Poněkud zvláštní výročí |

Sdílet článek:

VÁCLAV KLAUS

Je to opravdu poněkud zvláštní výročí. Kdyby znamenalo nějaký významný moment jenom o mně a pro mne, určitě bych si ho netroufal připomínat. To, že už jde o „kulatých“ 15 let, tomu dává trochu jinou dimenzi. Dokonce i Kalendárium Českého rozhlasu to má jako připomínku kulatého výročí. A to je nějaká autorita. Já sám, mnoho lidí v mé blízkosti, ale i těch, kteří mi píší, říkáme, že dnešní ODS už není tou ODS, jak byla v roce 1991 založena. Já sám se k ODS asi dnes chovám macešsky, ale ona ke mně už dávno daleko macešštěji. Proto pár slov.

Na 19. kongresu ODS v pražských Vysočanech (v podstatě pár set metrů od místa, kde v srpnu 1968 proběhl památný Vysočanský sjezd KSČ) jsem se – jako prezident republiky – vzdal funkce čestného předsedy strany, kterou jsem založil. Četl jsem si teď svůj tehdejší projev, který je snadno k dispozici na internetu.

Zaujalo mne, že jsem řekl, že „děkuji za pozvání na Váš kongres“, ale že do „Vašeho jednání“ nebudu nijak zasahovat. To mé zdůraznění toho, že je to jejich, tehdy primárně Topolánkův kongres, bylo zcela zřejmé.

Pokračoval jsem větou, že „je pro mne již delší dobu nemalým problémem identifikovat se s celou řadou postojů, které Občanská demokratická strana, nebo snad přesněji řečeno její vedení, zastává.“ Tehdy to odlišení vedení a strany mělo smysl, dnes už by to smysl nemělo. Budu-li útočný, řeknu, že dnes už zůstalo jenom to vedení. Řekl jsem tehdy – v podstatě neagresivně – že „nechci hodnotit, nakolik si současné směřování ODS její dnešní členská základna přeje či nepřeje“.

Trval jsem však na tom, že dnešní (podtrhávám, že byl prosinec 2008) „politika ODS není tou, se kterou jsem ODS zakládal a dlouhá léta vedl“. Dodal jsem, že „přeměně ODS ze strany pravicové a občanské ve stranu politického středu a stranu spíše lobbyistických zájmů než idejí“ nechci stát v cestě.

K tomu se nic dalšího říci nedá. Že tehdy probíhající přeměna ODS (Topolánkova) byla dokončena (Fialou), je více než jasné. Míra tohoto posunu je absolutní. Ideje už roli nehrají. Bylo to staromódní. Slovo pravice už je jen zavádějící dekorací. Slovo trh se nepoužívá. Zcela se přijala zelená ideologie, tehdy hlavní nepřítel. Tehdy se ještě bojovalo s EU, dnes už jsou kritizovány v EU jen jednotlivosti. Obhajovalo se politické stranictví, dnes nejsou politické neziskovky nepřítelem (nepřítelem je už asi jen jedna z nich). Lobbyismus byl považován za ničitele trhu, protože my jsme byli friedmanovsky „pro market“, nikoli „pro business“. Atd.

Změna je i v jednání. Tehdy by se aktivisticky nejezdilo jako opakovaně Černochová na Ukrajinu. Předseda Senátu by nebyl aktivisticky v Izraeli, stejně jako předtím na Tchajwanu. Prezident republiky tehdy protestoval na zasedání OSN proti myšlence globálního oteplování, zatímco teď v Dubaji předseda ODS pouze (a aspoň to) obhajuje jadernou energetiku.

Nebudu to prodlužovat. Obrat byl dokonán a tehdy probíhající přeměna byla úspěšně dokončena. Pravicovou občanskou stranu už v naší zemi nemáme.