PETR MILER
Ford vsadil na elektrická auta v podstatě všechno a své rozhodnutí hájí, jak jen může. Člověk se tomu musí divit i bez čehokoli dalšího, udiví to ale tím spíš, když z úst šéfa automobilky padají takové věci.
Axiom na úvod: Elektromobily jsou naprostou většinou zákazníků nevyžádaným řešením, které je pod rouškou jakéhosi vyššího dobra lidem vnucováno přesto, že je horší a současně dražší. O této větě opravdu nelze příliš diskutovat, neboť nabídka těchto aut přišla z politické vůle, kterou řada automobilek kvůli snazší plánovatelnosti vlastní budoucnosti a vytvoření větších bariér vstupu do odvětví přijala za svou. A neexistuje v tuto chvíli žádná cesta, jak nabídnout funkčně srovnatelný elektromobil za cenu spalovacího vozu.
Problémem je v podstatě obojí samo o sobě, tedy jak omezená praktická využitelnost, tak vysoká cena. Kdyby aspoň jeden z těchto limitů padl, potenciální zásah elektrických aut by se podstatně zvýšil, jenže nepadne ani jeden. Technicky jsou elektromobily limitovány možnostmi baterií, u nichž neexistuje šance na jakkoli rychlý příchod něčeho podstatně lepšího. A cenově vlastně také. Tam aspoň jakási naděje existovala, pokud ale v něco takového nevěří ani šéf Fordu, je zřejmé, že je minimální až nulová.
Ford totiž vsadil na elektrická auta prakticky vše, a tak by k nim měl být velmi optimistický. Jenže jedna věc je vyprávět báchorky tisku, druhá vyprávět je investorům firmy – to první se dá lecjak „okecat”, to druhé ale může být snadno až trestné. A tak ani CEO Fordu Jim Farley raději pohádky nevypráví.
Agentura Reuters informuje o tom, že Farley na setkání s investory uvedl, že nevidí šanci na zlevnění elektrických aut na úroveň těch spalovacích dříve než v roce 2030. Uvážíme-li, jak nám politici i automobilky léta vyprávěli, jak se je cenová parita těchto druhů aut na dosah, je to hodně vzdálený termín. Navíc se pořád bavíme jen o cenové paritě, nikoli srovnatelné použitelnosti. A ke všemu je třeba dodat, že Farley staví i taková očekávání na dost ošidných základech.
Změna má podle něj přijít v momentě, kdy se začne vyrábět druhá a třetí generace moderních elektromobilů. Stát se tak má v letech 2030 až 2035, kdy automobilky výrazně sníží náklady na elektromobily díky „dramaticky nižším nárokům na pracovní sílu“, protože bude jednodušší vyrábět elektromobily kvůli jejich sníženému počtu dílů. Navíc říká, že budou vybaveny menšími bateriemi využívajícími levnější materiály.
To obecně dává smysl, konkrétně ale moc ne. Elektrická auta jsou na výrobu méně náročná už dnes, až na akumulátory. Především ty jsou drahé a špatné, to první pak kvůli nedostatku vzácných kovů potřebných na jejich výrobu. Neříkáme, že se na tomto poli do roku 2030 nic nezmění, sázet na to je ale spíše slepá víra než kvalifikovaný předpoklad.
Navíc je třeba dodat, že i vývoj spalovacích aut může dále probíhat a pokud by dnes nebyla zatěžována různými formami emisních povolenek a dalšími nesmyslnými instrumenty (a elektromobily nebyly z těch samých peněz subvencovány), byla by k mání za snadno třetinové ceny. Stáhnout takový rozdíl na nic bude velmi obtížné, dost možná ještě obtížnější, než si Jim Farley myslí.
Be the first to comment