
HSP
Putinova taktika vyhlášení třídenního příměří, kterou Kyjev neoficiálně podpořil v otázce leteckých úderů, přinesla výsledek – přehlídka 9. května v Moskvě proběhla bez incidentů a na místo dorazili téměř všichni očekávaní zahraniční hosté.
Hlavním z nich je bezpochyby čínský vůdce Si Ťin-pching. Ten navíc nepřijel jen na prohlídku, ale na několikadenní oficiální návštěvu, během níž se bude projednávat řada otázek, včetně zvýšených nákupů ruského plynu Čínou.
V tomto ohledu vypadá Si Ťin-pchingův příjezd jako projev podpory Putinovi. Jeho návštěva Moskvy v březnu 2023 – těsně po těžkých porážkách, které utrpěla ruská armáda na Ukrajině, a v předvečer očekávaného protiútoku ukrajinských ozbrojených sil – takovou demonstrací byla.
Nyní je program jednání jiný – probíhají jednání o ukončení války na Ukrajině zprostředkovaná USA. Všeobecně se má za to, že jedním z cílů Washingtonu v dialogu s Moskvou je „odpoutat“ ji od Číny, s níž Amerika postupně válčí v různých směrech.
Již jsme psali, že čím horší jsou vztahy mezi USA a Čínou, tím cennější jsou pro Peking vztahy s Ruskem a tím méně je pravděpodobné, že Západ přesvědčí Čínu, aby se připojila k tlaku na Moskvu kvůli válce na Ukrajině. Taková možnost byla teoreticky možná, pokud by v Americe zůstali u moci demokraté, ale při současné eskalaci čínsko-americké konfrontace již není příliš reálná.
Vzhledem k tomu všemu se Siova návštěva jeví jako o to výmluvnější.
On i Putin dávají najevo, že i po Trumpově nástupu k moci a zahájení rusko-amerických jednání zůstávají vztahy mezi oběma zeměmi pevné a Moskva nemá v úmyslu přejít do „protičínského“ tábora. Stejně jako Peking nemá v úmyslu odepřít Rusku podporu. Například v případě nových amerických sankcí, kterými Trump již hrozí, že je zavede, pokud Moskva odmítne přijmout jeho podmínky ohledně Ukrajiny. Přitom tyto sankce, pokud budou uvaleny, povedou spíše k prudkému vyhrocení vztahů mezi USA a Ruskem (které pocítí podporu Pekingu) než k jakýmkoli ústupkům ze strany Moskvy.
Dalším signálem, který Putin Trumpovi vysílá, je, že sblížení s Pekingem může být ještě těsnější, pokud Američané nepřijmou ruské podmínky dohod o Ukrajině, které přijmout nechtějí.
Tento moment (demonstrace blízkých vztahů mezi Pekingem a Moskvou) však ukrajinské úřady a jejich spojenci na Západě jistě využijí k tomu, aby Trumpa přesvědčili, že Rusko již nelze oddělit od Číny, a že je tedy nutné ukončit jednání s Putinem a soustředit se na zintenzivnění pomoci Ukrajině a zvýšení tlaku na Rusko.
To však, jak bylo uvedeno výše, může vyprovokovat ještě těsnější sblížení Moskvy a Číny, a to až do té míry, že Peking zahájí přímou vojenskou podporu Ruska. Například prostřednictvím masivních dodávek bezpilotních letounů na frontu a možná i personálu pod rouškou „dobrovolníků“.
Překážkou takového scénáře však prozatím je, že Čína v tuto chvíli válku na Ukrajině nepotřebuje. To proto, že to vážně brání její hlavní strategii – rozdělení Evropy a USA. Úzké vztahy s Ruskem (které Číňané v tuto chvíli nemají v úmyslu přerušit) zůstávají dráždivým faktorem ve vztazích mezi EU a Pekingem během války. Proto mají Číňané zájem na co nejrychlejším ukončení války jakoukoli jinou formou než porážkou Ruska. A pokud se Rusové dokážou s Trumpem dohodnout na podmínkách příměří (a právě v tomto bodě jednání se nyní vytvořila „překážka“), Čína pravděpodobně nebude proti, i když v současných podmínkách konfrontace s USA pravděpodobně nebude vyvíjet na Moskvu nátlak v součinnosti s Američany. A Číňané jistě nebudou proti zrušení protiruských sankcí, které ztěžují hospodářské vztahy mezi ČLR a Ruskem.
Buďte první kdo přidá komentář