Postřehy z dokumentu
„Příběh 6. ledna se zásadně mění podle toho, kdo ho vypráví,“ říká Joshua Philipp, moderátor pořadu Crossroads, v novém dokumentárním filmu „Skutečný příběh 6. ledna“ z produkce The Epoch Times. Američané byli podle Philippa o protestech u amerického Kapitolu informováni pečlivě vytvořeným narativem.
Pomocí mnoha kamerových záběrů z události ze 6. ledna 2021, kdy budovu sídla amerického Kongresu obklopily tisíce lidí, kteří protestovali proti „volebním podvodům“ během prezidentských voleb v roce 2020, můžete nahlédnout pozadí události, která poznamenala poslední prezidentské volby v USA.
Uvidíte záběry, výpovědi a analýzy situací, které nebyly mainstreamovými médii do hloubky zkoumány.
Trailer
Celý dokument můžete sledovat zde
Jazyk: anglický, premiéra: 22. července 2022.
Gumové projektily a plynové granáty
Autentické záběry z protestu ze 6. ledna ukazují, jak policisté střílejí do davu gumové projektily, házejí plynové granáty či jak policista shazuje protestujícího z balkonového zábradlí ve výšce šesti metrů, což všechno mělo opačný efekt, než jaká by měla být činnost antikonfliktního týmu.
K situaci se vyjadřuje Stan Kephart, expert na používání silových prostředků americké policie. Hodnotí jednotlivé případy jako selhání výcviku, ale také účinného dohledu vedení kapitolské policie nad jednotlivými policisty, kteří se dostávali mimo kontrolu a ohrožovali i své vlastní kolegy.
Uvedené počínání kapitolské policie mělo podle Kepharta účinek vyvolávání silného rozhořčení a zloby v přítomném davu. Expert na používání silových prostředků policie označil tyto postupy za „sadistické a špatné“.
První úmrtí
Muž z přítomného davu protestujících umírá na mozkovou mrtvici.
Rvačka vyvolaná policistou
Policista zezadu nakopl a strčil muže, který opouštěl místo. Následně jeden z protestujících nakopl stejného policistu, což vyvolalo protiútok jeho kolegů. Stan Kephart věc komentuje slovy, že takto nejsou policisté cvičeni, aby zasahovali. Mají občany vyzvat, aby opustili místo, a pokud neuposlechnou, mohou zatknout ty, co na místě zůstanou.
Victoria Whiteová
Jedna z protestujících, Victoria Whiteová, byla davem natlačena mezi policisty v podloubí budovy Kapitolu a tam byla jedním z nich přibližně 40x udeřena obuškem do hlavy a obličeje a následně několikrát pěstí do tváře, přestože na nikoho neútočila a pouze se před ranami kryla rukama, kterými si zakrývala hlavu.
Victoria Whiteová (běloška) se během shromáždění před Kapitolem nedopustila žádného násilí. Kvůli přítomnosti na protestu byla označována za „teroristku a rasistku“, přestože vychovává čtyři (černošské) adoptivní dcery. „Spravedlnost se pro nás zdá být téměř nemožná,“ říká Whiteová. „Obviňují mě, že jsem byla agresivní, ale nebyla jsem to já, ale ten policejní důstojník, kdo byl agresivní. Během celé doby, kdy mě bil, jsem na něj nezaútočila.“
Julie Kellyová
Oceňovaná reportérka Julie Kellyová (American Greatness) hovoří o vykonstruovaném narativu, kdy protest ve skutečnosti pořádaný jako odpor proti „volebním podvodům“ dostal záměrně jinou nálepku, která měla být využita na zdiskreditování prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, hnutí MAGA (Make America Great Again), skupiny Proud Boys a Trumpových příznivců.
Podle Kellyové se v pozadí událostí 6. ledna odehrávala řada věcí, které zůstaly mainstreamovými médii a americkou veřejností nepostřehnuty. Například se téměř vůbec nekladly otázky typu: proč zůstala budova Kapitolu ten den tak slabě zabezpečená, proč Nanci Pelosiová (demokraté) opakovaně odmítala poskytnout na ten den posily, o které žádal tehdejší vedoucí kapitolské policie. Nebo proč opakovaně odmítali povolat na obranu Kapitolu Národní gardu, jejíž pomoc na ten den nabízel Donald Trump.
Při pohledu zpět dnes reportérka Julie Kellyová míní, že celá událost byla záměrně využita k odvedení pozornosti od hlavního důvodu, proč bylo shromáždění před Kapitolem uspořádáno (obvinění z volebních podvodů, které měly vést k neoprávněnému vítězství demokratického kandidáte Joea Bidena, diskreditaci Trumpa a hnutí MAGA).
Zatýkání a soudní procesy
FBI spouští vyšetřování všech, kdo se 6. ledna účastnili protestů před Kapitolem, a těch, kteří vnikli nebo vstoupili do budovy Kapitolu.
Z výpovědí lidí, kteří byli v souvislosti s protestem zatčeni, vyplývá, že zatýkání prováděly ozbrojené policejní týmy (SWAT). Tyto týmy vyrážely vstupní dveře jejich domovů. Zatčeno a obviněno z „vstoupení a pobývání v budově s omezeným vstupem“ bylo přibližně 850 lidí. Byli obviněni z organizování průvodů a demonstrování v budově Kapitolu. Někteří z nich jsou dnes stále ve vězení.
Dále hovoří Geri Pernová, teta jednoho z obviněných (Mathewa Perna), který během dlouhého soudního procesu spáchal sebevraždu. Podle Pernové synovec podlehl silnému tlaku, který na něj úřady a mainstreamová média vytvářely a kterému nedokázal psychicky odolávat. „Hráli se všemi účastníky protestu psychickou hru a skutečně to fungovalo,“ říká Pernová.
Násilí na straně protestujících
Hovoří investigativní reportér deníku The Epoch Times Joseph Hanneman. Videozáznam ukazuje muže, který hokejovým způsobem zezadu naboural ramenem policistu a srazil ho do davu. Podobných menších incidentů, které se odehrály jednotlivě, bylo během události zachyceno několik. Protest nedoprovázelo žádné rabování, házení zápalných nebo výbušných předmětů ze strany podporovatelů Donalda Trumpa, kteří protestovali proti volebním podvodům.
Úmrtí během protestu
Reportér Joshua Philipp se zaměřuje na případ policisty Briana Sicknicka, který byl nejprve mainstreamovými médii vykreslen jako policista, který zemřel v důsledku napadení jednoho z protestujících. Média tvrdila, že byl napaden a ubit hasicím přístrojem. Ve skutečnosti policista zemřel v důsledku mozkové mrtvice. Důvod jeho úmrtí byl manipulován a zkreslován také státními obhájci a vysokými členy Domokratické strany USA.
6. ledna zemřeli během protestů čtyři podporovatelé Donalda Trumpa. Policista Brian Sicknick zemřel následujícího dne 7. ledna 2022.
Dva protestující zemřeli na mozkovou mrtvici nebo infarkt. Rosanne Boylandová upadla do bezvědomí po zásahu slzným plynem a poté, co dostala ránu obuškem od jedné z policistek. Následně zemřela uvnitř budovy Kapitolu. Ashli Babbittová byla zastřelena uvnitř budovy Kapitolu, když se snažila prolézt rozbitým oknem do vnitřních prostor budovy. Střílel poručík Michael Byrd.
Události ze 6. ledna provázejí také případy sebevražd čtyř členů kapitolské policie, které se udály ve dnech po 6. lednu 2021.
Zastřelení Ashli Babbittové
Ashli Babbittová nebyla ozbrojena. Byla zastřelena poručíkem kapitolské policie Michaelem Byrdem uvnitř budovy Kapitolu na krátkou vzdálenost. V tu dobu na Babbittovou mířil zbraní ještě jeden člen policie, stojící poblíž Byrda, který však nevystřelil. Podle experta na policejní postupy Stana Kepharta bylo vyšetřování incidentu ze strany ministerstva spravedlnosti nedostatečné.
Výsledné prohlášení ministerstva o tom, že ve věci nebude proti Byrdovi vzneseno žádné obvinění, neobsahuje žádné zdůvodnění rozhodnutí a obsahuje pouze tři věty. Předchozí dokument popisující incident obsahoval pouze tři odstavce, což je podle Kepharta „šokující“ a odporuje běžným postupům, které vyžadují zabezpečení místa činu, podrobnou dokumentaci, fotodokumentaci a vyšetřování, během něhož je dotyčný člen policie postaven dočasně mimo službu.
„Podle toho, co jsem viděl na videozáznamu, byla Ashli Babbittová zavražděna. Byla střelena a usmrcena důstojníkem, který porušil nejenom zákon, ale také svoji přísahu,“ říká Stan Kephart.
Následuje psané prohlášení Byrdova právníka, který uvádí, že byl Byrd „absolutně oprávněn k použití síly“.
Videozáznamy ukazují, že Babbittová se policistů před incidentem ptala, proč nezastaví přítomné protestující, kteří rozbíjeli okno prosklených dveří. Také udeřila do tváře muže, který okno rozbíjel helmou, již držel v ruce. Do okna vlezla ve chvíli, když na schody přibíhala jednotka rychlého nasazení.
Dále hovoří manžel Ashli Babbittové, Aaron Babbitt, o tom, proč se Babbittová vydala na protest před Kapitolem, a jaké to bylo, sledovat na dálku z Kalifornie zprávy v televizi, na nichž byla zachycena jeho žena během incidentu v Kapitolu. „Od té doby se můj život navždy změnil,“ říká Aaron Babbitt.
Smrt Rosanne Boylandové
Dokument se dále detailně věnuje smrti Rosanne Boylandové, která byla policistkou Lilou Morrisovou třikrát zasažena, dvakrát do hlavy a jednou do hrudi, u vstupu do budovy Kapitolu, poté co omdlela a ležela na zemi v důsledku zásahu slzným plynem v tunelu u vstupu do Kapitolu.
Podle experta na policejní postupy Stana Kepharta udělala policistka řadu chyb. Policisté nejsou trénováni, aby napadali lidi, kteří leží na zemi. Mají využít sílu k zatčení nebo rozehnání davu. To, co policistka Morrisová dělala, nebylo zatýkání ani rozhánění davu. Podle Kepharta byla špatně vytrénována, nebyla vhodně vybavena, řízena a dozorována. Měla poskytnout ležící ženě první pomoc, místo toho, aby ji třikrát udeřila tyčí, zatímco ležela na zemi v bezvědomí.
Luke Coffee, který ležící Boylandovou nenásilně chránil, aby ji ostatní mohli odtáhnout stranou a začít s první pomocí, byl obviněn z „útoku na polici“.
Poté ji policie za nohy a za ruce odnesla dovnitř Kapitolu, kde jí tým zdravotníků poskytoval první pomoc, ale navzdory jejich snaze Rosanne Boylandová zemřela. Dva patologové nezávisle na sobě vydali jiné závěry o příčině její smrti. Jeden byl pověřen státními úřady, druhý rodinou Boylandové.
V tunelu u vchodu do Kapitolu se kolem těla ležící Boylandové rozběhla bitka mezi aktivisty a policií. Protestující neměli kam ustupovat, protože dav je zezadu tlačil dovnitř a nebylo kam ustoupit. Zasaženi slzným plynem v tunelu opakovaně křičeli, „pomozte jí, zvedněte ji prosím, zachraňte ji, ona umírá“, a snažili se ji odtáhnout pryč. Nastal boj o její tělo a vzájemná potyčka mezi policií a protestujícími, která byla v médiích opakovaně vysílána jako důkaz násilí, kterého se protestující dopouštěli. Zároveň však byl ignorován kontext celé situace a fakt, že se potyčka rozhořela kvůli ženě, která ležela v bezvědomí na zemi a na záběrech nebyla vidět.
Luke Coffee
Luke Coffee, filmový tvůrce a jeden z protestujících před budovou Kapitolu, který chránil bezvládně ležící Boylandovou a snažil se uklidnit dav před Kapitolem, říká v rozhovoru s The Epoch Times, že dostal znamení od Boha, aby na místo šel a pokusil se uklidnit bojující dav policistů a protestujících.
Na záběrech je vidět, jak ukazuje lidem před Kapitolem, aby se zastavili, a křičí na ně, aby se uklidnili a začali se modlit. Stál u těla Boylandové, zvedl nad hlavu ležící litinovou berlu, kterou někdo hodil po kapitolské policii, a pokoušel se podle svých slov vytvořit bariéru mezi dvěma znepřátelenými davy.
„Chtěl jsem mezi nimi vytvořit bariéru. Řekl jsem ve jménu Pána Ježíše: prosím, zastavte,“ vypráví Luke, zatímco mu z jedné strany stříkala policie na hlavu slzný plyn a z druhé strany protestující házeli věci na policisty. „Nevěřím na náhody. Všechno je Boží plán,“ říká Luke, který věří, že ho Bůh na místo poslal, aby pomohl usmířit znepřátelené strany.
Když byl Coffee vyšetřován, policie mu sdělila, že to skutečně vypadá, že se snažil situaci uklidnit, a že proti němu nebudou vznesena žádná obvinění, ale situace se za několik dní změnila a on začal být vyšetřován úřadem FBI a strávil 42 dní ve vazbě. Nakonec byl obviněn z trestného činu napadení smrtící zbraní.
Pod tíhou obvinění mu hrozilo několik let odnětí svobody a protistrana ho podle jeho výpovědi tlačila k dohodě. Coffee však podle svých slov odpověděl: „Budu bránit pravdu. Já se nebojím. Klidně mě dejte do vězení. Jsem připraven udělat cokoliv, o co mě Bůh požádá.“
80 neznámých osob
Osmdesát „podezřelých osob“ přítomných na protestu nebylo zatčeno a dokonce ani nebyly identifikovány. Na webových stránkách Seditionhunters byli tito lidé identifikováni jako účastníci mnoha různých předchozích demonstrací. Tito lidé byli v přední linii protestů z 6. ledna a účastnili se prolomení policejních bariér.
V porovnání s případy lidí, kteří byli záhy po protestu identifikováni a zatčeni, je podle investigativního reportéra Josepha Hannemana velmi neobvyklé, že tak velká skupina lidí zůstává vyšetřovateli stále neidentifikovaná a nikdo proti nim nevznesl žádná obvinění, byť se velice aktivně účastnili na prolomení policejních bariér a snažili se probojovat skrze policisty ve dveřích hlavního vstupu do Kapitolu nebo rozbíjeli skla dveří, v nichž byla zastřelena Ashli Babbittová.
Ray Apps
Videozáznamy zachytily jistého Raye Eppse, jak několikrát nabádá protestující, aby vstoupili do budovy Kapitolu. Navzdory tomu, že mnozí jiní lidé byli zatčeni a obviněni kvůli tomu, že údajně nabádali lidi, aby ilegálně vstoupili do budovy Kapitolu, proti Eppsovi nebylo vzneseno žádné obvinění.
Ray Apps byl natočen na dvou místech během protestu z 6. ledna, kde byly prolomeny policejní zátarasy. Ve vojenském oblečení hovoří s mužem, který je součástí skupinky, jež prolomila zátarasy. Státní zástupci o něm zatím neprozradili bližší informace, ačkoliv přislíbili, že tak učiní.
Provokatéři
Tři neidentifikovaní lidé, kteří se ocitli na záběrech vidokamer, prokazatelně nabádají účastníky protestu, aby vstoupili do dveří Kapitolu nebo vlezli dovnitř Kapitolu rozbitým oknem. Nikdy nebyli během vyšetřování FBI identifikováni ani obviněni.
Další člověk, který se pokoušel rozbít obuškem okno Kapitolu, byl opakovaně zastavován Trumpovými příznivci, kteří na něj v jednu chvíli křičí „Hej, ty z Antify, přestaň rozbíjet to okno“. Videozáznamy ukazují, že jakmile jeden z protestujících muže rozbíjejícího okno táhl z okna a začal se s ním prát, několik okolostojících začalo „rozbíječe“ chránit.
Victoria Whiteová, která byla přímo u okna, jednoho z vandalů strhla a křičela na něj: „Co to děláte?! Tohle my neděláme.“ A opět byla odtažena skupinkou, která rozbíječe ochraňovala. „Jeden z nich křičel: dostaňte ji pryč odsud!“ vzpomíná Whiteová.
Odmítnutí Národní gardy
Přestože měla FBI informace o tom, že během chystaných protestů 6. ledna existuje bezpečnostní hrozba, přestože tehdejší prezident Donald Trump nabízel, že povolá jednotky Národní gardy, aby místo zabezpečovaly a přestože policie Kapitolu neměla dostatek lidí a nebyla vycvičena a vybavena, aby se vypořádávala s masovým shromážděním, nedošlo k navýšení jejího počtu. Policie také nepožádala Národní gardu o pomoc (bez jejich žádosti by nebyla přítomnost gardy legální) a navíc v mnoha případech prokazatelně postupovala tak, že útočila na protestující způsoby, které vyvolávaly vztek a odpor.
Podle Stana Kepharta, experta na používání silových prostředků policie, nesmí policista svým chováním vyprovokovat u občana reakci, za niž by jej následně zatkl. Přesto však lze podle Kepharta z dostupných záznamů vyvodit závěry, že policie v tomto směru učinila řadu chyb.
Be the first to comment