Trump mění ideologické klima a Evropa zůstává vězněm zeleného dogmatu

Donald Trump je v Evropě často zesměšňován, např. za slib, že ukončí válku na Ukrajině během jednoho dne, nebo za agresivní celní politiku, která dosud nepřinesla očekávané výsledky. Jak ale upozorňuje profesor geopolitiky energie Samuel Furfari ve svém analytickém článku publikovaném v The European Conservative, kritici záměrně mlčí o Trumpově úspěchu, který má celosvětový dosah. Tím úspěchem je radikální přeměna energetické politiky USA.Trumpova administrativa se po návratu do Bílého domu rozhodla skoncovat s „klimatismem“. Ideologií, která podle něj podvazuje americkou ekonomiku a energetickou suverenitu. Symbolickým prvním krokem bylo znovuvyhlášení vystoupení z Pařížské dohody o snižování emisí, kterou Trump označil za „zelený podvod“ a nástroj nátlaku na rozvinuté státy ve prospěch Číny a Indie.

Cílem nové politiky je nejen opětovné posílení sektoru fosilních paliv a návrat k „čistému uhlí“, ale také přímý útok na ideologii zelené transformace. Trump označil politiku proti fosilním zdrojům za „škodlivou a nebezpečnou“ a ignorující reálné potřeby světové ekonomiky.

Pilíře Trumpovy strategie

• Zrušení dotací pro obnovitelné zdroje – administrativa navrhla snížení podpory pro „fantazie“ jako je zelený vodík, CCUS (zachycování a využití uhlíku) nebo energetická úložiště v hodnotě až 10 miliard dolarů.

• Zrychlení povolovacího řízení – ministr vnitra Doug Burgum slíbil vydávat povolení na ropné a plynové projekty do 14 dnů.

• Revitalizace sektoru uhlí, včetně modernizace stávající infrastruktury a státních subvencí.

• Expanze vývozu LNG – cílem je snížit závislost Evropy na ruském plynu a zvýšit geopolitický vliv USA.

• Zásadní těžba surovin v oceánu – prezidentský dekret z dubna 2025 povoluje těžbu v americké výlučné ekonomické zóně s cílem získat do deseti let až miliardu tun kritických surovin (kobalt, nikl, měď, vzácné zeminy).

Tento krok má přinést 300 miliard dolarů do HDP a vytvořit 100 000 pracovních míst, ačkoli čelí tvrdé kritice ekologických organizací. Trump však neváhá označit ekologické skupiny za „ekonomické nepřátele USA“.

Trump se zaměřil i na ochranu amerických firem před vnějšími regulacemi. Přijetím zákona Protect USA Act zakázal strategickým podnikům v USA podléhat ESG požadavkům z EU. Tento zákon má chránit především fosilní a těžební sektor a posílit ekonomickou suverenitu země.

K 100. dni Trumpova nového funkčního období oznámila americká administrativa dohodu s Ukrajinou o přístupu k jejím přírodním zdrojům, zejména zemnímu plynu, manganu, titanu a grafitu. Cílem je zabezpečit dodávky mimo dosah čínského vlivu. Tato smlouva nemá nic společného se vzácnými zeminami, jak se mylně uvádělo.

Trumpova administrativa si podle článku neodpustila posměšek na účet EU, když se 28. dubna 2025 zhroutila španělská elektrická síť přetížená obnovitelnými zdroji, které dosáhly 75% podílu na výrobě. K výpadku se přidaly i Francie a Portugalsko.

Podle autora článku je fyzikálně neudržitelné, aby síť fungovala bez setrvačnosti velkých rotorů, které zajišťují jen tepelné a jaderné elektrárny. Výpadek vedl nejen ke kolapsu systému, ale také k záporným cenám elektřiny.

„Je to jako spálit kabelku Louis Vuitton, abyste se ohřáli – absurdní a kontraproduktivní,“ uvádí The European Conservative.

Zatímco USA pod vedením Donalda Trumpa opustily „klimatické náboženství“ a zvolily ekonomicky orientovaný pragmatismus, Evropská unie dál zdůrazňuje dogmatickou dekarbonizaci, a to bez ohledu na náklady či funkčnost.

„Trump změnil klima, ale to ideologické,“ komentuje situaci profesor Furfari.