Postupující fronta džihadu

LIBOR ČÍHAL

Na webu Figara visí video, které převzala řada dalších infoserverů, dobře vypadající mladík vytáhne v katolickém kostele korán a začne nahlas předčítat z vybraných súr, kolemstojící lidé s ním jemně polemizují. Mladík občas přeruší četbu a stručně na argumentaci lidí kolem odpovídá pasáží z koránu, např. o Marii, které, jak doloží citací, si korán neobyčejně váží a klidně dál pokračuje v hlasité četbě. V novinách se diví, záležitost komentují, ale stejným způsobem jako lidé v kostele, tj. trapnou pasivitou, strachem a totální zbabělostí. Nikde se nepíše, že by se nechal vyrušit nějaký konzumem nabobtnalý soudce. Po letech podobných perverzních scén, které se v zemích EU odehrávají, se jaksi změnil duch doby, ne agresor s koránem v ruce, ale ta trapná zbabělá populace kolem, by měla vymizet. Duch doby nemůže být věčně na straně zbabělých a sebeponížených, jejichž ideál konzum a strach že ho ztratí jim nedovolí jednat a vzít agresora v kostele pod krkem. Tato populace i se svoji pseudoelitou a fake-justicí začíná v Evropě už zavazet.

Kousek od Evropského parlamentu, který je z neznámých důvodů koncentrací nejodpornějšího druhu politiky, která se kdy narodila, se nachází Velká bruselská mešita. Nádraží Gare du Nord v centru Bruselu se dotýkají dva paralelní světy, které se úplně ignorují, moderní bulvár Aerschot, kde se veřejně obchoduje se sexem a věky vzdálený bulvár Brabant s úplně jinou tváří, s přesností švýcarských hodinek tu imám volá k modlitbě. Ve výkladních skříních výklady koránu, knihy, kde mladé hlavní hrdinky vypráví své příběhy, proč se zahalují jako jejich babičky. V jiných kšeftech dětské oblečky připravující mladé dívky na to, aby ještě před pubertou celoživotně zmizely obaleny textilií a všude kšefty nepostradatelného halal.

Málokdo najde odvahu s tím bojovat jako Fadila Maaroufi, která je dokonce laureátkou francouzské Ceny sekularismu za rok 2024, která neúnavně pranýřuje postup islámu v Belgii. Samozřejmě na jednu bojovnici připadají stovky ekolo, pokrokových, uvědomělých popř. i soudů, kteří ji vydávají za islamofobku a rasistku, ještě předtím než nastoupí ti praví, tj. Alláhovy bojovníci. A většinový tisk „objektivně“ naslouchá obviněním, pak dá slovo justičním, politickým a bůhvíjakým znalcům, aby ji nakonec laskavě zprostil obvinění z pravicového extrémismu. Tato pseudoobjektita mainstreamového tisku nemůže mít dobré konce. Mainstreamová demokracie dává veřejný prostor k dispozici hlasu Proroka, ale přivolává peklo na tzv. extrémní pravici, což vlastně není nic jiného než jiný názor. Laureátka Ceny sekularismu říká že hlavní město Evropy mění tvář ze dne na den, stačí se projít městem a je zřejmé, jak islámismus a komunitarismus okázale pohlcují prostor, v některých částech města je vidět pouze islámská ekonomika, všechno se halalizovalo, od kadeřnických salonů po restaurace a obchody s oblečením. Ekonomika, která neslouží muslimům, ale islámistům. Náboženství pohlcuje veřejný prostor a mysl člověka. Cizince udeří do očí vymizení diverzity, veřejné autority by měly dbát na udržování rovnováhy veřejného prostoru, ale v Belgii tomu tak není. Islámské náboženství v zemi všude nezadržitelně postupuje, Belgičané raději zavírají oči, mají strach se tomu postavit, okamžitě by čelili nařčení z rasismu a islámofobie.

Bývalý učitel Peter žije v městečku mezi Bruselem a Antverpami, říká, že to vzdal, je znechucený slepotou a zbabělostí především lokálních politiků, kteří mají velkou vinu na logice korupčního klientelismu. Peter obviňuje společnost z 40let laxismu a zbabělosti. Říká, že byl ve svém profesním prostředí ostrakizován kvůli kritice, kterou si dovolil veřejně vyslovit. Ve své profesi se snažil vysvětlit muslimským imigrantům, že by se měli přizpůsobit mravům přijímající země, oficiální stanovisko je opačné, obvinili ho z rasismu a přišel o džob. V Belgii komunitarismus invertoval demokracii, islámisté mají poslance v bruselském parlamentu a ve většině bruselských obvodů. V Bruselu se zásluhou socialistické strany ustavil komunitaristický systém, který favorizuje vzestup politického islámu a na druhé straně woke lobbismu. Celá belgická levice je gangrenizovaná spoluprací s politickým islámem, neexistuje sekularizovaná levice, belgická levice spolu s islámisty prosadila v parlamentu rezoluci požadující sankce proti Izraeli. V Belgii našla útočiště organizace proti islámofobii CCIF, která byla ve Francii prohlášená za nezákonnou.

Jeden policista popisuje bruselskou bezpečnost, lokální policie už neexistuje, není možné provádět kontroly a vládu přebírají násilníci. V některých čtvrtích lidé mají strach vybírat poštovní schránky, protože je sledují drogoví dealeři, kteří tam ukrývají drogy. Politici to vzdali nebo jsou spolupachateli. Během ramadánu policie nesmí do muslimských oblastí, v samotné policii si důstojníci vyjednávají čas na modlitbu. Když se začne mluvit o imigraci, okamžitě zavládne mrtvolné ticho, pokud někdo pokračuje, je okamžité prohlášen za rasistu. Učitelé mají strach brát studenty středních škol do muzeí výtvarného umění kvůli nahým postavám na obrazech. V hodinách biologie před anatomickým diagramem se někteří studenti schovají pod lavicí, v učebnicích se automaticky zaškrtají části lidského těla považované za nemravné. V chemii nejsou dovoleny reakce, které vedou k etanolu. Velká část učitelů to už vzdala.

Jeden profesor historie odhalil velmi podstatný problém, umírnění muslimové nemají oporu v belgické společnosti, dnes už mají velký strach i v profesorském sboru, slovo mají islámisté a jejich komplici. Cituje příklad jednoho kolegy nepraktikujícího muslima, kterého ve sboru osočili, že je nevěřícím, protože se během ramadánu napil, tlak je tak silný, že si vůbec nikdo ve sboru nedovolí během ramadánu vypít kafe,. Profesor uvádí příklad, kdy studenti nacpali studentku do popelnice, protože si dovolila účastnit se kurzu etiky. Belgický školský systém silně favorizuje islám, učitelé náboženství ve školách jsou řízeni imámy a ne školními osnovami.

Svět kultury, jako všude v Evropě, je nejservilnějším. Nominovaní na filmové ceny roku čtou rezoluce odsuzující vzestup extrémní pravice ve světě a genocidu v Gaze. Odsuzují belgickou koloniální minulost a rasismus, islámofobii, požadují sankce proti Izraeli. Belgické kulturní zprávy žijí v rytmu boje s patriarchálním uměním. Bruselská vláda v letáku zdůvodnila přesun mramorového sousoší La Maturité z počátku 20. století symbolizující skupinu osob s vousatým mužem uprostřed: „Staré představy o rodině a mužské nadvládě.“ Sousoší bruselská vláda nahradila feministickým dílem ze stavebního odpadu.

(14 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...