Ani v případě surovin není situace nijak skvělá. Rusko potřebuje pro jejich těžbu technologie, kterými nedisponují ani Číňané, kteří se navíc do porušování západních sankcí nijak nehrnou. Ruská ropa se také prodává s výrazným diskontem až třicet procent oproti Brentu. Aby toho nebylo dost, utlumená poptávka po ruské ropě spolu s technologickými problémy způsobila, že Rosněfť snížila svoji těžbu o dvacet procent. Jde o největší společnost, ale lze očekávat, že ani v případě jiných firem nebude situace o mnoho lepší. Zvláště v plynu nemůže Rusko spoléhat ani na čínský trh, protože mu v současné době chybí potřebná infrastruktura. Evropské země navíc připravují další omezení odběru ruských surovin, do situace může zasáhnout i případná (a pravděpodobná) pokud ne recese, tak alespoň stagnace v evropských ekonomikách, nemluvě o tom, že se výrazné omezení nemusí týkat jen Evropy.
Problémy se dají očekávat i v jiných oblastech. Bezprostředně bylo Rusko nejvíc zasaženo odchodem západních firem z tamního trhu. Ten se stal natolik toxickým, že působení na něm má negativní vliv na jejich výsledky i jinde. Trhliny tak dostala ruská mantra o tom, že jejich trh je příliš velký na to, aby jej západní firmy mohly odepsat. To s sebou nese i změny na pracovním trhu. Nejde přitom jen o lidi, kteří pro západní firmy přímo pracovali, ale i o ty, kdo pracovali ve firmách závislých na západních dodávkách. Propouštění, které nastane, způsobí pokles kupní síly obyvatelstva, a tedy šok na poptávkové straně. Zároveň s tím bude působit i šok na nabídkové straně, kdy výrobky prostě nebudou, což požene inflaci vzhůru. Prakticky ale rozměr problému nikdo nezná, i samy ruské orgány teprve zjišťují, jak velký bude.
Předpovědi do budoucna
Pod tlakem vznikají diamanty. Protože rusákovi nezbude nic jiného, než se postarat sám o sebe, nakonec se vymaní ze závislosti na západě a my přijdeme o odbytiště. Mezitím si v tom svým oprýskaným paneláku alespoň zatopí.