IVAN DAVID
Takový postup doporučil Evropský parlament Evropské radě a vysokému představiteli EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (Josep Borell na obrázku), aby byla přezkoumána Evropská služba pro vnější činnost za účelem „silnější EU ve světě“ (Zpráva A9-0045/2023). Toho má být dosaženo právě většinovým hlasováním, zrušením práva veta uplatňovaným jednotlivými státy. Takto má být dosaženo jednoty.
Toto se hlasovalo v Evropském parlamentu ve středu 15. března. Pro tento návrh hlasovalo 451 poslanců z 633 přítomných. Za ČR poslanci KDU-ČSL, STAN, TOP09 (Zdechovský, Šojdrová, Polčák, Niedermayer, Pospíšil), ANO (Charanzová, Dlabajová, Kovařík, Hlaváček, Knotek), Piráti (Kolaja, Peksa, Gregorová), ČSSD (Maxová). Ti všichni souhlasí, aby za ČR většinově hlasovaly v otázce sankcí jiné státy EU. I kdyby nebyl v čele Ministerstva zahraničních věcí Lipavský nebo podobný „expert“, nemohli bychom se bránit zhoršení vztahů se sankcionovanou zemí včetně hospodářských a jiných důsledků. S podporou těchto poslanců bychom definitivně přišli o další atribut svrchovanosti, tedy vlastní zahraniční politiku.
Proti jsem byl já (SPD), ODS (Vrecionová, Tošenovský, Zahradil, Vondra) a Konečná (KSČM). Nesouhlas ze strany ODS se může zdát překvapivý s ohledem na probruselskou politiku vlády v čele s Petrem Fialou, předsedou ODS, který se vyslovil pro většinové hlasování, takže chce stát v čele protektorátu, nikoli samostatného státu. Někteří členové ODS jsou však spíše konzervativní než eurohujerští, možná také proto, že vidí EU více zevnitř. Kateřina Konečná sice převážně podporuje unijní řešení, ale hovoří o nutné reformě EU, která je však v nedohlednu, ne-li z principu nemožná.
Návrh se zaštiťuje snahou o „jednotu, soudržnost a účinnost postupu Unie“. Pokládám ovšem za rozhodující, jak a v čí prospěch či neprospěch toho má být dosahováno.
V řadě zemí světa a některých mezinárodních organizacích jsou velvyslanectví EU, návrh podporuje ambici, aby byla EU zastoupena v Radě bezpečnosti OSN vedle jednotlivých států. EU má prý „dosáhnout svého strategického cíle, kterým je rozvíjet svou globální vedoucí úlohu“. EU ve skutečnosti nemá vedoucí úlohu, natož, aby ji rozvíjela. Spíše zdůrazňuje „transatlantickou spolupráci“, což v praxi znamená bezvýhradnou poslušnost vůči USA.
Návrh předpokládá, že EU bude mít vlastní diplomacii v „kulturní, hospodářské, klimatické, digitální a kybernetické“ oblasti. To by však bylo vyloučeno s ohledem na zájmy jednotlivých zemí a jejich často konkurenční postavení. Proto má být dosaženo toho, aby ohled na jejich zájmy neexistoval a nebyly konkurencí.
EU je stále víc řízena zvnějšku a nesmyslnou ideologií. Její odtažitý vztah k realitě vylučuje společný úspěch a má vyloučit možnost vyhnutí se neúspěchu. V bodu M se návrh ohání potřebou bránit národní suverenitu, což vypadá komicky, neboť návrh sám směřuje právě k potlačení národní suverenity ve prospěch nadnárodní EU. Snaží s nás přesvědčit, že je v našem zájmu nerozhodovat o našich zájmech, nevměšovat se do svých záležitostí. Nazývají to „společná diplomatická kultura EU“. Připomíná se, že článek č. 24 Smlouvy EU ukládá členským státům „povinnost aktivně a bezvýhradně podporovat vnější a bezpečnostní politiku Unie v duchu loajality a vzájemné solidarity“.
Koordinace má být zlepšena v oblasti „migrace, obchodu, energetiky“. Vnější činnost má „upevňovat a podporovat demokracii, právní stát, lidská práva…“. Asi proto má být nadále zaváděna cenzura. Smyslem je „zvýšit vliv a účinnost zahraniční politiky EU zajištěním plného využívání hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech zahraniční politiky, jako jsou lidská práva a ochrana mezinárodního práva, a pro ukládání sankcí.“ A má být „umožněno, aby členské státy EU vystupovaly v rámci OSN jednotně“. Výslovně je uvedeno, že v otázkách „ruské agrese“. Když bude někdo rozhodovat za nás, jednota je opravdu zajištěna. EU má „prokázat flexibilitu a kreativitu s cílem zabránit tomu, aby prohlášení nebo jiné druhy kroků v oblasti vnější činnosti EU byly mařeny jedním členským státem nebo malou skupinou členských států.“
Kolik nám toho ještě schází, abychom se stali plnohodnotným protektorátem s perspektivou zániku?
(16 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Eurounijní úřednický aparát je takovým světem sám pro sebe, prakticky státem ve státě, jehož zájmy se však velmi často se zájmy “národních” států rozcházejí. Evropa je kontinentem zemí s rozdílnou ekonomickou vyspělostí, historií a kulturou včetně jazykové složky. To není jako v Severní Americe, kde ta společnost, byť na různých částech kontinentu, vznikla z hlediska historického prakticky najednou, a i tam by to zřejmě nedopadlo, nebýt násilného sjednocení po občanské válce. Ta snaha po unifikaci všech těch historicky vzniklých v podstatě národních společenství do jednoho národa Evropanů je proto podle mého názoru nesmyslná, prakticky nerealizovatelná a povede jenom ke zbytečnému plýtvání zdrojů všeho druhu. Podle mého názoru to mělo zůstat jen na úrovni Společenství uhlí a ocele. To řízené přerozdělování zdrojů musí být strašně neefektivní, stejně jako to bylo za komunistů. Jediný přínos spatřuji v tom, že ta unifikace a vynucená spolupráce snižuje nebezpečí válečných konfliktů uvnitř společenství.
T.Vas nazor souzní naprosto dokonale s tim,co by si přal pan dobyvatel.(nahoda?).Kdyz se nedaří narusit jednotu EU,tak jí v ocich obyvatel tech zemí aspon znedůveruhodnit,pospinit a zavistivě pomlouvat její hodpodarske úspechy.Je to totiz dalsi a uz jediny zpusob kdyz zmrznutí,rozpad a apokalypsa nevyšla.
O tom snížení nebezpečí válečných konfliktů uvnitř společenství dost pochybuju. Naopak komise utahuje šrouby tak, že brzo prasknou. Nikdo neví, kde a kdy se to provalí. Jestli uvnitř nebo vně států a jak moc se to rozšíří. Třeba takový pořádný black out může vést k daleko větší pohromě než případný omezený regionální konflikt.
Co se týče závěrečné otázky autora (“Kolik nám toho ještě schází, abychom se stali plnohodnotným protektorátem s perspektivou zániku?”) – už jsme dávno tam. Viz třeba nedávná zpráva, že Evropská komise podala žalobu na Česko kvůli nezavedení pravidel o ochraně oznamovatelů. Místo aby je poslali do řiti, navzájem se obviňují, kdo z nich si dovolil včas neuposlechnout.
Tento Eurosojuz musí padnout. Klasik říkal rok max.dva, ale já to vidím na pět a možná i deste let. Kolikrát si říkám, jsou ti lidé tak blbí? Ale skutečnost to ještě předčí. Voliči jsou připravováni už od školy….
D.Ale nic nepadne pane to Vas prezije nebojte se.No a kdyz jsou lidi tak blbí a Vy naopak tak chytrý, tak by jste měl byt uz konećně štastný.
a z čeho budeme pomáhat))) …a že dezoláti platí daně, to jim vyhovuje, to nevadí. By nebylo pak jak pomáhat finančně ze sra..ček přes svaz evropských socialistických republik EU —
třeba zrovna —cituji: Dnes se mezinárodní společenství schází na druhý den „Mezinárodní konference o solidaritě s venezuelskými uprchlíky a migranty a jejich hostitelskými zeměmi a komunitami“ v roce 2023, kterou spolupořádají Evropská unie a Kanada, aby znovu potvrdilo svou podporu Venezuelanům v nouzi. postižených vleklou krizí země.
Při této příležitosti Evropská komise uvolňuje více než B-) 75 milionů EUR :mail: na humanitární pomoc, –HEZKÁ SUMIČKA…čímž znovu potvrzuje svou pokračující podporu Venezuelanům a reakci na jejich nejnaléhavější potřeby. Financování pomůže lidem v nouzi ve Venezuele a komunitám v sousedních zemích, které přijímají migranty a uprchlíky, se zaměřením mimo jiné na potravinovou pomoc, zdraví, přístřeší, ochranu, vzdělávání a právní pomoc. Kanada rovněž přispěla příslibem ve výši 58,55 milionu CAD na reakci na humanitární potřeby a také na podporu dlouhodobé integrace uprchlíků a migrantů do hostitelských komunit. 😉
Od roku 2016 vyčlenila Evropská unie téměř 400 milionů eur na mimořádnou humanitární pomoc pro venezuelskou krizi. Financování pomohlo pomoci Venezuelanům v nouzi uvnitř země i těm, kteří jsou hostiteli v sousedních zemích. Humanitární pomoc EU je poskytována prostřednictvím agentur OSN, mezinárodních nevládních organizací (NGO) a hnutí Červeného kříže, které realizuje projekty pokrývající široké spektrum humanitárních potřeb.
Cílem Solidarity Conference 2023 je znovu potvrdit pokračující podporu mezinárodního společenství venezuelskému lidu postiženému pokračující socioekonomickou krizí a následným migračním přílivem v regionu. Konference si také klade za cíl udržet venezuelskou krizi na předním místě mezinárodní agendy a pomoci mobilizovat tolik potřebnou finanční podporu k naplnění potřeb venezuelských migrantů a uprchlíků a jejich hostitelských komunit v sousedních zemích prostřednictvím dobrovolných závazků.
https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_23_1659
peněz má EU asi hodně, kdfyž je taááaak solidární
iv.Vas komentar je sice rozsahly ale poplatny tomu co by si pral pan dobyvatel(to znamena pošpinit EU kde se da),ale zustane pouze u přáni tak jak zustalo u přáni ktere se tu cely rok prezentovaly, a podle kterych uz nemela EU existovat a RF naopak vzkvétat.Je treba zmenit křištalovou kouli.