Od samého začátku ukrajinské války je vděčným tématem diskuze o tom, jak Rusku nějak aspoň s nějakým minimálním zdáním legality sebrat na Západě sankcemi zmrazený ruský státní majek.
Mezinárodní právo připouští zabavit a nějak použít zmrazený SOUKROMÝ majetek, ale ten státní byl vždycky dosud před konfiskací chráněn. A je doposud. Jenže někteří stateční hrdinové kolektivního Západu to vidí jinak! Zmrazená aktiva okamžitě zakcízovat a samozřejmě poslat na Ukrajinu. Prý jde až o 300 miliard USD. Na ruských zdrojích sem tam napíší, že už je to o dost méně, že se leccos za ty tři roky podařilo uvolnit, ale i tak toho zbývá ještě dost, na co si někteří západní papaláši brousí zuby. Zejména ovšem ti, co zastupují státy, co v Rusku žádná aktiva nemají nebo jen zanedbatelná. O tom, co brání konfiskaci ruských aktiv vyšel docela zevrubný text na n-tv.de, který jsem se, kvůli jeho fundovanosti rozhodl převzít na Kosu:
Belgie drží 210 miliard eur z prostředků ruské centrální banky, které byly zmrazeny po začátku útočné války. Peníze by mohly být použity na obnovu Ukrajiny. Diskuse o tom nabírá na obrátkách.
Estonsko nezahálí. Pobaltský stát podniká další pokus o zabavení zmrazených aktiv ruské centrální banky v EU, aby pomohl Ukrajině. Celkem 210 miliard eur z Moskvy drží na účtech centrálního správce Euroclear v Belgii. Doposud byly na platby Ukrajině použity pouze výnosy z úroků – státy G7 tak zajišťují Kyjevu půjčku ve výši 50 miliard dolarů. Z pohledu Estonska to však samo o sobě nestačí.
„Rozhodnutí použít zisky [ze zmrazených aktiv ruské centrální banky pro Ukrajinu] bylo krokem správným směrem. Vidím, že nyní dozrál čas udělat další krok,“ řekl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. Odpovídající diskusní dokument z Estonska právě obíhá v Bruselu. Tallinn dostává podporu od dalších pobaltských a mnoha severoevropských států.
Myšlenku podporuje i Polsko a Česká republika. Nedávno polský prezident Donald Tusk na X požadoval: „Dost řečí, je čas jednat. Financujme naši pomoc Ukrajině ze zmrazených ruských aktiv.“ Český premiér Petr Fiala také řekl: „Pro další vojenskou podporu Ukrajiny musíme použít peníze ze zmrazených ruských aktiv po celé Evropě“ – jenže v pozadí toho, že se Trump rozhodl „zcela přetvořit zahraniční politiku USA“.
Rekonstrukce Ukrajiny bude stát 500 miliard eur
Americký prezident Donald Trump prosazuje rychlé mírové řešení pro Ukrajinu, ale místo u jednacího stolu pro Evropany zatím nevyhradil. Během skandálu před běžícími kamerami Trump spolu se svým viceprezidentem JD Vancem v pátek káral ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Existovaly otevřené hrozby opustit Ukrajinu.
Trump také zdůraznil, že důvěřuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vzhledem k Trumpovu zjevnému posunu k ruskému postoji mají Evropané pochybnosti o upřímnosti jeho závazku ke vzájemné pomoci, který již dříve vyjádřil během setkání s britským premiérem Keirem Starmerem. Na Starmerovo pozvání evropské hlavy států a vlád tuto neděli diskutovali o Ukrajině na summitu v Londýně. Summit měl demonstrovat evropskou „kolektivní a vytrvalou podporu“ mírovému řešení, „které zajistí Ukrajině budoucí suverenitu a bezpečnost,“ uvedlo.
Evropané si musí položit otázku, jak se mohou co nejrychleji stát nezávislejšími na USA. Budou potřebovat spoustu peněz na rozšíření vlastní obrany, navýšení finanční pomoci Ukrajině a vojensky tam zajistit příměří. Potřeba je obrovská: Evropská komise odhadla další výdaje na obranu během deseti let na neuvěřitelných 500 miliard eur. Světová banka počítá se stejnou částkou na obnovu Ukrajiny.
Hlavní argument zastánců estonské iniciativy: Zabavením majetku ruské centrální banky by se ruský prezident Vladimir Putin zavázal podílet se na obnově země, kterou ničí svou invazí, která porušila mezinárodní právo. Jinak by se Rusko této odpovědnosti vyhnulo. Ve skutečnosti před několika dny Moskva signalizovala svou ochotu dát k dispozici některé ze svých blokovaných prostředků centrální banky. Tato nabídka však obsahuje úskalí: část prostředků má být vynaložena na straně Ukrajiny ovládané ruskými jednotkami.
Ruská aktiva jako vyjednávací páka
Estonsko to zase odmítá. „Přenechání části majetku Rusku k použití na okupovaných územích znamená přijmout ruskou okupaci některých částí Ukrajiny,“ řekl Tsahkna.
Navzdory snaze Tsahkny zabavit Putinovy miliardy v Belgii Estonsko uznává nevýhodu, která by vznikla, kdyby byly finanční prostředky okamžitě uvolněny a poslány do Kyjeva: Evropa by se tím vzdala svého největšího vyjednávacího nástroje, aby mohla být brána vážně v mírových rozhovorech plánovaných Trumpem. Tallinn ve svém diskusním dokumentu podle Politico píše, že „pokračující zadržování aktiv slouží jako finanční a diplomatická páka, která zajišťuje, že Rusko má jasnou, hmatatelnou motivaci vyjednat urovnání a odškodnit Ukrajinu“.
Je to jen jeden z mnoha argumentů předložených odpůrci vůči estonské iniciativě. Francie, Německo, Itálie, Španělsko a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen jsou velmi opatrní. Varují před právními kroky a oslabením pozice eura jako rezervní měny. Existuje obava, že by se mezinárodní investoři mohli stáhnout z Evropy, pokud by EU sáhla na aktiva ruské centrální banky. Kromě toho je na denním pořádku strach z Putinových protiopatření . Podle Eurostatu dosahují přímé investice EU v Rusku kolem 220 miliard eur, podle Bundesbank tam jen německé společnosti investovaly 22 miliard eur.
Konfiskace by mohla vytvořit nebezpečný precedens
Z právního hlediska by bylo zabavení těžko ospravedlnitelné. Mohl by vzniknout nebezpečný precedens. Koneckonců evropské hlavy států a vlád zakotvily v zákoně, že ruský majetek zůstane zmrazený, dokud Moskva nebude souhlasit se zaplacením reparací. Existují však odborníci, kteří vidí jiný právní rámec, včetně právníka Patricka Heinemanna. Odmítl obavy, že by zabavení ruského majetku odporovalo právnímu principu státní imunity. Skutečný zásah se spíše uskutečnil již se zmrazením majetku a byl právně kryt, podobně jako sankce, právem na protiopatření proti jednání v rozporu s mezinárodním právem, uvedl Heinemann.
Nakonec se vše možná jen zredukuje do otázky, jaký právní trik bude potřeba k tomu, aby se Putinovy miliardy v Belgii přece jen dostaly na Ukrajinu. Již existovaly obavy z použití výnosů z úroků z aktiv ruské centrální banky k poskytování pomoci Ukrajině. Po rozhodnutí se ale nic nestalo.
**********
Je moc fajn, jakého nebojsu máme v čele vlády! Zabavit! Poslat Ukrajině! Hned! Totéž v Polsku, baltských zemích a ve Skandinávii. Prostě největší váleční štváči. Zapomněl jsem na Starmera. Myslel jsme, že se přidá, ale teď už ne. Když se mu totiž Zelenský, po nakládačce v Bílém domě přijel okamžitě vyplakat do náruče, tak britský premier udělal úžasné gesto – rozhodl o poskytnutí půjčky 2 miliardy liber na nákup zbraní. Samozřejmě zejména britských – prý se za to pořídí až 5 000 raketek do protiletadlových systémů. Zejména těch, co bojují proti dronům. A ta velkorysá půjčka je krytá – hádejte čím? No přece výnosy ze zmrazených ruských aktiv!
Takže rusožrout Starmer nemůže votovat pro převod ruského majetku na Ukrajinu. V tu ránu by odepsal 2 miliardy liber britských daňových poplatníků, což by nezůstalo bez následků. Už takhle jsem někde zachytil informaci, že mu podala nebo chce podat rezignaci britská ministryně výstavby a vicepremierka Angela Raynerová, s tím, že Británie má mnoho problémů, které vyžadují velké finance a on že si prý ze všech vybral jako absolutní prioritu Ukrajinu….
A odpor Němců, Francouzů, Italů a Španělů? No jednak někdo ten zahraniční západní majetek v Rusku, co si na něj Putin kdykoliv sáhne, co by protiúčet, vlastnit musí a jednak a především – zabavení ruského státního majetku by skutečně reputaci EU a jejího finančního systému těžce neprospěl! Zejména ropní monarchové by to považovali za ohrožení svých zájmů a nejspíš by začali stahovat svoje peníze z Evropy, což by vedlo k oslabování Eura a vedle toho asi také prodávat své majetkové účasti v evropských firmách a bankách. Například v Mercedesu nebo Deutsche Bank jde o masivní a leckde snad už dokonce o většinové účasti! Co by to znamenalo je nasnadě! Pád Eura, znamená prodražení všech dovozů – především energií a surovin. Odhaduji, že by významně vzrostly investory požadované úroky za nákup evropských dluhopisů a to jak jednotlivých zemí uHnie, tak i uHnie jako celku. Což by dále zatížilo už tak chronicky podvyživené rozpočty jednotlivých zemí, ale i Bruselu. A nejspíš by vše doprovodil pořádný otřes burz. Se všemi důsledky například pro penzijní fondy!
Připočtěte k tomu, že Bidenovy USA + uHnie v závěru loňského roku půjčili Zelenskému 50 miliard USD, které jsou také zaručeny výnosy z ruských aktiv! Takže by je tito věřitelé okamžitě odepsali! Paráda, že?
Ale co to je pro hrdiny, jako je estonský ministr zahraničí, dánská premierka nebo český superhrdina Fiala. Tihle vědí, co je správné – zabavit!!!
Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!
Na Slovákách povidali, že ta „zmrazená ruská aktiva“ nejsou pouze ruskéhoho statu, ale podstatný majetkový podil v nich maji vlivní soukromí majitele s (řekněme) vazbami na Izrael a majicí blizko k MOSADu.
Loading... 
Na Slovákách povidali, že ta „zmrazená ruská aktiva“ nejsou pouze ruskéhoho statu, ale podstatný majetkový podil v nich maji vlivní soukromí majitele s (řekněme) vazbami na Izrael a majicí blizko k MOSADu.