Víte, co je to Brežněvova doktrína? Pro moji generaci zásadní věc! Teorie – a hlavně praxe! – omezené suverenity „socialistických“ zemí, zemí sovětského bloku, před rokem 1989. Projevem této doktríny byl i vpád vojsk Varšavské smlouvy – tedy jednotek plně suverénního Sovětského svazu a omezeně suverénního Polska, Maďarska, Bulharska a Východního Německa do o suverenitu usilujícího Československa. Pro generace mých vrstevníků a našich rodičů to byla událost, která zásadně ovlivnila naše životy. Když se Zdena Salivarová a Josef Škvorecký rozhodli pro emigraci a v Kanadě založili české nakladatelství, dali mu do názvu rok, který je vyhnal z domova: ’68 Publishers. Také hokejista Jaromír Jágr si nevybral číslo 68 pro svůj dres náhodou, ale jako odkaz k osudovému roku.
Podstatné ovšem je, že omezenou suverenitu sovětských satelitů uznával i Západ. Železná opona bylo zařízení, které vymyslel a instaloval Sovětský svaz, ale které de facto respektovaly i západní země. Tiše přiznávaly Sovětskému svazu právo utlačovat a omezovat řadu evropských zemí, vzít jim svobodu a vykořisťovat je, při současné hře na jejich politickou samostatnost, členství v mezinárodních organizacích a další klasické atributy suverenity… To jsou známé skutečnosti, ale není od věci připomínat je právě dnes. Východoevropské státy byly před rokem 1989 fakticky v postavení kolonií, protektorátů cizí mocnosti. Byly v sovětské „sféře vlivu“. Sféra vlivu – tento eufemismus je klasickým pojmem světového imperialismu: kdo nemá sféru vlivu, není skutečnou imperiální mocností…
Je smutné si to naplno přiznat, ale právě západní respektování sovětské sféry vlivu bylo příčinou toho, že po více než čtyřicet let po roce 1945 nevypukla v Evropě válka.
O to se snaží dědicové Sovětského svazu dnes, o mezinárodně respektovanou, třeba neoficiální, sféru vlivu; nevadilo jim, že Krym je ukrajinský, dokud celá Ukrajina byla za prezidenta Janukovyče v ruské sféře vlivu…
Jenomže svět se změnil a jakkoli sféry vlivu, skutečné sféry vlivu ve smyslu kulturním i hospodářském, samozřejmě i dnes přetrvávají, a existují různá mocenská uskupení a uspořádání a různé hry se suverenitou, pojem sféry vlivu jako soustavy nesvobodných satelitů je dnes věcí minulosti. Až tohle pochopí i dědicové Sovětského svazu, jako poslední z dědiců koloniálních mocností 19. století, bude opět v Evropě mír.
František Schildberger
(7 votes, average: 2,71 out of 5)
Loading... 
Za těch komunistů tu bylo nejlíp ! Dnes máme suverenitu daleko omezenější , skoro nic tu Čechům už nepatří , jsme jen německá kolonie !
Paralela s dneškem je více než zřejmá. Pokyny nepřichází z Moskvy, ale z Bruselu, zdání suverenity je identické. Můžeme si něco naplánovat, ale bez posvěcení to nedojde naplnění. Jsme jen v jiném zájmovém území. A dobré to není tenkrát ani teď.
Autor kecá. Termín “železná opona” vyslovil, jeden premiér Velké Britínie,že!?
1968, po zhodnocení uplynulé doby, lze označit za BAREVNOU revoluci CIA, která se jim nepovedla. Naopak prodloužila klidné žití o dalších dvacet let. A chartisté? Většina nejdrsnějších komunistů z padesátých let či jejich dítka!
Autor to má trochu popletené. Dívá se opět, stejně jako dnešní sluníčka, na čtyřicátá léta optikou dnešních dní. Ale ani v té dnešní to neobstojí. To, jak se chovaly Spojené Státy po válce jste měli možnost zažít postupně v Koreji, Vietnamu, Iráku … Ono to nakonec s tou sovětskou ochranou nebylo tak marné, když teď sice máte možnost “vydělat ty miliony v zemi neomezených možností”, ale téměř nikomu se to nepodaří a spíše řešíme to spaní pod mostem nebo nekonečné exekuce při neplacení za energie. A ten socialismus, co se vám nelíbil? No ten tu máme stejně, jen sovětský vliv je nahrazen americkým.
Naši američtí přátelé nikdy o nějakou sféru vlivu neusilovali a usilovat nechtějí. Kuba, Vietnam, Nikaragua, Grenada, Irák, Kosovo, Afhghánistán… vždy jim šlo jen o ochranu těch demokratických hodnot, o kterých tak rád hovoří pan profesor Fiala. Demokratické hodnoty je třeba chránit i v Evropě. Proto bylo třeba posunout americké zbraně co nejblíže Rusku. V případě umístění zbraní na Ukrajině a v oblasti Černého moře se však ti zlotřilí Ruosvé začali nemístně rozčilovat, a to zřejmě proto, že jim ty demokratické hodnoty nejsou vlastní. Nepochybně i Německo ocení, že v rámci ochrany demokratických hodnot již nebude moci kupovat levný ruský plyn a naopak bude moci odebírat ten americký, zkapalněný, echt kvalitní. Ta trojnásbná cena kvalitě nepochybně odpovídá. A o ochranu demokracie nepochybně půjde i v Pacifiku, kam se našim americkým přátelům drze s.re Čína.