USA zopakovaly vzkaz Evropě a ujasnily svůj postoj k Ukrajině

Zcela subjektivní výběr toho, co zaznělo od pátku téma Ukrajina, bez nápovědy, co to znamená nebo co tím kdo myslel. Pouze s komentářem na konec.

Niall Ferguson je britsko-americký historik, jenž působil na Harvardu a který pravidelně publikuje řadu článků v médiích. Koncem minulého týden zveřejnil příspěvek na sociálních sítích, ve kterých kritizoval postup americké vlády při jednání s Ruskem. Uvádí, že sice podporoval znovuzvolení Donalda Trumpa, ale že nechápe, proč se ještě před začátkem jednání USA vzdaly členství Ukrajiny v NATO, víceméně uznaly ztrátu území a kritizovaly prezidenta Zelenského.

Viceprezident JD Vance na kritiku Nialla Fergusona zareagoval přímo na platformě X (překlad, zkrácení, mezititulky autor):

„Překvapuje mě, že postoj administrativy nazýváte ‘appeasementem’. Vyjednáváme o ukončení konfliktu. Je to ‘ústupek’ pouze tehdy, pokud si myslíte, že Ukrajinci mají věrohodnou cestu k vítězství. Nemají, takže to tak není.

O vedení diplomacie

„Pokud vím, obvinění z ‘appeasementu’ se opírají o několik argumentů. Prvním je kritika toho, že s Rusy vůbec mluvíme. Nuže, prezident věří, že chcete-li vést diplomacii, musíte s lidmi skutečně mluvit. Dříve se tomu říkalo státnické jednání. Za druhé je to představa založená často na falešných mediálních zprávách, že jsme Rusům ‘dali všechno, co chtěli’. Za třetí, že kdybychom jen schválili další balíček pomoci, Ukrajina by se dovalila až do Moskvy, vzkřísila Navalného z mrtvých a dosadila do Ruska demokratického a svobodného vůdce (přeháním, ale jen trochu). Všechny tyto argumenty jsou prokazatelně a evidentně nepravdivé.”

O médiích

„Mnoho lidí, kteří se ve všem, co se týká Ruska, mýlí, tvrdí, že vědí, co Rusko chce. Mnoho lidí, kteří vědí, že média publikují nesmysly, považuje anonymně získané zprávy o složitém vyjednávání za evangelium pravdy. Většina z těch, kteří hlasitě křičí ‘appeasement’, jsou lidé, kteří se nezabývají realitou na místě.”

„Pokud jde o podrobnosti jednání, ze zřejmých důvodů nebudu veřejně diskutovat detaily, ale většina toho, co jsem viděl v médiích, se pohybuje od zcela falešných zpráv až po zprávy, u kterých chybějící kritické informace.”

„Představa, že prezident Spojených států musí začít vyjednávání slovy ‘možná pustíme Ukrajinu do NATO’, odporuje zdravému rozumu.”

O historické paralele

Dalším argumentem Nialla Fergusona byl citát George Bushe z první války s Irákem: „To je nepřijatelné. Agrese proti Kuvajtu nebude připuštěna.” Niall se ptá, jak je možné, že Bushova reakce přestala být normou pro americkou odpověď na invazi agresora na území suverénního státu.

JD Vance reagoval takto:

„Je to moralistický blábol, který je bohužel jediným argumentem globalistů. Tři roky jsme s prezidentem Trumpem uváděli dva jednoduché argumenty: za prvé, že válka by nezačala, kdyby byl prezidentem Trump; za druhé, že ani Evropa, ani Bidenova administrativa, ani Ukrajinci neměli žádný reálný plán na vítězství. To platilo před třemi lety, platilo to před dvěma lety, platilo to loni a platí to i dnes.”

O chybějícím plánu

„A po tři roky byly obavy lidí, kteří měli zjevně pravdu, ignorovány. Jaký je plán pro Ukrajinu? Další balíček pomoci? Uvědomují si lidé realitu na místě, početní převahu Rusů, prázdné sklady Evropanů nebo jejich ještě opotřebovanější průmyslovou základnu? Prezident Trump se zabývá realitou, což znamená zabývat se fakty. A zde jsou některá fakta:”

„Za prvé, zatímco naši západoevropští spojenci v otázce bezpečnosti spoléhají na štědrost Spojených států, sami doma implementují migrační politiku a cenzuru, která uráží většinu Američanů, a obrannou politiku, která předpokládá pokračující závislost na USA.”

„Za druhé, Rusové mají na Ukrajině obrovskou početní převahu v živé síle a zbraních a tato převaha bude přetrvávat bez ohledu na další balíčky pomoci Západu. Za třetí, Spojené státy si zachovávají značný vliv na obě strany konfliktu. Za čtvrté, ukončení konfliktu vyžaduje jednání s lidmi, kteří se podíleli na jeho zahájení a pokračování.”

O prioritách USA

„Domníváme se, že pokračující konflikt je špatný pro Rusko, špatný pro Ukrajinu a špatný pro Evropu. Ale co je nejdůležitější, je špatný pro Spojené státy.”

„Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem musíme usilovat o mír, a to hned. Prezident Trump s tímto poselstvím kandidoval, vyhrál a má v tom pravdu. Je to laciný argument a historii popírající nesmysl napadat jako ‘appeasement’ fakt, že americký zájem musí zohledňovat realitu konfliktu.”

O jednáních se Zelenským

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se vyjádřil ke konfliktu s prezidentem Zelenskym v rozhovoru pro televizi (překlad, zkrácení autor):

„Myslím si, že prezident Trump je velice rozezlen na prezidenta Zelenského. Za prvé byl Joe Biden z prezidenta Zelenského také frustrovaný. Existují novinové články, které popisují, jak na Zelenského během telefonních rozhovorů křičel, protože Zelenskyj místo toho, aby poděkoval za pomoc, okamžitě hlásal do světa, co Amerika nedělá. A druhou věcí je, že já jsem byl velice naštvaný. Mluvili jsme s prezidentem Zelenským a diskutovali jsme práva na nerosty.”

„Chceme s vámi založit společný podnik. Ne proto, že bychom chtěli vaší zemi něco ukrást, ale protože si myslíme, že je to pro vás bezpečnostní záruka. Musíme dostat zaplacené zpět nějaké peníze daňových poplatníků, téměř 200 miliard dolarů, ale máme přirozený zájem na bezpečnosti Ukrajiny. Prezident Zelenskyj řekl, že to dává smysl a že tu dohodu chtějí realizovat. Pouze musí projít legislativním procesem.”

„O dva dny později čtu v novinách, že prezident Zelenskyj veřejně prohlašuje, že dohodu odmítl, že Američanům řekl ‘ani náhodou’, ale to není to, co se na té schůzce stalo.”

Tolik informace z americké strany o vyjednávání s Ruskem na téma Ukrajina.

O velkém překvapení

Zdá se, že relativně dobře pochopili americké poselství na BBC, kde zaznělo:

„Byl to neuvěřitelný příběh, protože jsme se minulý týden dozvěděli, že naše předpoklady ohledně Spojených států a jejich bezpečnostních záruk, dodávek zbraní a spojenectví proti Rusku se během několika dní vypařily. Když se objevil Trump, domnívali jsme se, že je to o výdajích na obranu, ale ukázalo se, že jde o víc.”

Post scriptum

Pozn. autora:

Donald Trump vyhrál historickým rozdílem volby s volebním heslem, které hlásal konsistentně osm let: Zájmy Ameriky jsou na prvním místě. 

Evropské vedení, které terorizuje vlastní obyvatelstvo imigrací, ožebračuje je zbytečně drahou energií a zakazuje mu o tom mluvit, se staví do role překvapeného ochránce demokracie, jenž kromě rozdávání rad bez jakékoli odpovědnosti za výsledek nemá co nabídnout k vyřešení složité situace v reálném světě, která, a to může být velké překvapení, nemá ideální happy end.

Bude Evropa po Americe požadovat, aby i nadále dotovala evropskou bezpečnost, zatímco ona sama bude likvidovat vlastní průmysl a rozhazovat poslední zbytky peněz na dotace lidem, co si chtějí koupit druhé auto do rodiny na ježdění po městě? Nebo se bude snažit USA přesvědčit, že zavírání lidí ze nesprávné názory a rušení voleb je hodnotou, kterou musí Američané chránit i za cenu vlastních životů? Případně, že americké trhy musí zůstat otevřené, zatímco ty evropské budou chráněny? Chtělo by se říci „Good Luck”.

Druhou alternativou je začít se chovat dospěle s vědomím, že vyjednávací pozici určuje ekonomická síla a že odpovědnost za vlastní osud nikdo z nikoho nesejme.