Rok Fialovy vlády deagrofertizaci nepřinesl |

Sdílet článek:

V sobotu 17. prosince uplynul právě jeden rok od jmenování vlády Petra Fialy (ODS) složené ze zástupců dvou koalic politických stran a hnutí: ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Piráti, STAN. Politici reprezentující současnou vládní koalici během kampaně před sněmovními volbami 2021 deklarovali „Změnu“, která měla přinést řešení související mimo jiné se střetem zájmů expremiéra Andreje Babiše (ANO) a prohlubující se privatizací veřejného zájmu ze strany hnutí ANO či snahu o navrácení politické integrity do stojatého a bahnitého rybníku české politiky. Proto je nyní namístě zhodnotit dvanáctiměsíční působení kabinetu. Výsledkem je konstatování, že žádná deagrofertizace se nekonala.

Jedním z hesel minulých parlamentních voleb vítězné koalice SPOLU bylo provedení deagrofertizace. Chvíli to vypadalo, že nejde jen o pouhý slib. V červnu ministr zemědělství Zdeněk Nekula uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce, že koncern Agrofert by měl vrátit dotace ve výši až 4,5 miliardy korun. Proto se Kverulant v říjnu zeptal Nekuly, jak je s vymáháním daleko a zjistil, že ministr neudělal vůbec nic. Nejen to. Nekula v roce 2018 coby předseda představenstva Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu schválil a pak i obhajoval poskytnutí státní podpory na pojištění pro dvě dceřiné společnosti holdingu Agrofert. Podpora přitom byla určena jen pro malé a střední podniky, což Agrofert nebyl a není. Ale pojďme si společně deníkem Forum 24 připomenout celou historii střet zájmů Andreje Babiše.

Střet zájmů Andreje Babiše

Andreje Babiše provází po vstupu do vlády vzhledem k rozsahu jeho impéria každodenní konflikt zájmů. Neodstranila ho ani novela zákona o střetu zájmů (tzv. „lex Babiš“) platná od února 2017, na jejímž základě byly premiérovy firmy vloženy do dvou svěřenských fondů.

O rok později začali auditoři Evropské komise kvůli pochybnostem o souladu s evropským i českým právem prošetřovat oprávněnost čerpání unijních dotací skupinou Agrofert. Dva audity (DG Regio, kontrolující regionální fondy, a DG Agri, zaměřený na zemědělské fondy) konstatovaly závažná pochybení. Na jejich základě byly pozastaveny platby holdingu do ukončení auditního šetření.

Předběžné závěry auditu DG Regio poslané do Prahy v prosinci 2019 zjistily přetrvávající premiérův střet zájmů. Babiš je považoval za „útok na Českou republiku“ s cílem dostat ho z politiky. Zpochybňoval kompetentnost auditorů a osobně napadal europoslance z unijního kontrolního výboru.

Resorty odpovědné za správnost čerpání dotací v čele s ministerstvem pro místní rozvoj Kláry Dostálové zprávu odmítly s totožnou argumentací jako právníci Agrofertu. Mobilizovaly státní aparát k obhajobě zájmů premiéra Babiše. Následovalo dohadovací řízení, během nějž státní správa oponovala svými stanovisky. Vláda odmítla spolupracovat se senátní komisí, která vznikla s cílem kontrolovat nezávislý průběh auditního šetření.

V červnu 2020 došlo k ostudné situaci, kdy se Evropský parlament poprvé v historii zabýval osobními problémy předsedy vlády jedné z členských zemí EU. Drtivou většinou 510 hlasů schválil padesátibodové usnesení vymezující se proti zneužívání dotací a potenciálnímu střetu zájmů Andreje Babiše.

Babišova evropská porážka

První dějství skončilo v dubnu 2021, kdy Evropská komise zveřejnila finální závěry auditu DG Regio. S konečnou platností potvrdily, že se Andrej Babiš nachází ve střetu zájmů. Nadále svůj holding ovládá, a zároveň může z pozice předsedy vlády ovlivňovat rozdělování evropských dotací. Podobný výsledek lze očekávat u zemědělského auditu.

V praxi to znamená, že Agrofert definitivně nemá nárok na pozastavené nenárokové dotace z evropských fondů, a přijde tak o stovky milionů korun. Co je však pro jeho bilanci ještě horší, nedostane žádné unijní dotace ani do budoucna, pokud Andrej Babiš nenapraví současný protiprávní stav.

Závěry auditu jsou pravomocné a nemají odkladný účinek. Evropské právo je v tomto případě nadřazeno domácímu, jelikož se jedná o kontrolu zákonnosti nakládámí s prostředky unijních daňových poplatníků.

Nic na tom nemění ani vypouštění dezinformací aparátem ANO, že rozhodnutí auditorů lze ještě napadnout u českých soudů, jelikož údajně existují dva právní názory, a české orgány dávají přednost své vlastní interpretaci. Verdikt o střetu zájmů nemá přímou souvislost s interpretací českého práva.

Odpovědná ministerstva by měla po Afgrofertu vymáhat nezákonně proplacené dotace, které měly původně zpětně uhradit fondy EU. Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) mohou tyto státem neoprávněně proplacené dotace dosáhnout několika stovek milionů korun, přičemž reálně hrozí, že je ze svých kapes uhradí čeští daňoví poplatníci.

Babiš vlastní média v rozporu se zákonem

Andrej Babiš agrofertizoval veřejnou správu dlouhých osm let. Příkladem takové agrofertizace je právě kauza týkající se jeho vlastnictví médií. V srpnu 2018 podali kolegové z Transparecy International podnět ohledně obcházení zákona o střetu zájmů v souvislosti s vlastnictvím médií. Příslušným orgánem k projednání tohoto přestupku byl na základě trvalého bydliště Andreje Babiše Městský úřad v Černošicích. Ten také začal věc projednávat a v lednu 2019 rozhodl. Rozhodnutí černošického úřadu nebylo veřejné, ale deník Právo přišel s informací, že Babiš byl uznán vinným a dostal pokutu 200 tisíc Kč.

Andrej Babiš se odvolal a Černošice případ předaly vyšší instanci, Středočeskému kraji. Středočeský kraj následně vrátil Černošicím případ k novému projednání. Černošice o věci znovu rozhodly 2. srpna 2019 v neprospěch Babiše. Věc se přesunula zpět ke Středočeskému kraji, který na konci září 2019 zastavil řízení a pravomocně tak rozhodl o nevině Andreje Babiše. Postup však budí silné pochyby, mimo jiné kvůli tehdejšímu politickému obsazení Středočeského kraje. Středočeský kraj byl tehdy řízen hejtmankou Jaroslavou Jermanovou Pokornou z hnutí ANO.