Předseda Sozialistische Einheitspartei (SED) čestným prezidentem Bundestagu

LIBOR ČÍHAL

Proti všem zvyklostem jediná opoziční strana v Bundestagu AfD nebude mít křeslo v předsednictví parlamentu a parlamentních výborech, přitom AfD dostala v lednových volbách pětinu hlasů a poslední průzkum mainstream šokoval, rating AfD kolem 24% se blíží CDU-CSU a podle analýz popularita může rychle dospět ke čtyřiceti procentům. Ustavující zasedání nového Bundestagu obvykle otevíral nejstarší poslanec tzv. Altersprezident, regule se musela v 2017 zaměnit za služebně nejstaršího poslance, aby se cti nedostalo Gaulandovi z AfD, a včera se to obzvlášť povedlo. Funkční období nového Bundestagu otevřel dlouhým projevem vysoký východoněmecký aparátčík, poslední předseda komunistické SED a dnes poslanec postkomunistické Linke Gregor Gysi, který v projevu celebroval bývalou NDR, mj. řekl, že v 1932 otevírala německý parlament nejstarší poslankyně komunistka Clara Zetkinová. Parlamentní zvyklosti tenkrát neblokovali ani nacisté, dnes režimní mocenský kartel lidovců, socdemokratů a zelených bez okolků odkopne jakoukoliv přirozenou normu. Nejsou to formální záležitosti, jejichž smysl spočívá pouze v nedůležitých technických krocích, ale velmi smysluplné historií prověřené postupy.

Poloha vůdce strany a potenciálně i státu je určitě velmi centrální v politice země a měl by mít příslušný respekt, ale jak si může Merz nárokovat respekt, když nechová respekt ani k zvyklostem, které definují primární slušnost na parlamentní půdě, za kterou se dá považovat místo opozice ve vedení parlamentu a ve výborech? Merz v prvním politickém gestu organizoval znásilnění ústavy, prosadil změnu článku ústavy, který blokoval zadlužování a nechal vepsat do ústavy klauzuli o klimatické neutralitě do 2045. Merz si koupil hlasy zelených při hlasování o ústavní změně povolující finanční schodek ústavní klauzulí o klimatické neutralitě do roku 2045. Je jasné jaké obrovské problémy to přinese německému průmyslu, přitom reindustrializace a průmyslová politika je tradičně centrálním programovým bodem CDU. Kdyby tyto dva kroky ventiloval před parlamentními volbami, dostal by o deset procent méně, šokovalo to i některé zelené politiky, Merz totiž před volbami torpedoval ty samé návrhy, když přicházely od strany zelených. Hrůza z možného Merzova vládnutí jímá německá pravicová média už od jeho zvolení do čela CDU, pochybuje se o jeho schopnosti vládnout, ale nepochybuje se o jeho politickém dogmatismu a bezskrupulosním prosazování mocenských ambic, blaho národa je Merzovi absolutně cizí. Intuice pravicových médií a zdá se, že většinově i německého lidu, nevidí v Merzovi dobrého vůdce.

Velkým problémem politického systému je role politických stran, které dávno nejsou organizacemi, kde by se koncentrovali političtí vizionáři a společenští reformátoři, kde pojem blaho národa stojí v centru stranického snažení. Evropské politické strany, až na malé výjimky, které mocenský aparát bez milosti likviduje, jsou shromaždištěm morálně vadných kariéristů a neschopných individuí prosadit se v jiných oblastech, tvrdil to i dlouholetý předseda českého klubu lidí bez stranické příslušnosti. Vůdce těchto stran je korigován pouze materiálním efektem, který je schopen garantovat širšímu vedení strany, a to je samozřejmě odlišné od blaha národa. Z hlediska tohoto efektu jsou Merzovy postupy optimální, se svými lidmi z vedení CDU musí za každou cenu vládnout a v zásadě s kýmkoliv. Z hlediska programu jeho strany a proklamovaného ideového postoje by byla optimální vláda s AfD, ale materiální a mocenský profit jeho skupiny dlouhodobě zajistí vláda se socdemokraty, kteří na oko mají diametrálně odlišný program, což jak se zdá není vůbec důležité, pokud se bude dojednávat kompromis, tak pouze v rozdělení prebend. Programové vládnutí s AfD by mělo morálně vyšší status, ale bylo by příliš riskantní, protože tomuto vládnutí nepřejí systémové struktury v pozadí nebo deep state, jak se to často pojmenovává. Byl by to pokus o hlubokou reformu státu, který je na konci svých možností, byl by to pokus o politickou očistu, ale intuice pravicových médií se neplete, Merz není tímto člověkem.

Z jednání lidovců a socdemokratů o obrysech příští vládní koalice se zatím nenarodil jediný tah, který by vyvedl Německo ze společenské a ekonomické krize, ale z kruhů CDU pronikly informace o dohodě, která zostří cenzuru a zavedou se další paragrafy, které umlčí oponenty. Body této dohody jsou daleko odpudivější než byly schopny kdy vymyslet zelené a socdemokratické vlády, což je zřejmě aspekt všech podobných stran. Můžeme očekávat větší zrůdnost a podlost od Fialy a jeho sebenominovaných plátců daní a lidoveckých kacířů než od pirátů a sociálnědemokratických trosek.

„Volksverhetzungsparagraph 130 Strafgesetzbuch“ byl asi i se jménem převzat z říšského zákoníku z pětatřicátého, je zábavné, že když použijete termín lid (das Volk), o čem by mohl vyprávět jeden z vůdců AfD Höcke, v Německu vám hrozí těžká pokuta nebo i basa, politický kartel vás potrestá podle justiční hatmatilky, které má termín v názvu. Paragraf 130 je zbraní na eliminování politické opozice a nyní se podle dohody CDU a SPD záběr paragrafu podstatně rozšiřuje. Politický aparát chce výrazně omezit svobodu slova a cíleně kriminalizovat opoziční skupiny a názory. Vyšetřovací orgány mohou provádět automatizovanou plošnou analýzu dat, dlouhodobě sledovat diskuze v uzavřených skupinách na sítích, komunikace zacílených skupin a lidí atd.

(15 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...