RICHARD NÁDVORNÍK
V poslední době mne strašně baví ty debaty na téma, že by ženy měly brát stejné platy jako muži. Víte proč mají ženy na obdobných pozicích nižší plat, než muži? Protože …
… plat je jednou, nikoliv jedinou součástí pomyslného balíčku, který představuje celkové ohodnocení zaměstnance a přispívá k jeho spokojenosti, a pro řadu žen jsou v rámci tohoto balíčku některé “benefity” důležitější, než plat. Zatímco pro muže je plat na prvním místě. Takhle jednoduché to je.
Pro potřeby podrobnějšího vysvětlení musíme ženy bohužel rozdělit na dvě skupiny. Ty první nemají děti. Prioritou těchto bezdětných žen jsou online meetingy, work and life balance, fitko s kamarádkou v šest a večeře v sushi baru v devět a pochopitelně peníze. Jsou skvěle placené, protože si to umí vyjednat a uvedená debata se jich netýká, často berou víc než muži. Tento model se nazývá “moderní žena” a chcete-li je potkat, hledejte zejména na následujících místech: 1. Korporát, 2. Kancelář progresivního evropského politika, 3. Redakce nebo stránky lifestylového magazínu, 4. Klinika umělého oplodnění 40+.
Pak existuje druhá skupina žen, které mají děti. Jejich prioritou je dát je ráno do školky a odpoledne je vyzvednout, v mezičase někde splašit něco k večeři pokud možno ve srovnatelné cenové relaci jako obědy ve Sněmovní ulici, pak stále tytéž děti prohodit mezi různými kroužky, skauty a liduškami a kromě toho, když je čas, jít aspoň na pár hodin denně do práce. Tomuto modelu se říká “servaná matka” a později “naplněný život”. Většinou je nelze jednoduše potkat, protože permanentně vykonávají cosi na způsob Brownova pohybu.
Uvedené povinnosti zajišťuje servaná matka většinou sama. Některým komplikuje situaci manžel v roli středního managementu, čímž ženě vzniká další úkol, protože ho musí neustále řídit, kontrolovat a navigovat, třeba kde jsou ty růžové punčošky, které měl ráno obléct Marušce a jak to, že je má sousedovic čokl v hubě. Manžel se do pozice top managementu dostává spíše výjimečně, když ona letí třeba na Taiwan oklikou přes celý svět, což jak uznáte se děje každou chvíli a což neomylně vede k totálnímu rozkladu rodiny.
Jinými slovy řečeno, na rozdíl od mužů, kteří často vykonávají dost podřadné práce za mrzký peníz a o manažerské pozici si mohou nechat zdát, pracuje každá dětná žena jako top manažerka ve firmě, která se jmenuje Rodina s.r.o. Odměnou ze její výkon není plat nýbrž obrázek z besídky ve školce, který ji na rozdíl od nekryté měny hřeje celý život. Pokud má servaná matka vedle toho ještě dost energie na pracovní pohovor v nějaké konkurenční firmě, vypadá ten pohovor takto: “Tak my bychom vás vzali, paní Servaná, moc se nám líbíte, i když na sebe evidentně nemáte čas. Máte představu, jaký byste chtěla plat?” “Viděla bych to na 50 tisíc hrubého.” “To by asi šlo. Tak to podepíšeme, zítra nastoupíte, od pěti odpoledne je porada.” “Aha, to já ale nemůžu. Potřebuju každý den být nejpozději v půl páté ve školce (stejně tam budu poslední). Nešlo by to nějak zařídit?” “Hm, to je nemilé, ale co se dá dělat. Tak dobře. Budete končit každý den v 16.00 a dostanete 45 hrubého, platí?” “Ano, ano, moc děkuju za Vaši vstřícnost!”
Pro pořádek dodáme, že dělá-li pohovor na obdobnou pozici pan Servaný, probíhá takto: … “Viděl bych to na 50 tisíc hrubého.” “To by asi šlo. Tak to podepíšeme, zítra nastoupíte, od pěti odpoledne je porada.” “Dobře (děti vyzvedne žena). Jsou nějaké příplatky za tyhle večerní schůze?”
Je samozřejmě možný i opačný scénář, proč ne. Na poradu půjde (a bude pravidelně chodit) Servaná, do školky Servaný. Ale odhaduji to tak jeden případ z pěti až deseti, (Praha-Letná versus Ústí nad Labem). Důvody raději nebudeme uvádět, už takhle je internet v poslední době plný nesnesitelného šovinismu.
Pokud bychom přirovnali život manželů Servaných k silničnímu cyklistickému závodu, tak pan Servaný je domestik a očekávají se od něj hlavně vyrovnané výkony a práce pro tým. Paní Servaná je naopak sprinterka, typicky jede na vítezství ve sprinterské prémii hned někdy okolo třicátého kilometru, přičemž rozjíždět by jí to samozřejmě měl manžel. Za prémií pak servaná Servaná nabere několik let ztráty na hlavní peloton. Má-li silnou motivaci, vrací se po čase zpátky do balíku, ideálně za pomoci domestika. Týmová práce. Ale někdy Servané vyhovuje jet víceméně vyrovnaná a spokojená do cíle v grupettu jako Peter Sagan v horské etapě. Ví, že má splněno.
Takže ano, servané matky jsou hůře placeny, ale moc jim to nevadí, pokud domestici pracují pro tým. Vadí to moderním ženám, protože neambiciózní servané matky kazí obraz žen jako celku a kazí samozřejmě i průměrný plat ženstva, hamba jim. Proto moderní ženy za servané matky bojují na mediální frontě a v Europarlamentu a snaží se uzákonit platové rovnostářství, na což běžná servaná matka kašle, protože školka v půl pátý.
Servané matky si tedy za svůj společenský i platový status quo můžou samy a je jim za to třeba poděkovat. Základní jednotka lidské společnosti není člověk a už vůbec to není a nikdy nebude moderní žena, je to funkční rodina a z pohledu této jednotky je v zásadě jedno, kolik bere rodič jedna a rodič dva, hlavně aby domestici nezapomněli, pro koho ten závod vlastně jedou.
Mimochodem, vůbec nechápu, proč náš stát zrušil svého času existující společné zdanění manželů. To byl úžasný prorodinný benefit! Ale samozřejmě moderní žena tohle nechápe a lobovat za to nikdy nebude, čest výjimkám, žádnou neznám.
blogosvet.cz
… liberálně redardovaným totiž nevysvětlíte, že kolonka “pracovní pozice” není to samé, co “odvedená práce”, a že plat dostáváte za to druhé. Dál už nic sepisovat nemusíte. Jim prostě nevysvětlíte, že průměrný horník odvede víc práce než průměrná “hornice”, že ta v průměru odpracuje za rok méně přesčasů a že má mnohem vyšší pravděpodobnost, že z nepředvídatelných důvodů nepříjde do práce. To ještě nemluvím o riziku, že jí bude zaměstnavatel platit za nepracování na mateřské.
Chápu myšlenku autora, ala vadí mi jazyk, kterým je příspěvek psán. To už jsme dospěli tak daleko, že každé desáté slovo je nějaký buzzword / hype anglicismus?
A což teprve “… hamba jim!”