Tak jistě, pane premiére … |

Sdílet článek:

Tak trefovat po debatě z 1.9.2021 na CNN Prima News do premiéra Babiše, jde snadno. Omezený hulvát bez vychování, to najdete po internetu a v médiích skoro všude. Co ten jeho výstup, ale říkal nám všem ve skutečnosti, je trochu jiná hra. A velmi nebezpečná.

Pokud se totiž zapletete s podobným typem člověka, nikdy se totiž nezbavíte jeho tendence zasahovat vám do života. Není trestné být deprivovaným jedincem. Trest je to pro ty, kteří mu dají moc a musí s ním dál žít.

Je dobré si na začátek říct, že to, co nás na panu premiérovi zaráží je jeho CHOVÁNÍ. Takovéto chování ukazuje jednu důležitou věc. Je to životní strategie parazita. Podle jejich činů je poznáte, praví se v bibli. Takovíto lidé nesou za své činy 100 % odpovědnost. Jsou plně příčetní. Plně vědomí toho, co dělají.

Co je však v jejich životě problém a následně je to problém pro nás všechny, tito jedinci se nemění. Nikdy se nezmění. A jak bylo včera dobře vidět, je bohužel, parazitní životní strategie “sportem” těch, kteří považují agresivitu za sílu a slušnost za slabost.

To, co je obrovským paradoxem je to, čemu oni sami věří. Že jsou vzory všech ctností. Tedy právě tady mohou být schováni i oni sami před sebou. Bůh a ani věda neumí zařídit, aby by se v podobném jedinci, jako je pan premiér, probudilo SVĚDOMÍ. Aby začal zodpovědně spolupracovat s ostatními a respektoval a ctil jejich práva a city.

Takový člověk svědomí nemá, nebude mít. Bude litovat pouze sám sebe – pokud mu jeho triky u ostatních neprochází. Tedy není to jen o sobecké sebelítosti, je to o sebelítosti pro zlý důvod. Vlastně tím všem říká: “Lituji, že mi můj zlý čin nevyšel.” Chcete ho snad za to ještě utěšovat? Ideální postup pro pomoc? MODLETE se za něj. Jinak nic.

Nápadné kouzlo, výmluvnost a povrchní šarm. Lidé jako Babiš, Moraviecky či Orbán si často takzvaně “nasazují masku”, která je příjemná a oblíbená. Například ochotně dělají dobré skutky, aby si získali náklonnost svých voličů (obětí svých manipulací). Odhalíte je snadno. Skutečná práce jim smrdí. Nesmí to zase být moc namáhavá práce, tu se hned pokoušejí šidit, což jim v mnoha případech lhaní a výmluv prochází a vy se pak jakožto ovečky spořádaného stáda, pokoušíte jejich práci udělat sami, kvůli velkému soucitu s nimi. Oni sami jej s vámi nikdy neměli a nemají. To je jeden z jejich největších fíglů.
Většinou proto, že jako děti či mladiství zažili přísné rodičovské tresty či zneužití, kdy jim nikdo nepřišel na pomoc, kdy s nimi soucit nikdo neměl. A proto jej zavrhnou ze svého života, nicméně jej všude vehementně propagují. A jako jediný formát přežití, přijmou vždy jen to, usilovat o co největší MOC. Věří totiž tomu, že ta jediná jim zaručí klid a bezpečí.

Grandiózní sebehodnocení. Toto je u nich nezměrné. Mají často vysokoškolské vzdělání. A přesto nebo právě proto se bojí racia, protože dobře tuší, že tam by mohl být jejich princip obchodu s voliči odhalen. Nabádají ostatní, aby věřili svému srdci a svým pocitům, a zároveň si získávají sympatie svých objektů zájmu a tím si pojišťuje, že mu bude uvěřeno to, co tvrdí proto, že ho „lidé mají rádi“.

Na tomto sebeobrazu jim velmi záleží. Na potvrzení svých dobráckých úmyslů často přichází s citacemi či příběhy o kladných hrdinech, přičemž všem posluchačům musí být zcela jasné, že on sám je minimálně stejně dokonalý, jako onen kladný hrdina (raději nebudeme rozebírat, co asi v tomto případě znamenala stylizace představitelů koalice SPOLU do Avengers). V případě, že s příběhem přijde někdo jiný, nezapomene přijít se svojí trochou do mlýna, přidat nějakou tu pochvalou a upozornit tak opět, hádejte na koho? Inu, na sebe. Účel je tentýž. Nikdo nesmí zůstat na pochybách o jejich ušlechtilých motivacích.

Patologické lhaní. Mluvíme-li o patologickém lháři neboli mýtomanovi, jde vždy o člověka, který lže, aniž by z toho měl nějaký hmatatelný užitek. Dokonce lže i ve chvílích, kdy by pro něj jednoznačně bylo jednodušší a výhodnější říct pravdu!!! Prožívá naprostou frustraci, když je nucen mluvit pravdu a popisovat skutečnou realitu. Jen si představte, jak musí vypadat mozek patologického lháře po několika letech jeho dobrodružného života. Kolik detailních informací navíc musí zachytit. V jakém neustálém stresu musí být, když si s někým povídá, aby se nedostal do slepé uličky. A tak si nepovídá a nekomunikuje.

Možná si řeknete: Tak ať začne mluvit pravdu. Ale patologickému lháři stojí tyhle stresové situace za to. Zvykne si a užívá si, že má svůj svět a dokáže rozbít světy ostatním.

Základní příznak většiny mýtomanů je totiž schopnost odhadnout, co ten druhý chce slyšet, a říct to nejen v pravý čas, ale také to říct se správnou mimikou a tónem hlasu. A tak si na to taky v českém případě najme agenturu, kterou naplní lidmi, kteří naplní další prostor v lidech svými i jeho lživými představami tak dokonale, až potom voliči, kteří nemají takovou součinnost s realitou, uvěří raději v onu 100x opakovanou lež.

Manipulativní a podvádějící. A chce se za každou cenu dosáhnout svého, je zaslepený v postoji k určité situaci, zcela se uzavře všem argumentům, které vyjadřují odlišný názor od jeho.

Manipulátor nechce podávat jasné a srozumitelné myšlenky, protože pro manipulaci je výhodnější používat jakousi „mlhu“, pomocí které lze kdykoliv kohokoliv tlačit do pozice „ty moje myšlenky nechápeš“. S tím bývá často spojeno jakési „skromné povznesení se nad věc“, kterým manipulátor dává skrytě najevo, že má převahu, že jeho myšlenky zůstávají u některých lidí nepochopené, dává najevo, že to přece není jeho vina. Blbec jsi tu ty milánku…

Manipulátor nemůže a nechce odpovídat na přímé otázky přímými odpověďmi, protože to mu ubírá prostor pro manipulaci a byl by nucen říct konkrétní věci, které by mohly projevit rozporuplnost jeho sdělení. Objevil by svět jeho lží v plné nahotě. Manipulátor totiž používá sdělení účelově a není pro něj důležité, co říká, ale jakého výsledku dosáhne, tudíž tvrdí to, co se mu právě hodí, ale nikdo nesmí poznat, že jsou v tom rozpory, proto na přímé otázky neodpovídá. To jste v zmíněné debatě slyšeli na několika místech.

Doporučuji si ji pustit několikrát, je to vynikající studijní materiál.

Nepřítomnost výčitek svědomí nebo pocitů viny. Dokáže zcela rozvrátit všechny sociální vrstvy a skupiny v zemi. Takovýto lidé jsou bez svědomí. Trvale a nenapravitelně. Neomlouvají se a nikdy nenapravují škody. Pokud něco naprosto pokazili, nejprve se (uraženě) stáhnou a následně se pokusí z celé situace vylhat. Že za to mohly okolnosti a kdokoliv jiný, jen ne oni. Tam, kde by zdravého člověka fackovala hanba, tam je náš pan premiér povznesen, stále lehce nad věcí. Bezostyšně konstruuje minulost dle vlastní fantazie. A ve svůj prospěch.

Povrchnost, mělkost. Povrchní lidé se zabývají sami sebou, ostatní je nezajímají (jsou sobci), nemají hlubší zájmy, uspokojují je např. peníze místo toho, co by za ně mohli zažít. Povrchní lidé nejdou do hloubky problému, rádi mluví a neradi poslouchají druhé (naslouchají druhým). A neustále sice vytvářejí dojem, že jim jde o podstatu věci, ale to dělají právě proto, aby si nikdo nevšiml jejich povrchnosti. Když mají vést cokoliv, jsou ve stresu, jelikož mají potřebu před ostatními UTAJIT, že vlastně vůbec netuší jak a proč dále.

Jejich chování, vztah k lidem jako k věcem (pozor, takto to oni nikdy nenazvou) a dělením lidí na silné a slabochy vede k tomu, že jejich vztahy nemají dlouhého trvání nebo naopak si vydržují vedle sebe řadu “kamarádíčků” (Faltýnků), kteří plní jejich přání. Jsou to “Rytíři bílých koní”. Lidi jsou pro ně užiteční, pokud něco potřebují, pokud ne, pak jsou bezcenní. Stejně tak to platí pro jejich voliče.

Je necitlivý s nedostatkem empatie. Pro schopnost empatie je užitečné umět odložit svoje vlastní názory, hodnoty a předsudky. Jde o to být schopný pochopit jak a proč člověk jednal tak, jak jednal, jaké z toho má pocity a jaký má na kteroukoliv věc názor, kdy jedná proti svému přesvědčení a kdy se naopak to, jak se chová navenek, plně ztotožňuje s tím, co cítí uvnitř. To tady zcela určitě nehrozí.

Není schopen přijímat odpovědnost za vlastní činy. Lidé jako Andrej Babiš se nedokážou vcítit do pocitů normálních lidí. On nikdy nepřizná, že udělal chybu, nikdy neuzná, že neměl pravdu nebo že se zmýlil. Vždy své chování maskuje pod nějaké jiné motivy, které se zdají být dobré a ušlechtilé. Využívá a zneužívá vaší sympatie k tomu, aby vám zabránil racionálně rozebrat jeho chování. Protože pak byste ho lidi nikdo nevolil.

Narcismus a sebekontrola. Pro narcistickou osobnost je vždy reálná jen ta skutečnost, která odpovídá jejím přáním, jejímu myšlení a jejím pocitům. Věří čemukoliv, o čem prohlásí, že to pravda je. Je schopna popírat i zcela zjevnou skutečnost. I tváří v tvář faktům je schopna tvrdit, že tato fakta neexistují. Tihle “falešní bohové” postmoderního světa na ostatních parazitují a žijí na jejich úkor. A to především těch, kterým vnutí svůj obraz světa.

Narcisticky zaměřený člověk může snadno dojít k přesvědčení o své neomylnosti a dokonalosti. A dokonalost či aspoň pokusy o ní jej nutí k maximálnímu pracovnímu tempu. Mají tudíž na sebe a hlavně na druhé (viz. super ministr Havlíček) nesplnitelné nároky, ale jelikož neumí prožít sami v sobě svou vinu, projektují ji do druhých a obviňují všechny za to, že dělají svět nedokonalým místem. Já sem to chtěl jinak a správně a vy jste to udělali blbě. A každý, kdo narušuje tento jejich obraz dokonalého bytí v jakékoliv oblasti (např. odkrýváním jejich motivů) je nepřítel, proti němuž obrací svou agresi. A to včetně svého vlastního syna.

A nejdůležitější nakonec. Nemají dostatek realistických, dlouhodobých cílů. Takovíto “premiéři” mívají naprosto nerealistické dlouhodobé cíle (viz. převzatá myšlenka kanál Labe-Odra-Dunaj). Buď nemají vůbec žádné cíle, nebo jsou nedosažitelné. Povětšinou se jim nic nepovede dotáhnout do konce. Na to si najímají stejně bezohledné lidi. A jelikož jsou rádi v roli oběti, v které se díky tomu mohou vymlouvat na všechny možné i nemožné excesy, jenž jim přišli do cesty a oni je překonali, i když nezvítězili udělali i “nemožné”, aby to vyšlo. Zkazili to ti “druzí”. V tomto případě “opozice”. No řekněte, kdo by je mohl nemilovat, že? A oni mají opět možnost pomluvit a agresivně verbálně napadnout všechny kolem. Obvinit všechny z toho, že zmařili jejich “dokonalý” plán. A oni sami tudíž opět za nic nemohou. Já nic.

Sečteno a podtrženo. Vážně se domníváte, že by člověk vykazující podobné znaky mohl být dobrým premiérem? Vedoucí zemi dlouhodobě k růstu a prosperitě? Takový náš LÉČITEL? Pokud si myslíte, že ano, pak víte, koho volit. Jen pozor na to, BUDE LÍP. Bude, ale jak komu.