
LIBOR NOVÁK
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl výzvu lídrů Velké Británie, Francie, Německa a Polska k okamžitému bezpodmínečnému příměří na Ukrajině, které mělo začít nejpozději v pondělí. Místo toho však navrhl uspořádat přímé mírové rozhovory s Kyjevem ještě tento týden.
Společné ultimátum západních lídrů, přednesené během návštěvy v ukrajinské metropoli, obsahovalo varování, že pokud Rusko nepřijme příměří, dojde k výraznému posílení západních sankcí a vojenské pomoci Ukrajině. Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že „nastal čas, aby Putin ukázal, zda to s mírem myslí vážně“, a dodal, že v opačném případě západní spojenci pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zintenzivní tlak na Moskvu.
Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a nový německý kancléř Friedrich Merz dorazili do Kyjeva v sobotu ráno stejným vlakem. Předseda polské vlády Donald Tusk přicestoval odděleně. Společně se setkali s prezidentem Volodymyrem Zelenským, a následně se prostřednictvím videohovoru spojili s americkým prezidentem. Podle ukrajinského ministra zahraničí Andrija Sybihy bylo celé jednání zaměřeno na přípravu příměří a mírového procesu.
Sybiha oznámil, že Ukrajina a její spojenci jsou připraveni na třicetidenní příměří na zemi, ve vzduchu i na moři, pokud bude dohodnuto do pondělí a efektivně monitorováno. To by podle něj mohlo otevřít cestu k hlubším mírovým rozhovorům.
Reakce z Moskvy přišla v neděli ve dvě hodiny ráno místního času během tiskového briefingu v Kremlu. Putin odmítl výzvu na bezpodmínečné příměří, avšak navrhl zahájení přímých rozhovorů s Ukrajinou ve čtvrtek v Istanbulu. Prohlásil, že při těchto rozhovorech by mohlo dojít k dohodě o „nových příměřích“.
Macron však označil ruský návrh za nedostatečný a poukázal na to, že „bezpodmínečné příměří nemůže být předmětem vyjednávání“. Podle něj se Putin snaží získat čas a vyhnout se okamžitému ukončení bojů. Podobný postoj zaujaly i ostatní evropské metropole, které příměří považují za předpoklad jakýchkoli dalších rozhovorů.
Kreml podle všeho nevykazuje ochotu přistoupit na požadavky západu. Bývalý prezident Dmitrij Medveděv reagoval na návštěvu evropských lídrů v Kyjevě výbušným komentářem na síti X, kde jejich výzvy označil za výhrůžky a urážky Ruska.
Moskva jednostranně vyhlásila třídenní příměří začínající 8. května, které mělo podle Kyjeva sloužit především k ochraně oslav vítězství nad nacismem, konaných v Moskvě. Příměří však nebylo dodržováno – boje na frontě pokračovaly a obě strany zaznamenaly střety, přestože Rusko dočasně omezilo raketové a dronové útoky.
Putinovo chování kritizoval i Starmer, podle něhož si ruský prezident špatně vykládá dědictví druhé světové války. „Sláva nepřichází z agresí a dobýváním, ale z obraně vlasti a z boje za mír,“ prohlásil britský premiér.
Evropští lídři navštívili v sobotu ráno kyjevské náměstí Nezávislosti (Maidan), kde si spolu se Zelenským a jeho manželkou Olenou Zelenskou připomněli památku padlých v aktuální válce. Poté se přesunuli k dalším jednáním a zúčastnili se virtuálního summitu věnovaného plánovanému „mírovému silovému rámci“ pokrývajícímu vzdušné, pozemní i námořní dimenze a obnovu Ukrajiny.
Donald Trump se k výzvě lídrů zatím veřejně nevyjádřil. Na páteční dotaz novinářů ohledně vzkazu pro Putina pouze odpověděl: „Můj vzkaz pro obě strany je jasný – ukončete tuto hloupou válku.“
V americkém politickém prostředí se však začínají objevovat náznaky změny postoje. Zatímco Trumpova administrativa se dosud stavěla k Ukrajině rezervovaně, po nedávném pozitivním setkání Trumpa se Zelenským ve Vatikánu se objevily známky větší vstřícnosti. I viceprezident JD Vance, dosud skeptický k podpoře Ukrajiny, kritizoval v posledních dnech ruské požadavky jako přemrštěné.
Americká ambasáda v Kyjevě v pátek večer vydala varování před „možným rozsáhlým leteckým útokem“, který může přijít kdykoli během několika dní. Následně vyšlo najevo, že Rusko plánuje v pondělí a úterý uzavřít vzdušný prostor nad testovacím raketovým polygonem Kapustin Jar, což by mohlo signalizovat přípravu balistického útoku.
EUROZPRAVY.CZ
Bylo předem jasné, že celě to „mírové ultimátum“ bude Ruskem odmítnuto.
Účelem patrně je, po ruském odmítnutí, plně zapojit Trumpa na do „ukrajinské války“.
A to je velká otázka, co udělá ten prý „z nebe spadlý mírotvorce“.
Komentář z USA:
https://youtu.be/AQ4SMK6k9_0?feature=shared
Samozřejmě. Putin by byl blázen, kdyby to přijal. Důvod této náhlé západní aktivity je zjevný. Ukrajina potřebuje pauzu. Euro-americké zbrojovky taky nestíhají. Takže bude nejlepší, když si dáme na chvíli přestávku. Hloupý Rus na to určitě skočí. A kdyby snad ne, po zkušenostech s Minskem II, tak jej sankcemi donutíme. No a během těch třiceti dní navezeme munici, Ukrajina přeskupí síly, v klidu zaměříme nové cíle a naprogramujeme rakety… a spustíme další kolo. A Trump? Trump má jen řeči, pák moc nemá, každým dalším tlakem žene Rusko do objetí Číny – přesně to, čeho se chtěl vyvarovat. Mimochodem: na oslavách porážky nacismu v Moskvě bylo 29 hlav států, 31 ministrů zahraniší a vojenské jednotky z 13 zemí. To jen k té izolaci Ruska!
Čína je pro RF mnohokrát důležitější partner, než třeba Usa…
O čivavce EU nemluvě.