Rok 2025 může být rokem naděje |

Sdílet článek:

JOSEF SLÁMA

Je před námi důležitý volební rok 2025, jsem přesvědčen, že stávající kabinet naprosto selhal, je čas na změnu. Takové promrhání času a zahození příležitosti se hned tak nevidí. Samozřejmě tento vývoj má vícero příčin, v první řadě slabý lídr. Fiala nikdy nebyl lídrovský typ, v lidové hantýrce byl spíše z nouze ctnost. Pětikoalice nesourodých stran, kde je nejen mnoho zájmů, ale i odlišných názorů, se stala těžkopádným a nefunkčním molochem, který ve svém ustrnutí a stagnaci nemohl přinést jakoukoliv pozitivní změnu.

Nemohu nezmínit faktickou a naprosto fatální proměnu nejsilnější koaliční strany, a to ODS, která nemá se svojí původní podobou prakticky nic společného. Jestli jsem se v prvopočátku této změny mračil na Mirka Topolánka, který je prvním pachatelem této postupné změny, který narozdíl od Fialy bezpochyby lídrem byl a manažerské kvality mu nelze upřít, bohužel jeho ideová mělkost a vyprázdněnost začala zavádět již tehdy tuto stranu někam úplně jinam. Dnes její postoje, názory a podoba jsou naprosto jinde, to není jen rezignace na základní ideové postuláty, ale i očividná absence zdravého rozumu a kritického myšlení. Poslední vyumělkované a groteskní výstupy premiéra vzbuzují již jen úsměv na tváři v lepším případě, v tom druhém pochybnosti o jeho duševním zdraví.

Mnozí asi řeknou, že kritika je jednoduchá, ale co dál. Máme před sebou volební rok, který je důležitý. Budu naprosto upřímný, bojím se levice. Pokud se ideově nevyhraněné ANO spojí s levicí, dojde k dalšímu promrhání času a fakticky nedojde k tolik potřebným změnám.

Změna první – stát musí začít šetřit sám na sobě, nikoliv donekonečna zvyšovat daně! Stát nesmí naskakovat na sebehloupější nařízení EU, submisivní zahraniční politika vede do pekla. Stát tu není od toho, aby nám nařizoval, co máme jíst, pít, jakým prostředkem cestovat, a už vůbec ne co si máme myslet. Stát musí být podnikatelům dobrým partnerem, nikoliv urputným drábem. Stát nesmí občany šikanovat a ostrakizovat za jejích názory, natož aby je kdejaký úředník, placený z daní, nemístně urážel.

Školy tu musí být od toho, aby naučily děti myslet, nikoliv co si mají myslet. Nebojme se pojmenovat a udělat změny ve zdravotnictví, pokud to povede, že tu nebudou muset probíhat sbírky na léčení našich občanů v zahraničí a dojde k zlepšení kvality péče pro všechny, hlavně pro ty nejvíce potřebné.

Řekněme si, že v otevřené ekonomice nás daně nemůžou vychovávat či něco regulovat, a snižme ty spotřební radikálně, navzdory žvanivým pseudomoralistům. Stát by měl zasahovat do podnikání co nejméně, zrušme zbytečné regulace a zákazy, které ztrpčují a otravují naše životy.

Na změnách samozřejmě musí být širší společenský konsensus, sociální stabilita je velmi důležitá. Nenamlouvejme si však, že změna není nutná, vyvarujme se pokrytců, farizejů a zbabělců, všech těch, kteří nemají řešení, názor ani odvahu říkat občanům pravdu. Jestli si toto uvědomíme, tak pociťuji jistý mírný optimismus. Rok 2025 může být rokem naděje.