USA v permanentní válce

LIBOR ČÍHAL

Americký kongres schválil v prosinci 858 miliard dolarů na armádu, rozpočet Pentagonu oproti předchozímu roku se zvedl o 8 %, mimo to dalších 44 miliard vojenské pomoci Ukrajině. Na zbrojení dávají USA víc než činí suma vojenských rozpočtů deseti dalších vojenských mocností. Zbývající země NATO dávají na zbrojení 363 miliard dolarů a Rusko 75 miliard, při všech negativních postojích k ukrajinské válce, které můžeme mít, je z těchto čísel jasné, kdo je planetárním agresorem. Vysvětlením rozpočtové expanze a agresívní zahraniční politiky USA je neomezený vliv vojensko-průmyslového komplexu, což odjakživa tvrdili i komunističtí agitátoři v ČSSR. Před šedesáti lety před vlivem vojensko-průmyslového komplexu Američany varoval i prezident Eisenhauer. Víc než polovina této nepředstavitelné sumy jde automaticky americkým zbrojovkám jako Lockheed, Raytheon, Boeing, General Dynamics, BAE atd.

Žurnalista Glenn Greenwald (viz) uvádí, že vojenský průmysl, generalita a politici jsou podstatným způsobem včleněni do spirály korupce a obohacování. Washingtonská politika a vojensko-průmyslový komplex mají podstatným způsobem konspirativní charakter: armádní kontraktoři zkorumpují velkými dary politiky, generálové a vládní funkcionáři sedí v lukrativních pozicích v dozorčích radách a v protihodnotě přesvědčí veřejnost a poslance o nutnosti nalévání veřejných peněz do nových zbraní a vojenských zakázek. Washington se stal válečnou mašinou s mnoha chapadly. Greenwald říká, že je jedno, o co ve světě kráčí, válečná mašina vždy najde důvod pro nárůst vojenského rozpočtu. Nazývejme washingtonské politické mechanismy Korupční konspirativní model, model může na někoho působit přesvědčivě, protože se opírá o fakt, že lidé přirozeně chybují, jsou sobečtí a náchylní ke korupci. Washingtonská politika je z tohoto pohledu v podstatě podvodná hra vedená smečkou chamtivých psychopatů. Greenwald to říká s jistou frustrací, obvykle to byla levicová charakteristika vlády, ale po Velkém politickém přeskupení to vyjadřuje spíš nespokojená pravice.

Novinář N.S. Lyons v anglickém Unherd píše, že americký systém by fungoval úžasným způsobem, pokud by se ho nezmocnili špatní hráči, je velkým problémem, že washingtonská bažina je obývaná nejen cyniky, ale i věřícími. Abychom rozšifrovali, v co vůbec věří, na to potřebujeme komplexnější model. Washington je zaplaven zkorumpovanými politiky a psychopatickou exekutivou. Je to úl spodiny a ničemnosti. Vůbec nejsou tím, za co se vydávají, konformně se přizpůsobují tomu, co nese. Nikdo ve Washingtonu nemyslí v termínech Korupčního konspirativního modelu, jejich logika se nepohybuje v termínech “budu obhajovat agresívní, intervencionistickou zahraniční politiku a profitovat bude vojenský komplex (a já a moji přátelé)”, realita je mnohem znepokojivější. Washingtonem vládne Duch, nebo lépe Story. Nikdo nechce mít život bez smyslu, jednání musí mít smysluplnou podobu a životní smysl může mít narativní rámec – tj. story – něco jako vyšší smysl. Každý chce být hrdinou ve své story, nikdo netouží po tupé story (i když jde o vládní škrabáky). Jenom velmi speciální lidé dokáží vymodelovat a udržet svou vlastní story po celý život, pro většinu lidí je pohodlnější se přidat k existující kolektivní story. Čím vyšší status story má, tím je atraktivnější a sebeposilující.

Pokud mluvíte s washingtonským establishmentem, story se okamžitě vyjeví. Nikdo se netváří, ani ve vlastní mysli, jako zkorumpovaný cynik nebo ideologický zélot. Tváří se jako umírnění, obezřetní služebníci státu, elitní strážci amerických hodnot a zájmů. Citliví centristé, kteří dělají přesně to, co Amerika pro svoji bezpečnost a prosperitu právě potřebuje. Ztělesňují nejvyšší americké ideály, liberální demokracii, rovnost a lidská práva, pluralismus a diversitu. Střeží Pax Americana ve světě, krotí barbarské divochy všude po planetě. Chvíle zaváhání a džungle je zpátky. Americká moc je na správné straně Historie, dokazuje to fakt silné Ameriky. Expanze americké síly je pragmatická i idealistická. Od konce druhé světové války tato story dominuje Washington, má label Konsensus. Možná některé elementy Konsensu jsou pravdivé, nebo celý Konsensus je nesmyslem, na tom moc nezáleží. Ti, kteří se poddají Konsensu, se mohou považovat za seriózní, lepší lidi se smysluplným životem. Být seriózní znamená nebýt wingnut (iracionální extrémista), který prezentuje neseriózní ideje, jako je snížení výdajů na zbrojení, požaduje omezení státního dozoru, táže se, kde se bere bohatství státní byrokracie. Nikdo nechce být dáván do souvislostí s wingnut, všichni touží po reputaci seriózní osoby. Míra vojenského intervencionismu a agresívní zahraniční politiky u washingtonských think-tanků je nepřímo úměrná vzdálenosti od Capitol Hillu. Tyto seriózní instituce jsou schopné se ucházet o seriózní státní peníze, aby si mohly dovolit seriózní nemovitosti. To je důvod proč aktéři washingtonské bažiny budou automaticky podporovat zvedání výdajů na zbrojení, intervence v cizích zemích, nebo jinak vylepšovat státní bezpečnost. Spisovatel Paul Kingsnorth dobře popsal kolektivní podvědomí Západu: “Každá kultura, ať už to ví nebo neví, je vystavena na svatém řádu. Nemusí být křesťanský, může být muslimský, hinduistický, taoistický, mohou uctívat Odina. Ale uprostřed každé kultury je trůn a kdokoliv na něj usedne, bude silou, od níž vám půjdou pokyny.”

(6 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...