Šéf Pagani odvážně řekl pravdu o elektrických a hybridních autech: Ve skutečnosti je nikdo nechce

PETR MILER

Otevřenost na tomto poli se dnes opravdu nenosí a už i mnohé prestižní, relativně úzkoprofilové značky hrají nesmyslné hry s elektrifikací vozů, které by byly lepší a žádanější bez toho. Horacio Pagani takové hry nehraje a dál říká, jak se věci mají.

To je v podstatě pozice, ve které se nacházíme už několik let. Automobilový průmysl se ze zcela iracionálních, politicky motivovaných důvodů postavených okolo doktríny spojené s CO2 začal tvářit, že hybridní a elektrická auta jsou další krok vpřed. Reálně tomu tak prostě není, je to v nejlepším případě přešlapování na místě, realisticky jde spíš o krok či několik kroků zpět.

Je opravdu absurdní si myslet, že člověk jezdící přibližně povolenými rychlostmi denně do práce, do školy, za zábavou apod. – což vždy bude naprosto dominantní skupina zákazníků – dosáhne dlouhodobě vyšší celkové provozní efektivity, když třeba místo jednoduchého, vysoce efektivního dieselu, sáhne po benzinu s elektromotorem a baterkou. Jak by mohl? Budete muset upravit svůj jízdní styl tomu, aby to „jako vycházelo”, ale při zachování stejného stylu jízdy, při kterém sotvakdy zabrzdíte, to nemá šanci vyjít. Bude to ryzí minus ekonomicky pro vás a ekologicky pro celý svět.

Elektromobily v tomto směru nejsou dál, nemají jak, už kvůli svým „špinavým” a těžkým bateriím s nízkou energetickou hustotou a krátkou životností bez velkého ohledu na způsob využívání. Samozřejmě, elektromobil dokáže vysokou efektivitou samotného motoru leccos zastřít, ale když do hry promítneme všechny relevantní faktory, znovu to nemůže vyjít. Podívejte se jen kolem sebe, kolik na silnicích pořád uvidíte 20 až 30 let starých spalovacích aut. Jak se efektivitě jejich životního cyklu chcete vyrovnat s něčím, co každých 10 let potřebuje novou baterku za půl milionu? Nemůže to vyjít a extrémní ztráty hodnoty elektrických aut to napovídají předem.

Docela chápeme, že běžný spotřebitel nemá šanci to tak chápat. Rozumně uvažujícího člověka neorientujícího se v tomto oboru hlouběji nenapadne, že by automobilky přirozeně nepřicházely s něčím lepším a lepším, pod tlakem regulací se to ale stalo. Jejich produkty už nejsou tím nejlepším, co se dá vyrobit, jsou jen tím nejlepším, co dokážou udělat v rámci nastavených mantinelů. A ty se staly tak úzkými, že se v nich dají vyvíjet jen řešení, která nepředstavují skutečný pokrok.

Je rolí technicky erudovaných manažerů automobilek, aby se tomu vzepřeli, něco takového se ale netoleruje – však ti, kteří si to dovolili, jsou dávno mimo obor. A že to byla nějaká esa. Je též rolí odborných médií, aby na to upozornila, naprostá většina z nich tak ale bohužel nefunguje. Však kolik jakkoli kritických automobilových médií znáte? V tomto oboru se to nikdy moc nenosilo, ale dokud šlo o to, že jste si dovolili kritizovat novou Škodu a půl roku vás ignorovalo reklamní oddělení firmy, ještě to šlo přežít. Dnes jsme úplně jinde. Přetvářka automobilek dosáhla takových mezí, že kdokoli si dovoluje jí jakkoli rozbíjet, je okamžitě ostrakizován a očerňován ve snaze vytlačit jej zcela z veřejného prostoru. Ostatní novináři pak raději mlčí v obavách z téhož, pokud rovnou netáhnou za stejný provaz a pomáhají očerňovat kriticky smýšlející kolegy, aby neexistoval nikdo, kdo nastavuje zrcadlo jejich pokrytectví.

Můžeme po tisící zopakovat frázi o císaři a jeho nových šatech. Císař elektrifikovaných aut je nahý, každý rozumný člověk to ví, ale téměř nikdo si nedovolí ukázat na něj prstem a říci: „Vždyť ten člověk na sobě nic nemá!” A když se podíváte, jakým způsobem je aktuálně zacházeno se svobodou projevu v podstatě napříč světem, je těžké očekávat v dohledné době jakékoli zlepšení.

O to víc je třeba zatleskat každému, kdo se nebojí mluvit otevřeně, fakticky, bez přetvářky. Horacio Pagani, zakladatel a šéf automobilky nesoucí jeho příjmení, takovým člověkem je. A to jistě do značné míry i proto, že se jej celá CO2 doktrína vzhledem k minimálním objemům produkce dosud netýkala a ani výhledově netýká. Může se tak zajímat jen o technické aspekty a přání zákazníků – jak byste očekávali od každého – a došel k jasným závěrům.

Nejnověji tak potvrdil, že automobilka bude dál nabízet jen a pouze čistě spalovací motory, i když sám původně původně uvažoval o hybridním pohonu pro model Utopia a pohrával si i s myšlenkou elektrického supersportu. Ani jedno ale nedávalo technický smysl a žádný ze zákazníků firmy o nic takového nestál.

Při odhalení otevřené Utopie v Monterey to řekl v rozhovoru pro The Drive. Podle Paganiho, který zůstává šéfem vývoje vlastní automobilky, hybridní pohon prostě nedává smysl, když by autu akorát přidal 400 až 450 kg, aniž by přinášel ekvivalentní benefit. Přesně na to jsme opakovaně naráželi v případě pohonného ústrojí nového Lamborghini Temerario, které se stalo turbohybridním strojem. Jeho přeplňovaný osmiválec? Je to kontroverzní posun, nicméně proč ne. Ale hybrid k tomu? Proboha proč? I Lamborghini doktríně kolem papírových emisí CO2 nesmyslně podlehlo, žádný jiný smysl toto řešení v autě nemá. Pagani se do tohoto klubu nepřidalo.

To samé platí o elektrických autech, která jsou ještě těžší a přichází o svou využitelnost i schopnost dlouhodobého fungování. Kdyby o ně někdo aspoň iracionálně stál, Pagani elektrombil nebo hybrid klidně postaví, faktem ale je to, že žádný takový zájem neexistuje. Automobilky nereflektují poptávku, reflektují shůry dané cíle ignorující technickou i tržní realitu a doufají, že to vyjde.

„Ve skutečnosti hybridy nikdo nechce,” řekl Pagani ve zmíněném rozhovoru. „Věřím, že když se zeptáte lidí, většina z nich vám řekne, že hybrid je něco podivného, co spojuje všechny problémy elektromobilu a všechny problémy spalovacího auta spolu s vyššími náklady na vývoj a údržbu,” rozvádí a mluví nám z duše. Dodává, že firma je připravena i taková auta nabídnout, dnes pro to ale nemá technický ani tržní důvod. Tak proč by to dělala?

Takový nemá ani nikdo jiný, hybridní ani elektrický pohon pro naprostou většinu není „selling point”, téměř nikdo neříká, že takové řešení chce, Horacio je ale v pozici, kdy je nabízet nemusí. „Pagani je rodina, nemáme za sebou žádnou velkou automobilku nebo konglomerát, musíme stavět to, co si zákazník chce koupit,” říká.

O kolik hezčí by byl současný automobilový svět, kdyby takto smýšleli všichni. Bohužel, většina manažerů automobilek dnes vymýšlí nesmysly a dokonce nemají problém přiznat, že je to může přivést ke krachu. Ale co naděláte, dnes už se zase primárně plní cíle pětiletek a pak teprve hledí na efektivitu vašeho konání, tak to bohužel je. A ani Paganiho otevřenost na tom nejspíš nic nezmění. To spíš čekejme ještě víc hýkání těch, kteří jsou snad už i niterně přesvědčeni, o tom, že pravda je projevem nenávisti a její umlčování je ctností hodnou obdivu.

Petr Miler

(16 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...