Přestaňme si štědře platit prezidenta a jeho rozežranou kamarilu




Sdílet článek:

Zítra se má sejít sněmovní rozpočtový výbor, který posoudí, zda doporučit schválení dalšího rekordně vysokého rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky. Miloš Zeman již devět let soustavně podkopává bezpečnost České republiky, důvěru v právní stát a škodí tak této zemi. Proto dnes Kverulant vyzval poslance a senátory, aby radikálně omezili rozpočet prezidenta.

Kancelář prezidenta republiky předložila na příští rok do sněmovny rozpočet s celkovými výdaji 420,2 milionu. To je o 22 milionů korun víc než letos. Hrad také ignoroval pokyn ministerstva financí (MF) snížit celkové výdaje alespoň o velmi kosmetických 4,4 milionu korun. Rozpočtový výbor se tímto rozpočtem již krátce zabýval na své schůzi 18. května 2022.Poslanec Jan Volný (ANO), zpravodaj této problematiky k tomu tehdy uvedl, „že ani v minulých letech nepodporoval snížení rozpočtu této kapitoly. Navrhuje přerušení jednání o této kapitole tak, aby Kancelář mohla s MF vyjednávat. Navrhuje tedy přerušit bod do 8. června.“ Pro tento velmi benevolentní postup hlasovalo všech 15 z 15 přítomných poslanců.

Kancelář prezidenta republiky je rozpočtovou organizací a ve státním rozpočtu má vyčleněnu zvláštní kapitolu. Rozpočet Kanceláře prezidenta republiky pokrývá kromě samotné prezidentské kanceláře také Správu Pražského hradu a Lesní správu Lány. V posledních letech čerpá ze státního rozpočtu výrazně více peněz než dříve. Zatímco za éry Václava Klause hospodařila s přibližně 350 miliony korun ročně, v rozpočtu na rok 2017 měla vyčleněno 438 milionů a pro rok 2018 v ní bylo 500 milionů korun. V roce 2020 Kancelář prezidenta republiky utratila ze státního rozpočtu 654,4 milionu korun, což bylo proti schválenému rozpočtu o 235 milionů korun víc.

Kverulant se domnívá, že v této sumě nejsou zahrnuty náklady na policejní plošné kontroly všech návštěvníků Hradu. Kverulant se tyto více náklady pokouší zjistit, v březnu 2022 se dle zákona o veřejném přístupu k informacím dotázal ministerstva vnitra. Obdobný dopis zaslal i ministerstvu obrany, protože od vyvěšení červených trenýrek hlídá Hrad i armáda s útočnými puškami v rukou.

Problematickou hradní kamarilu tvoří zejména Jiří Ovčáček, Martin Nejedlý a Vladimír Mynář. Tito tři lidé společně s Milošem Zemanem již devět let soustavně podkopávali bezpečnost České republiky a důvěru v právní stát. Systematicky podporovali Rusko a Čínu, kradli, pohrdali zákony a ústavou a škodili tak této zemi.  Tito lidé disponují ročním rozpočtem přes půl miliardy korun. Kverulant se domnívá, že je nejvyšší čas přestat z peněz daňových poplatníků štědře financovat tyto věrolomné politiky a jejich rozežrané úředníky. Proto dnes vyzval poslance a senátory, aby radikálně zredukovali rozpočet hradní kamarily.

Hradní platy

V roce 2020, po vytrvalém tlaku veřejnosti konečně zveřejnila Kancelář prezidenta republiky platy devíti vedoucích pracovníků od roku 2016. Podle tabulky měl například kancléř prezidenta Vratislav Mynář v roce 2019 čistý plat 1,2 milionu korun ročně, na odměnách dostal dalších 733 430 korun. Roční plat s odměnami přes milion korun měl v letech 2016 a 2017 také zástupce vedoucího KPR a ředitel administrativní sekce. Výdělky dalších úředníků se pohybovaly od necelých 800 tisíc korun ročně u ředitele tiskového odboru Jiřího Ovčáčka, který je zároveň mluvčím prezidenta, po sumy kolem milionu pro ředitele zahraničního odboru.

Jak zjistili kolegové z Hlídače státu, byla situace v roce 2021 ještě o něco horší. Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář dostal v tomto roce od daňových poplatníků 2,6 milionu korun hrubého. Úředník Mynář tak měl větší plat než ministr. Velkou část platu Vratislava Mynáře navíc tvořily odměny. A to téměř 700 tisíc korun. Za co, to ví zřejmě jen jeho nadřízený, Miloš Zeman. Je namístě ptát se, co pro tuto zemi udělal v loňském roce Vratislav Mynář tak skvělého, že si zasloužil nejen zůstat na pozici, na které ani být nemá, ale navíc za co dostal takový plat. Ani další hradní úředníci v roce 2021 rozhodně nestrádali.

 Jiří Ovčáček

Ovčáček nedokončil studia andragogiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a začal se věnovat žurnalistice. Byl redaktorem a zpravodajem Haló novin, později redaktorem Blesku. Ovčáček za dobu působení v komunistických Haló novinách napsal za dva roky 443 článků, které svědčí o jeho fascinaci komunismem. Pak ale uvěřil a v září 2018 přijal z rukou osobního tajemníka arcibiskupa Dominika Duky svátost biřmování.

Jiří Ovčáček byl jmenován tiskovým mluvčím prezidenta Miloše Zemana v prosinci 2013. Je velmi aktivní na sociálních sítích, účinně využívá zejména svůj twitterový účet. Jeho Twitter k prosinci 2019 uváděl 52 000 sledujících. Dle analýzy serveru Forum24 nicméně tvořily 70 % z tohoto čísla falešné účty. Ovčáček účet využívá k častým útokům na odpůrce Miloše Zemana a prosazování svých osobních zájmů, názorů a konspiračních teorií. Jeden příklad za všechny:

Obsah obrázku text

Popis byl vytvořen automaticky
Tweet Jiřího Ovčáčka z 21. 6. 2021

Martin Nejedlý

Martin Nejedlý se stal externím poradcem prezidenta v roce 2014. Na Hradě disponuje třemi místnostmi. Protože prý oficiálně nezastává funkci, nevyžaduje se od něj bezpečnostní prověrka. Martina Nejedlého na pražském Hradě považují britské a americké tajné služby za současné největší riziko z hlediska šíření ruského vlivu na území ČR. Nejedlý již dřív založil společný podnik s ruským gigantem Lukoil, firmu Lukoil Aviation Czech, a netají se obdivem k prezidentu Putinovi, jeho fotku měl na svém mobilu.

Ruský prezident Vladimir Putin na mobilu Martina Nejedlého, foto Petr Topič, MAFRA

Mezi vlivnými muži Česka zaujímá Martin Nejedlý nepochybně jedno z předních míst. Byl to on, kdo úspěšným sháněním sponzorů pomohl v minulosti Miloši Zemanovi vyšvihnout se na Hrad a dostal za to funkci poradce. Z prodejce aut se postupně během 20 let vypracoval na klíčového muže hlavy státu. Kdysi sdílel kancelář s lobbistou Miroslavem Šloufem, právě ten ho seznámil s Milošem Zemanem

Většina profilů v médiích Nejedlého vykresluje jako muže, který má díky mnohaletému podnikání v Rusku silné vazby na tamní politiku a byznysové hráče – a v tomto směru funguje coby jakási ruská spojka na prezidenta Zemana. Na veřejnosti se opakovaně objevil vedle vlivného šéfa ruských železnic Vladimira Jakunina, Respekt popsal i jeho vazby na Jurije Ušakova, poradce ruského prezidenta Vladimira Putina.

Nejedlý se dříve snažil v Moskvě vyjednávat o jádru, aniž k tomu měl mandát od vlády, Respekt společně s Aktuálně.cz upozornil na jeho utajovanou cestu do Ruska v době, kdy v Česku hrozilo, že ruský Rosatom vypadne z jaderného tendru.

Když 24. února 2022 Rusko napadlo Ukrajinu, byl Zeman donucen tuto agresi veřejně odsoudit. Že to však s kritikou prezidenta Putina myslel opravdu vážně mu nevěří patrně nikdo, kdo žije v české kotlině déle než čtrnáct dnů. Kdyby to snad vážně myslel, bude jeho prvním krokem patrně opulentní vyhazov všech ruských švábů v čele s Martinem Nejdlem a rezignace.

Tajná zpráva o Vrběticích

K výbuchům dvou muničních skladů ve Vrběticích v okrese Zlín došlo v říjnu a prosinci 2014. První výbuch nastal 16. října, zemřeli při něm dva lidé. Další sklad vybuchl 3. prosince 2014. Sousední obce musely být krátkodobě evakuovány, areál byl ohrazen a poté následovalo několikaleté odklízení následků a vyšetřování příčin výbuchu. V dubnu 2021 vláda zveřejnila důvodné podezření, že do výbuchů byli zapojení důstojníci ruských tajných služeb. Tajná zpráva o tom dorazila i na Pražský hrad. Jen málokdo pochybuje o tom, že se se zprávou detailně seznámil Martin Nejedlý i Vratislav Mynář, kteří k tomu neměli oprávnění v podobě bezpečnostní prověrky. A někteří z nás dokonce nepochybují ani o tom, že kopie tajné zprávy skončila na ruské ambasádě. Když policie chtěla tato podezření prověřit a chtěli ze zprávy sejmout otisky prstů, Hrad jim zprávu nevydal a tvrdil, že byla skartována.

Vratislav Mynář

Mynář byl jmenován vedoucím Kanceláře prezidenta republiky v březnu 2013. Aby se mohl v pozici kancléře seznamovat s utajovanými dokumenty, potřebuje Mynář bezpečnostní prověrku od Národního bezpečnostního úřadu. Tu nemá. Miloši Zemanovi to zjevně nevadí a Mynář je kancléřem dál.

Vratislav Mynář má v pracovně vystavenou fotografii s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a poradcem prezidenta Martinem Nejedlým.  Foto: Jakub Poláček, Blesk

Trestní stíhání Mynáře a ovlivňování justice

Policie Mynářovi sdělila obvinění z trestného činu poškozování finančních zájmů Evropské unie. Podnět policii dali úředníci, kteří zkoumali dotaci na stavbu Mynářova penzionu. Dotaci 26 milionů korun na výstavbu sportovní ubytovny na Mynářově pozemku obdrželo v letech 2007 a 2008 občanské sdružení Chřibák, které bylo založeno několika lidmi z Osvětiman v čele s Mynářem. V podmínkách dotace byl zakázán jakýkoli převod nemovitosti na soukromou osobu. Spolek Chřibák ale nedokončenou stavbu pronajal firmě Clever Management vlastněné Mynářem, která poté získala ještě šest milionů z evropských peněz a přestavěla ubytovnu na wellness penzion. Mynář je za to trestně stíhán a dotace by měl vrátit.

Počátkem roku 2019 byly v médiích uveřejněny články a rozhovory se soudci, kteří uváděli, že se je Mynář snažil ovlivnit v rozhodování o konkrétních kauzách. Prezident Zeman se Mynáře zastal a prohlásil, že nikoho neovlivňoval.

Levné pozemky od církve

V létě 2021 vyšlo najevo, že Mynář kupuje výrazně pod cenou od církve pozemky v Osvětimanech. Osvětimanská farnost nejprve nechtěla o nevýhodném prodeji slyšet, pak ale ve prospěch prodeje intervenoval kardinál Dominik Duka. Není jisté, zda tak Duka učinil pro své přátelské vztahy s problematickým kancléřem nebo proto, že jej Mynář vydíral blokováním realizace projektu svatovítských varhan v areálu Pražského hradu. Mynář má k Dukovi blízko. V roce 2017 byl kardinál na Mynářově oslavě padesátých narozenin. Rok předtím zase Duka sloužil mši v Osvětimanech na 666*. výročí založení obce.

Pražský arcibiskup Dominik Duka přichází 22. června 2017 na oslavu padesátých narozenin kancléře prezidenta republiky Vratislava Mynáře. Veřejnosti se kvůli tomu uzavřela část Jižních zahrad Pražského hradu.(CTK Photo/Vit Simanek)

Zavření Pražského hradu

Vyvěšení červených trenýrek na Pražském hradě v září 2015 mělo prezidentovi a jeho kamarile připomenout jejich buranské chování. V reakci na to Zeman v roce 2016 zneužil zpráv o teroristických útocích v Evropě, uzavřel Hrad svobodnému pohybu a zavedl na něm plošné policejní kontroly. Ty vedly k tomu, že Zeman pro případné skutečné teroristy vytvořil snadný terč v podobě dlouhých front na Hradčanském náměstí.

Ani když se bezpečnostní situace uklidnila, Zeman od ponižujících osobních prohlídek neupustil. Naopak, k policistům přibyli ještě vojáci s útočnými puškami, aby vzbuzovali dojem, že naše země je v ohrožení. V takovém státě se vrchnosti totiž lépe vládne. V první, jarní epidemické vlně prezident Hrad zavřel zcela na více než dva měsíce a zákaz vstupu zopakoval 9. října 2020.

Počátkem května 2021 byl areál Pražského hradu široké veřejnosti konečně otevřen. Stalo se tak po více než půl roce úplné uzávěry. Tento den také byly, po dlouhých pěti letech, na čas zrušeny plošné kontroly u vstupu do Hradu. Kverulant to považuje za své vítězství a důsledek kampaně, kterou za otevření Hradu vedl.  Klíčovým úspěchem bylo to, že dosáhl pravomocného rozhodnutí soudu, které konstatuje, že uzavření Hradu nemá oporu v zákoně a že Hrad je veřejným prostranstvím. Další prodlužování zákazu vstupu se tak stalo neudržitelným. Hradní papaláši se však nevzdávají snadno, a tak proti rozsudku zpřístupňujícímu Hrad veřejnosti podali v půlce června dvě kasační stížnosti. Kauza tak pro Kverulanta nekončí a čekají ho další soudní výdaje.

Mynářův hradní kanál na YouTube

Kverulantovi po urgencích dorazily odpovědi na dotazy týkající se provozu YouTube kanálu „Pražský hrad – Kancelář prezidenta republiky“. Kveruant měl za to, že tendenční videa, ve kterých Vratislav Mynář hájí své osobní zájmy, mají s Kanceláří prezidenta republiky kromě názvu společné i to, že jsou financovaná z veřejných prostředků. Jak ale Kverulanta ubezpečil Odbor legislativy a práva Kanceláře prezidenta republiky, tak Hrad nemá s kanálem společného vůbec nic. Kanál je pravděpodobně jen podvodným projektem Mynáře a jeho lidí.

Přestože je na zmíněném kanále uvedeno: „Oficiální profil Pražského hradu a Kanceláře prezidenta republiky“,hradní kanál to není.  „Kancelář prezidenta republiky (KPR) neměla a nemá k předmětným dílům žádný vztah (…) nejsou KPR zadána ani vytvořená,“ píše Kverulantovi z Hradu JUDr. Václav Pelikán, ředitel Odboru legislativy a práva. Sdělení KPR je překvapivé třeba proto, že na kanálu jsou i videa z běžně nepřístupných míst spojených s Pražským hradem. Nebo rozhovory s pracovníky prezidentské kanceláře. Jen obtížně si lze představit, že by se tyto materiály daly natočit bez oficiálního schválení KPR. Těžko se také hledá motivace toho, kdo platí výrobu dalšího materiálu, tedy video-pozvánek na hradní akce, případně reportáží o událostech spojených s prezidentem, jako jsou plesy a narozeninové oslavy.

Připomeňme si v této souvislosti hradního mluvčího, Jiřího Ovčáčka, který si v médiích tento YouTube kanál pochvaloval. Jestli kanál není zřízen KPR, platí výrobu videí přímo on?! Nebo zneužívá identitu Pražského hradu i prezidentské kanceláře kancléř Vratislav Mynář? Napovídalo by tomu třeba i to, že ve většině videí vystupuje jako moderátorka jeho manželka Alexandra. Ale nejen to. Kverulant se na KPR obrátil především proto, že mu připadá nemorální a nestoudné, jakým způsobem manipuluje s fakty ve zveřejněných videích sám hradní kancléř Vratislav Mynář. Propagační materiály jako „Lánská detektivka“, „Pravda o ‚Mynářově‘ penzionu“ nebo „Dokument: příběh dopisu z čínské ambasády“ splňují všechna kritéria tzv. fake news, a podle našeho soudu nemohou být zaštítěny vznosným názvem YouTube profilu „Pražský hrad – Kancelář prezidenta republiky“.

Foto z videa Pravda o Mynářově penzionu z YouTube kanálu Pražský hrad-Kancelář prezidenta republiky

Pražský hrad přece patří po dlouhá staletí mezi základní symboly naší země a proti jeho zneužívání ničemným kancléřem bychom měli vystoupit. A mnoho nezáleží na tom, zda si Mynář platí tvorbu videí na něm umístěných ze svého, nebo je jejich natáčení součástí pavučiny hradní kamarily.

Jak plyne z dokumentu, který Kverulant od KPR získal, kanál jim nepatří, obsah si neobjednávají, dokonce k tvůrcům nemají žádný, tzn. občansko-právní ani pracovně-právní (sic!) vztah. Ze sdělení zaslaných JUDr. Pelikánem tedy podle Kverulanta jasně vyplývá, že v tomto případě dochází k jednoznačnému zneužívání cizí identity. Identity, která vlastně patří široké veřejnosti, a nikoliv problematickému vlekaři z Osvětiman, který si pravděpodobně na YouTube zřídil kanál, jejž vydává za oficiální profil Pražského hradu a Kanceláře prezidenta republiky.

Kverulant požádal YouTube o odstranění kanálu

Škodlivost takového jednání si deklaruje i sociální síť YouTube, která předstírání cizí identity považuje za jeden z pádných důvodů pro zrušení takového kanálu. Bez ohledu na zájmy toho, kdo si výrobu materiálů pro zmíněný kanál zaplatil, bez ohledu na podporu, kterou mu v minulosti vyjádřil Jiří Ovčáček, považuje Kverulant zrušení toxického profilu „Pražský hrad – Kancelář prezidenta republiky“ za nanejvýš správné. Získané dokumenty tedy předal již v červenci zástupci majitele YouTube, na společnost Google Czech Republic. Ta mu v řijnu 2021 sdělila, že se musí obrátit na Google Ireland Limited. Přesně to Kverulant udělal. Marně, i tam jeho podání ignorovali.

Miloš Balák

Miloš Balák je ředitel Lesní správy Lány. V březnu 2022 byl odsouzen ke třem letům vězení, peněžitému trestu 1,8 milionu korun a čtyřletým zákazem činnosti za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zpevnění břehů lánské vodní nádrže Klíčava. Prezident Miloš Zeman mu krátce poté udělil milost. Kverulant protestuje proti tomuto výsměchu spravedlnosti a volá po odstoupení prezidenta.

Více než dvousetmilionová zakázka se týkala druhé etapy zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře a jejich rekultivace. Miloš Balák podle obžaloby zvýhodnil při přípravě a zadání veřejné zakázky manažera firmy Energie – stavební a báňská Libora Tkadlece. Mimo jiné mu umožnil podílet se na přípravě projektové dokumentace pro zakázku a předem se seznámit s místy, kde se práce uskuteční. Tkadlec za to dostal podmíněný dvouapůlletý a peněžitý trest.

Kancelář odcházejícího prezidenta republiky Miloše Zemana byla konečně popsána podle pravdy: jako zločinné spolčení od samého počátku. Tedy ještě ne těmito slovy, na to se v české politice ani justici ještě nenajde dost odvahy. Ale nyní již pravomocný rozsudek pražského Krajského soudu nad ředitelem Lesní správy Lány Milošem Balákem nemá a nedovoluje jiný výklad. Zbytek onoho zločinného spolčení sedí stále na Pražském hradě.

Miloš Balák byl usvědčen z manipulací mnohamilionových zakázek a měl jít na tři roky do vězení a ještě zaplatit milionovou škodu. Soudy sice potvrdily i mimořádně nestandardní jednání vedoucího KPR Vratislava Mynáře, ale vzhledem k tomu, že se k těmto podivuhodným „detailům“ spolupráce mezi Mynářem a Balákem nevyjadřovala ani obžaloba, natož aby žádala jejich soudní posouzení, vlastní iniciativu, bůhvíproč, nevyvinuly.

Raději na procházce v Lánech

Alespoň máme díky policii a soudům potvrzeno několik důležitých faktů. Baláka, léta podezíraného ze spolupráce s jihočeskou opozičně smluvní mafií a vyvádění majetku z lesnických podniků, vlastněných podivnými společnostmi v Panamě a Lichtenštejnsku, určitě zcela náhodou figurujících ve slavných Panama Papers, přivedl do Lán právě Vratislav Mynář.

Policejní odposlechy v Balákově kanceláři v Lánech zachytily řadu zajímavých konverzací mezi Balákem a Mynářem. Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky byl podle všeho detailně zasvěcen do přípravy všech podvodných tendrů Lesní správy, v některých ohledech Baláka dokonce úkoloval.

Prosadil například, že právní administraci největšího podvodného tendru bude zajišťovat jím určená advokátní kancelář – právě ta, která mu v roce 2014 zprostředkovala mimořádně výhodnou koupi vily v pražských Strašnicích od advokáta odsouzeného miliardáře Romana Janouška Víta Širokého.

Dva společníci stejné právnické firmy čistě náhodou přispěli v roce 2018 na Zemanovu prezidentskou kampaň celkem 1,7 milionu korun. Z odposlechů je zjevné, že Mynář i Balák si byli od počátku vědomi, že připravují trestně stíhatelný podvod.

Mynář v zachycených telefonátech mluvil o obavách z odposlechů. Policie proto raději skryté mikrofony z Balákovy kanceláře odstranila. Soud potvrdil, že důvěrné plánovací schůzky obou pánů později raději probíhaly na procházkách v chráněné lánské oboře.

O celé kauze ale především o udělení milosti natočili počátkem dubna 2022 Reportéři ČT příspěvek s názvem Pilný muž

Za tým Kverulant.org Vojtěch Razima

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (6 votes, average: 2,33 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

2 Comments

  1. A proč autor píše zrovna o prezidentské kanceláři? Kolik nás stojí vláda? Kolik senát? Kolik parlament? Ústavní soud? A všichni další státní úředníci, kteří za peníze uloupené prostřednictvím daní lidem jen škodí?

Napsat komentář: Cgce to Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*