Trumpova perestrojka

Ovšem konstatujme, že i dnes v našem civilizačním okruhu stále existují lidé, kteří věří, že záchranou jsou „kultura „woke“ a nařízení DEI „Diversity, equity and inclusion program“

Dále vás nebudu unavovat výpočtem všech politických převratů, které jsem od té doby zažil a někdy i díky náhodě také přežil. Bylo jich hodně. Až jsme se dostali do situace, kdy jsou u nás povinně vyvěšovány modré vlajky s kruhem ze zlatých hvězd (to pokrokáře a ateisty vždycky rozzuří, kdy se dozvědí, že je to stejný počet hvězd podle vzoru katolických svatých, jako je má nad svojí hlavou třeba náš svatý Jan Nepomucký). Také už zase žijeme v době, kdy se noví vládci domnívali, že navždy bude platit jediná pravda a levice v USA a celá EU je údajně nejpokrokovějším, nejspravedlivějším, nejgenderovatějším a také nejzelenějším morálním vůdcem celého světa. Z čehož máme vzdychat blahem a dostávat pravidelně duševní orgasmy z toho štěstí, jaké nás potkalo.
Pokud dnešní pokroková hesla někomu připomínají hesla z doby „tábora míru a socialismu“, tak to není jeho chyba. Ale prostě má delší paměť. A tak jako ten „navždy vítězný a neporazitelný sovětský komunismus“ dospěl ke svému konci, tak se zdá (možná se mýlím a určitě to nebude hned), že ke svému konci dospěl současný „pokrokový svět „.

Tábor míru a socialismu rozboural jistý soudruh Michail Sergejevič Gorbačov, generální tajemník ÚV Komunistické strany Sovětského svazu vládnoucí v letech 1985 až 1991. Sovětský svaz a jeho satelity byly v té době v naprostém politickém, a hlavně ekonomickém rozvalu, SSSR ovládaly skupiny byrokratů vydávajících se za bolševiky a ekonomiku ti bolševici, kteří uměli obchodovat a krást. I uvnitř tehdejšího Sovětského svazu rostlo napětí a připravovala se část politiků vedoucích byrokratů, ale také armády na to, jak zabránit rozpadu SSSR. Obyvatelé sovětských satelitů byli naopak místními satrapy a jejich služebníky dušeni hesly: „Se Sovětským svazem navždy a nikdy jinak“. Mediální i občanská cenzura začala být někdy od roku 1984 daleko tužší v sovětských satelitech než v samotném Sovětském svazu.

Pokud sledujete dnešní mediální scénu, zahraniční zprávy a informace, musíte konstatovat, že dneska v okruhu mocnosti, do jejíhož vlivu spadáme, tedy USA, je na území ovládané Bruselem v mnoha státech jako u nás daleko větší cenzura než v samotných Spojených státech, jako kdysi za SSSR a Gorbačova a jsou zde vážné pokusy zarazit jakoukoliv svobodnou diskuzi, i v rámci systému, pomocí nových úřadů a předpisů a zákonů. Viz nepřekonatelný Foltýn a bolševicko-totalitní zákon, který prošel Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Hanba jim! Zde by bylo vhodné použít slova z Bible, Kazatel 1:1-11: „Marnost nad marnost, všechno je marnost. Ani památky nezbude po nich mezi těmi, kdo je nahradí“.

Podíváme-li se dneska na situaci ve Spojených státech, EU a vůbec celkem na tzv. Západě musíme se logicky vracet k roku 1989. Gorbačov se pokoušel zachránit SSSR a komunismus, Trump se dnes pokouší v čele Republikánské strany zachránit Spojené státy a Západ vůbec před naprostým rozpadem společnosti a naší kultury. Před tlakem Číny, která nás již v mnoha věcech předehnala a před tlakem muslimského světa, který spolu s explozivním nárůstem obyvatel a neschopností řídit vlastní společnost expanduje do Evropy. Střední a Jižní Amerika postižená stejnou přelidněnosti a úpadkem expanduje zase do Spojených států. Je potřeba si uvědomit, že v roce 1989 nebyla svoboda zemí východní Evropy dosažena jednoduše v důsledku převahy Západu, ani nebyla velkorysým darem reformátorů Sovětského svazu. Byla vyvolána potřebou vyřešit v Sovětském svazu vlastní krizi. Byla tedy vlastním dobrovolně zvoleným způsobem řešení ekonomicko-ideologické katastrofy, jehož důsledků sovětští reformátoři, ale ani politici a obyvatelstvo východní Evropy a ani Západu nedohlédli. Správně říká levicový komentátor Jan Šolta, že: „…ve velkolepém projektu globální perestrojky, kde se poněkud velikášsky propojuje úsilí o holou záchranu s fantastickou vizí celosvětového vítězství, Sověti zřejmě přecenili své schopnosti. Obtížné procesy nezvládli a Sovětský svaz se rozpadl a zůstává nespornou historickou zásluhou Gorbačova, že k záchraně Sovětského svazu nepoužil vojenskou moc ani další násilí.“

„Tehdejší sovětská nomenklatura zabloudila ve vlastních konstrukcích založených na mrtvých teoriích, kterým nikdo nevěřil, ale kterých se tak jako tak všichni drželi, protože nic nového k dispozici nebylo, jak řekl Sergej Chelemendik (ruský spisovatel narozený na Ukrajině, později slovenský politik).
Situace je trochu jiná a levicová EU, směřující k „měkké“ totalitě, nemusí padnout zároveň s levičáky v USA. Síly, které dostaly Trumpa k moci nejsou jen voliči republikánů, prostě jsou to lidé, kteří odmítají „woke“ ideologii. A většinu toho, s čím tato doslova šílená ideologie, tak podobná bolševismu a částečně i nacismu (podpora antisemitismu a výzvy k likvidaci Židů a jejich státu, rasismus namířený na „bílé“, s výjimkou těch správně myslících) se pokoušela uchopit na celém Západě moc. A samozřejmě Trumpa podporují také silné ekonomické skupiny a také armáda, která, tak jako kdysi v Sovětském svazu podporovala Gorbačova (sovětská armáda bojovala na příliš mnoha frontách a držela okupační posádky na příliš mnoha místech ve světě a ekonomicky se hroutila), což v jiném gardu opakuje americká armáda ve vztahu k Trumpovi a jeho mezinárodním politickým plánům.

I pokud nakonec zvítězí Trump, a povede se mu reorganizovat Spojené státy a celý Západ, bude to těžký boj. Stejně tak jako po pádu Sovětského svazu zůstávají v USA a na celém západě miliony těch, kteří z tzv. pokrokářského světa žili a tyli. A ti se rozhodně jen tak nevzdají.

Každý takový světový posun v politice a globálním rozmístění sil znamená zásah do osudů milionů lidí. Vzpomeňme si na rok 1948, na rok 1968 a normalizaci a na rok 1989, kdy se u nás náhle z politického hrobu vynořil kapitalismus a v celé východní Evropě došlo k přesunům milionů obyvatel a ke změnám ekonomiky, jaké jsme si v roce 1989 nedokázali ani představit.

To, že dnešní bruselská věrchuška vůbec nechápe anebo předstírá, že nechápe, ukázal třeba rozhovor s našimi poslanci v bruselském parlamentu. Kde super levicová a zelená soudružka pirátka Markéta Gregorová blouznila o tom, že největší západní ekonomické skupiny zachrání Green Deal, protože bez něj nemohou být. A vůbec si „jako nevšimla“, jak pravil jiný český europoslanec, že špička ekonomické elity Spojených států přišla osobně Trumpovi při jeho uvedení do úřadu, jak se říká u nás v Evropě: „políbit prsten“. To znamená, že za ním stojí. V tomto případě považuji Markétu Gregorovou za typickou ukázku určité části politických sil v Evropě, která vůbec nechápe, co se děje. Další krásnou ukázkou politického „mimoně“ v diskusi s europoslanci na ČT 24 v Evropském parlamentu byla „mladá a krásná“ Danuše Nerudová, která ve svých vyjádřeních neustále blouznila o tom, že Evropa musí být „pevně jednotná“ (to heslo zná snad ještě z Pionýra). Sedět v Bruselu a pocházet z Brna a nevšimnout si, že Evropa se už před několika lety rozlámala na několik kusů a současné době je to rvačka „kdo s koho“, to je ukázka buď vrozené anebo předstírané nedostatečnosti mozku.

Takže můžeme, alespoň někteří z nás, jásat, že tak jako Gorbačov kdysi chtěl odstranit cenzuru a přestat zavírat politické odpůrce, tak dneska to samé požaduje ve Spojených státech prezident Trump. Musíme se připravit i na to, že proti svobodě a demokracii půjdou, jak se kdysi zpívalo: „…miliony, všichni v jednom šiku…“ a to ti, kteří se u nás brzo po roce 89 neustále pokoušeli zavést „západní pokrokářskou normalizaci“, jejíž dopady my ve střední a východní Evropě tak dobře známe z dob bolševika a kterou teď ochutnávali po nějakou dobu obyvatelé USA a západní Evropy.

Nemohu si splnit přání, abych jako muška mohl pozorovat ze stropu všechno, co se dneska děje ve vyděšených kuloárech EU, jak si přál třeba Ondřej Neff. Ale těším se na něco, co už jsem několikrát v životě zažil: Komedii, lhaní, popírání toho „co jsem řekl“, plazení se po kolenou k novému vládci, prostě „nastane opět veliká doba převlékání kabátů“.