Byla to vlna fúzí, která během několika desetiletí vedla ke světovému trhu se semeny a pesticidy, kterému nyní dominují jen čtyři velké korporace. Tento dlouhodobý trend vede nejen, ale zejména v USA k tomu, že trhu s potravinami od osiva až po supermarket nyní dominuje tato korporátní chobotnice, která téměř úplně kontroluje zemědělství a chov zvířat až po konečné produkty.
Na trhu, který je zaměřen na nemilosrdnou efektivitu a standardizované produkty, jsou dobré životní podmínky zvířat zcela odsunuty do pozadí: Aby se rychleji vykrmovaly, krávy, pro které je ve skutečnosti přirozenou stranou tráva, jsou nuceně krmeny sójou a kukuřicí. Antibiotika jsou také často součástí krmiva pro zvířata. Ve velkochovech, které nadále dominují světu, převládají apokalyptické podmínky i ve většině západních zemí: nemocná, degenerovaná zvířata, která trpí abscesy, záněty a dalšími nemocemi a jsou udržována naživu potravinami s přidanými léky, dokud nejsou připravena k porážce.
Na příliš malém prostoru dobytek obvykle stojí ve svých vlastních exkrementech po celý svůj krátký život, hygienické a veterinární normy jsou ignorovány. Poté, co byla poražena v bestiálních podmínkách a většinou nemocná, nemoci, které se vyvinuly hospodářským zvířatům, nuceně krmeným proti jejich přirozenosti, ale také antibiotika, léky a chemikálie, které jim byly podávány, později vstupují do potravinového řetězce. Zvláště postižen je v tomto směru chov prasat a skotu.
Geneticky modifikovaná krmiva a antibiotika se také používají při průmyslovém výkrmu krůt a kuřat, kde jsou zvířata vykrmována, aby byla poražena v co největším spěchu. Drůbež na výkrm (brojleři) už nesnáší vejce a váží dnes více než dvakrát tolik než před šedesáti lety. Během pěti týdnů jsou zvířata vykrmována na porážkovou zralost. Stejně jako v USA se i v Evropě zaměřujeme na prsní maso. V mnoha farmách jsou kohoutci s příliš malým množstvím masa usmrceni a zpracováni na krmivo.
Zatímco se stále více veřejně hovoří o „organickém“ a „druhově vhodném chovu“, většina našich každodenních základních potravin stále pochází z průmyslové masové výroby – zejména v masné výrobě. Potravinářský inspektor a bývalý řezník Franz Voll popsal podmínky v německém velkochovu jako „katastrofální“.
Před dvěma lety se utrpení zvířat dostalo do pozornosti širší veřejnosti, když se objevila videa o krutém zacházení s prasaty, která dodávali dodavatelé vestfálskému masnému gigantu Clemens Tönnies. Něco podobného již bylo ukázáno u dodavatele největšího německého producenta drůbeže Wiesenhof, kde byla nemocná kuřata házena zaživa do odpadků.
Kromě naprostého etického bankrotu pohrdání stvořením a pohrdání vlastními potravinami, které se v těchto praktikách vynořuje, je zřejmé, že takové výrobní vztahy nemohou být zdravé. Studie z roku 2017 naopak zjistila, že každý druhý masný výrobek z EU obsahoval bakterie odolné vůči antibiotikům. Pro Německo to platilo zejména pro výrobky, které byly prodávány v „Aldi“ a „Lidlu“.
Dokument „Food, Inc.“ nominovaný na Oscara se tímto problémem zabýval již v roce 2008, kdy odhalil podobné podmínky v USA.
Dalším zaměřením tohoto filmu byla jednostranná produkce kukuřice a sóji, které se používají po celém světě jako krmivo pro zvířata a zabírají stále větší část složení lidské potravy. Dnes 90 procent všech průmyslových krmiv obsahuje kukuřici nebo sóju – čímž se korporace brání všemi prostředky proti vhodnému označování GMO výrobků.
Existuje pro to jednoduchý důvod: 94 procent rostlin sóji v USA je nyní geneticky modifikováno. Toto geneticky modifikované krmivo pak končí v průmyslovém mase, které se vyrábí hlavně pro odvětví rychlého občerstvení. Americké vládní kontrolní agentury jsou plné bývalých zaměstnanců potravinářského průmyslu a příliš často se dívají jinam.
Nejen pokud jde o geneticky modifikované přísady, ale také o další používané „chemické kluby“, bylo by docela znepokojující odhalit: Protože masná hmota, která končí v hamburgerech a mletém mase, je často omyta amoniakem, aby byly zabity bakterie E-coli. Uvědomte si, že ty se dostanou ze střev zvířat do masa kvůli nečisté produkci a mohou mít smrtící účinky po konzumaci. Tím se však pouze přesouvá riziko poškození zdraví do budoucnosti a zakrývá se tak odpovědnost korporací. Amoniak je toxický a vysoce karcinogenní. Jedním z důsledků levné produkce masa je také stálý nárůst cukrovky nejen v USA.
Autorka píše jako fanatický ekoterorista o věcech, kterým vůbec nerozumí. Příklad s amoniakem resp. hydroxidem amonným (amoniak je plyn, tím nic neopláchnete). Hydroxid amonný je vysoce reaktivní (hydroxid) a velice “aromatická” látka. Pokud by ulpíval na syrovém masu, buď by “vyreagoval” s organickými kyselinami v mase nebo by vytěkal do vzduchu. Maso s podstatnými pozůstatky hydroxidu amonného by páchlo jako veřejné záchodky a jedl by ho jen málokdo. I takového amoniaku byste se ale na 100% zbavili tepelnou úpravou. Amoniak je to, co spolu s CO2 nafukuje pečivo při užití části současných prášků do pečiva viz NH4CO3 cukrářské droždí. Ještěže autorka neví, že lze potraviny desinfikovat pomocí UVC, jinak bychom četli o ozářeném mase. Průměrná jatka jsou z hlediska výskytu patogenních bakterií nesrovnatelně čistší nez průměrná domácí zabijačka.
GMO nejsou jedy, jsou darem z nebes, který umožňuje, aby nás tu bylo osm miliard. Typickou geneticky modifikovanou potravinou je zlatá rýže. Ta díky genetické modifikaci umí vytvářet betakaroten a substituovat nedostatek zeleniny ho obsahující ve stravě. Betakaroten – provitamím A je látkou pro život nezbytnou. Podobných modifikací dodávajících různé vitamíny je vícero, další zvyšují odolnost proti výkyvům počasí a škůdcům. Antibiotika se podávají především drůbeži, krávy na trvalé podávání antibiotik nereagují ideálně a antíbiotika pro krávu na rok taky něco stojí.
Kupředu zelená, zpátky ni krok.