn balkánských, zatímco na opačném konci stojí forint, denár či hřivna.

Tohle všechno Marcel Kolaja neví, protože to vědět nemusí, nebo je o tom aspoň přesvědčen. Jemu stačí použít zobecněné slovo „většina“ (zemí EU), což je ovšem v kontextu všech možných dalších údajů ryzí dezinformace. Možná by na nejbližším PŠM (politické školení mužstva) u Pirátů měli zavést počty. Mohlo by se jim to možná hodit, až jejich příští volební preference spadnou do záporných čísel, což dozajista nelze vyloučit.

DENÍK.TO
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (41 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

2 Comments

  1. Kolaja je jen shluk vadných chromosomů. On nemá problém jen s matematikou. On má problém i s pohlavím, logikou a myšlením všeobecně, jako ostatně každý pirát. Je to naprosto zbytečný člověk, jehož životní poslání je hlavně škodit. Piráti jsou hříčkou přírody a za normálních okolností by si s nimi příroda poradila sama, prostě by nepřežili

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*