Skončí to „jen“ nouzovým stavem, milá vládo?

Mezinárodní situace je jedna věc, druhá je pak to, co se děje u nás doma. Myslím si, že právě teď je nejvyšší čas, aby se všichni občané ČR vyjádřili k nejnovějšímu nápadu vlády vyhlásit nouzový stav! K tomu má co říct úplně každý! To je totiž úplně jiná káva, protože se celá situace bytostně týká nás, naší budoucnosti a mám plné právo k tomu, co chystají naši politikové, vznášet připomínky. Týká se to totiž mých dětí – všeho, co mám na světě cenného. Žádám po vládě, aby jednala střízlivě a bez emocí a hlavně rozumně. Je to vůbec možné? Nevím. Říkám ale: chceš-li vládo vyhlašovat nouzové stavy a ničit nám životy, řekni nám přesně, jaké budou následky. Ať víme a ať se můžeme připravit. To je jediné, co po tobě žádám. Sladkobolné řeči, žehnajícího Fialu a vlaječky si přitom strč za klobouk.

Na začátek trochu faktů, drahá vládo. Ve světě jsou miliardy nebohých, miliardy chudých, miliony extrémně chudých, miliardy trpících. Denně umřou desetitisíce dětí kvůli nemocem, jež jsou u nás vymýceny. Mnohé další (nebo ty shodné) děti zemřou hladem. Mnoho lidí žije v zemích zmítaných konflikty. Proč se o ně nestaráme? Copak na ně se náš soucit nevztahuje? Jsou moc daleko, moc neviditelní, moc z Afriky, moc z Jižní Ameriky nebo jižní Asie? Víš, milá vládo, nepomáháme všem, protože to není možné. Někdy se podívej do atlasu, abys věděla, jak velká je Evropa, jak velká je ČR a jak vypadá zbytek světa, v němž většina lidí strádá.

I když tedy miliardy lidí nežijí v dobrých nebo aspoň uspokojivých podmínkách, opravdu, ale opravu nikdo z nich nemá nárok na to, abychom mu dali skoro vše, co máme a sami měli málo a žili špatně jenom proto, že zrovna my nehladovíme a máme aktuálně kde složit hlavy. Jistě můžeme a máme pomáhat, můžeme a máme se do jisté míry uskromnit, ale nikdo, nikdo po nás nemůže chtít, abychom obětovali vše na oltář blaha ostatních (většinou navíc blaha imaginárního, protože obyčejným lidem státy a vlády nikdy nepomohou). Je proto naprosto nelogické a odporující lidské podstatě a touze po přežití poškozovat sami sebe. Je naprosto nelogické vyhlašovat jakési nouzové stavy. Nemůžeš po nás chtít, vládo, abychom využili “pro pomoc uprchlíkům veškeré dostupné zdroje.” Nemáš na to žádné právo. Nepatří ti naše životy, nejsme tvoji poddaní, hloupí nevolníci, o kterých rozhoduješ, jak se ti zlíbí. Copak to doopravdy může pomoci – zničení naší ekonomiky a naší společnosti? Čemu? I malé děti vidí, že jediným výsledkem bláhového “solidárního” počínání bude jenom více nebohých a více chudých a více nešťastných lidí.

Kdyby byla válka v ČR, což se stát může nebo nemusí, nikdy nevíme (války jsou, jak vidíme z dějin, naprosto běžným způsobem, jakým ti nahoře řeší problémy, zvlášť když něco extrémně pokaňhají), nežádala bych po ostatních, aby si mne vzali na starost, pokud by je to mělo zničit, stejně jako jsem si nikdy netroufla žádat po spoluobčanech, aby mne chránili svým životem a tím, co mají, před covidem. Dokonce jsem podepsala tzv. dříve vyslovené přání, že si nepřeji, aby mne jako neočkovanou léčili, kdybych covid dostala. Nechtěla jsem zabírat ony přetížené kapacity nemocnic. Sama jsem se rozhodla neočkovat, nechtěla jsem tedy, aby za moje rozhodnutí platili ti, co potřebovali kupř. operaci. Takto já uvažuju.

Víš, vládo, dokážu se vypořádat s lecčím, můžu žít skromně, můžu jíst jen luštěniny a zelí, mně je to fuk. Nejsem náročná, prakticky nic si nekupuju, na dovolené nejezdím, nemám žádné fáro, nemám skoro nic, žiju ve starém domě, nemám ani teplou vodu, jen když si zatopím pod brutarem. Nejsem náročná. Mám ale strach o moji rodinu, že se jí zakrátko nedostane zdravotní péče, protože kapacity nemocnic budou doopravdy zahlceny péčí o cizí státní příslušníky. Zdravotnictví je už teď úplně zhuntované, chybí mu peníze, lidé a vůbec nějaký elán a vůle do života. Když se to ještě zhorší, co nás čeká? Vládo, mám strach, že ve své vlastní zemi budu svědkem toho, že lidé umírají na neléčenou rakovinu, že nejsou peníze na operace, na potřebné. Tohle se nechci dožít, a přitom se to může stát, leda bys měla přesně propočítáno a na beton věděla, že ne. Že se vůbec nic nestane, když sem přijde milion uprchlíků, že to nepocítíme, že se nedostaneme na sociální dno. Pak by bylo tvoje rozhodnutí naprosto v pořádku. Já jen, že jsem neviděla podklady, na základě kterých právě teď činíš životně důležitá rozhodnutí o nás všech.

Vládo, po covidí aférce tu máš mnoho, mnoho dluhů vůči svým vlastním občanům. Tisícům lidí byla upřena lékařská péče. Jsou ohroženi na životě, jejich zdraví je poškozeno. Spousta lidí padá střemhlav do chudoby kvůli neuvěřitelnému růstu cen energií. Jak tohle budeš řešit? Zdražuje se jídlo a není jednoduché vyžít. Lidi nemají, kde bydlet, i když se snaží. Víš vůbec, jak vysoké jsou splátky hypotéky? Kolik stojí nájmy? Nezdá se. Dětem bylo dva roky upíráno kloudné vzdělání. Co bude se školami, nebudou-li peníze? A co obce? Kolik dáš samosprávám na rozvoj, když všechny prostředky napneš jinam, než k občanům? Vládo, tohle jsou tvoje dluhy, které musíš řešit. Není možné ještě více poškozovat naše občany. Víš, vládo, doopravdy se bojím, že se stane mnoho zlého, co nepůjde napravit. Podívala jsem se do diskuse pod článkem o nápadu s nouzovým stavem. A mám strach. Lidem se to samozřejmě nelíbí. Hodně se jim to nelíbí. I když by byly zakázány diskuse na Seznamu, nic to nevyřeší. Lidem se nebude zamlouvat, když budou mrznout, nebudou mít na benzín, na jídlo a navrch nebudou vědět, proč se to všechno vlastně stalo. Máš, vládo, promyšleno, co uděláš, když lidé nebudou souhlasit? Co když se budou bouřit? Co když tady budou nepokoje? Já z toho mám obavy, vládo.

Jediným normálním krokem by v této situaci bylo poslat na Ukrajinu humanitární pomoc a vzít sem jen omezené množství uprchlíků – prostě tolik, kolik jsme schopni bez zásadních problémů a hlavně bez nouzových stavů (!) zvládnout.

Celkem UNHCR odhaduje, že válka mohla z Ukrajiny vyhnat miliony lidí. „Pracujeme s odhady od jednoho do tří milionů (uprchlíků, kteří zamíří) do Polska… a scénářem s jedním až pěti miliony v součtu všech sousedících zemí,“ uvedla v pátek mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Shabia Mantoová.

To, co předvádíš, není normální ani omylem. Je to bláznivé. Nemůžeme jen tak přijmout obrovské množství cizinců. Prostě to není možné, aniž by to mělo fatální dopady. Jsme malá země a takový počet lidí znamená přílišnou zátěž společnosti, kterou vůbec nemusí unést. Nemůžeme udělat něco, co není vůbec promyšleno, co je doslova a do písmeně hurá akcí. Pokud se něco takového má stát, musíš milá vládo, občanům přesně a zcela jasně, bez emocí a bez vyděračských fotek dětí, koček v bedýnkách a psů, vysvětlit, co se stane, co to bude znamenat, jaká bude zdravotní péče, co se stane se školstvím, kolik budeme platit daní, kolik nás bude stát úplně obyčejný život, co budeme jíst a jak budeme vůbec fungovat. Musíš nám předložit naprosto jasný a konkrétní plán a zeptat se nás, jestli to chceme. Nemyslím si, že máš aktuálně mandát k takovému kroku jako je přijetí nepromyšleného množství uprchlíků (podívej se prosím na Německo, jak s nimi zamával milion příchozích, a to jsou nesrovnatelně větší a mají 8x víc obyvatel – a ne, opravdu neberu argument, že do Německa šli jacísi podlidé – muslimové, a tohle jsou přece Evropani, se kterými bude všecko fajn. Ano, problémy, které s sebou uprchlíci přinesou, asi budou jiné, ale budou a nemalé).

Vládo, pomáhej Ukrajině!! Pošli tam jídlo, materiál, pošli tam zdravotnickou jednotku, pošli tam učitele, cokoliv, pokud nás to nebude neúměrně ničit! Nesmíš ubližovat vlastním lidem. To ale přesně uděláš, když otevřeš hranice a budeš nutit lidi, aby se, už tak ohrožení a zchudlí, ještě více zadlužili a ještě více poškodili, hlavně, že budeme zachraňovat, dokud se neuzachraňujeme. A běda těm, kdo nebudou nadšeně mávat a kráčet v jásavých oslavných průvodech!

Už v březnu 2020 jsem byla přesvědčena, že není morální, abychom obětovali jako společnost vše kvůli záchraně (nejisté) marginálního počtu lidí. Opravdu není logické kvůli minimální části společnosti zničit životy všem, všem sebrat svobodu, vzdělání, všem ukrást to, co měli a mohli mít. Vím, že se ozve mnoho křiklounů s posmrkanými kapesníčky, kteří vytáhnou ty všechny mrtvé s covidem, kteří tu mohli ještě roky být. Fajn. A co těch deset milionů Čechů (a kolik miliard lidí ve světě), kteří museli obětovat tolik, až se tají dech? Těch, jejichž životy už nikdo nespraví? Těch, kteří opěkaft nikoho nezajímali? Opravdu někdo, kdo má všech pět pohromadě (a nemyslím teď soudce), ještě teď tvrdí, že to za to stálo? Opravdu? Nevěřím.

Vzpamatujme se, prosím. Nemůžeme zachraňovat svět na náš úkor, neexistuje žádná povinná solávdarita, neexistuje odpovědnost za cizí život. Máme odpovědnost jen sami za sebe a pokud si myslíme, že bychom měli pomáhat, pak to musíme učinit, ale nemůžeme ostatní nutit, aby si přivodili obrovské ztráty. To není solidarita, to je blbost. Prosím, bavme se proto otevřeně o tom, jaký bude účet, který nám bude za naše dnešní činy v budoucnu, nejspíš už za pár týdnů a měsíců (a pak za roky a desetiletí), vystaven. To, co právě teď děláme, bude mít takové následky, že by se nám zatočila hlava, kdybychom si představili jen jejich zlomek.

Vládo, co chystáš dál? Co bude, když už teď – kvůli pár lidem, matkám s dětmi – musíš jančit? Opravdu to nouzovým stavem, který se údajně nikoho nedotkne (to jako vážně – jak by se mohl nás lidí nedotknout?), skončí? Vždyť máš k dispozici tolik “bezvadných nástrojů” – třeba stav ohrožení nebo dokonce válečný stav. Co chybí, aby byl tento vyhlášen? Řekneš nám to otevřeně? Jsme ve válce nebo ne? Kde je pravda? Proč se chováš jako smyslů zbavena, milá vládo? Proč? Proč nemůžeme alespoň jednou být rozumní, bdělí a proč se nemůžeme přemýšlet o tom, co se kvůli současnému běsnění stane za pár měsíců?

Vládo, říkáš, že „příval uprchlíků nekončí, musíme zachovat bezpečnost.“. Co tahleta obecná fráze, u všech svatých znamená? Už nechráníme ne veřejné zdraví, ale bezpečnost? Co bude modlou příště? Nouzový stav lze vyhlásit i kvůli zničenému životnímu prostředí, například. Budeme příště v nouzi skrze klima? Nebo za půl roku vymyslíš něco originálnějšího? Nebo se vrátíme ke starým dobrým virům? Ne, počkej! Bude podzim a virová sezóna, vždyť máš Pandu. Nouzák netřeba. Já málem zapomněla.

Je mi moc líto, kam situace v Evropě a celkově ve světě dospěla. “Ukrajina” prostě neměla nastat. Do politických hrátek a šarvátek neměli být zataženi lidi, kteří jen chtěli žít a chtěli mít pokoj od státu. Stalo se. Kvůli státům a jejich hrám. Je mi moc líto, že trpí (jako vždy) obyčejní lidé. Je mi moc líto, že na Ukrajině to odskáčou ti, kteří nikomu nic neprovedli. Není to spravedlivé, není to správné. Je to hnusný a smutný. Je hnusný a smutný, že těm nahoře na lidech nezáleží. Je hnusný a smutný, že tomu tak bylo v 13. století, ve 20. století a že se to snad všecko jen zhoršuje. Ale tím, že zvýšíme míru utrpení i u nás, nikomu nepomůžeme. Opravdu, ale opravdu nelze pomáhat tak, že sami sebe zničíme. Proto musíme mít vše promyšleno a přesně vědět, co děláme. Z toho, jak se naši členové vlády chovají, absolutně nemám takový pocit.

Vládo, než vyhlásíš nouzový stav, bylo by taky fajn, aby lidi neměli pocit, že se to prostě někomu docela dobře hodí do krámu. To, co se stalo v nouzových stavech za covidu, totiž mnozí ještě nezapomněli, víš? Zatím se totiž zdá, že jde hlavně o to, aby se zase obcházela pravidla pro veřejné zakázky, nebo se pletu a je to vážně o čistém srdíčku? Dost těžko se ti ale věří, to snad po to všem zlu, co jsi napáchala, chápeš.

Vládo, chovej se k konečně občanům tak, jak si zaslouží. To od nich odvozuješ svoji moc a bez lidí jsi k ničemu. Je tvojí povinností jednat v náš prospěch. To nám odpovídáš a nám dlužíš. Hodně za tu svatou trpělivost, kterou s tebou lidi po celou covidí dobu měli. Vládo, nemůžu udělat vůbec nic, co by změnilo situaci. Jsem jen loutka ve tvých rukou. Musím čekat, co uděláš a co spácháš. Pak na to budu muset reagovat a  snažit se přežít a ochránit svoje děti a nedovolit, aby trpěly víc, než bude nutné. Prosím proto na kolenou, neudělej nic, co z ČR udělá příšerné místo k životu a nikomu to přitom nepomůže. Vládo, mysli, prosím, konečně doopravdy na lidi, aspoň na malinkou chvilku. Děkuju.

Přeju Ukrajině, Rusku, nám i světu, aby lidi vzali rozum do hrsti a zkusili pro nějakou dobu zase žít dobře, radostně a vesele. Bez covidů, válek a jiných příšerných a hloupých věcí, které umí jen a jen škodit a ubližovat.

P. S.: Ano, můžete vytáhnout neporazitelný argument Mnichovem. Já na něj reagovat nebudu, protože to není argument. My vůbec netušíme, co by se stalo, kdyby k Mnichovu nedošlo, resp. kdyby se některé evropské státy Německu postavily v osmatřicátém. Je to alternativní historie a tou nemá cenu se zabývat, vždyť nejsme schopni poznat ani tu, která se doopravdy stala. Možná by něco bylo jinak, možná ne. Možná by situace byla horší, možná lepší. Možná by lidí umřelo méně, možná více… Nevím. Nevím ani, jestli Mnichovu nepřipisujeme jako Češi větší význam, než doopravdy v té fázi vývoje mezinárodní situace měl, protože se nás prostě bytostně týkal. Nevím. Stejně tak nevím, co by se stalo, kdyby nedošlo k divokému poválečnému odsunu Němců. Možná by byly věci jinak, možná ne. Kdoví. Mnichov prostě není relevantní argument. Neřešme historii, řešme to, co je teď a co způsobí naše rozhodnutí.