V Brně se dětem vypráví velmi děsivé pohádky

PETR HLÁVKA

Brno zažilo další otřesný “kulturní” zážitek. Po divadelní hře, kde Ježíš znásilňoval muslimku, která si během hry posléze vytáhla ze svého klína českou vlajku, nastoupil na místní scénu transvestita Ivory Divine, který přestrojen za ženu jako tzv. drag queen předčítal včera dopoledne v kině ART malým dětem pohádku. A ne jen tak ledajakou – vyprávěl jim příběh o dvou samcích tučňáka, kteří vysedí opuštěné vejce. Toto genderové běsnění, které dětem rozmlžuje nejen podstatu rodinných rolí, ale i fyzickou podstatu muže a ženy, bylo součástí festivalu Pride Week. Ten má prý veřejnost “upozornit na práva sexuálních menšin“. Ve skutečnosti jde o extrémní útok na myšlení nejzranitelnějších členů naší populace – na naše děti. To bude mít v budoucnu fatální důsledky na jejich vnímání světa. Akci dokonce podpořilo místní politické vedení i někteří akademici.

.
Do naší kotliny přicházejí západní progresivistické ideologie vždy s jistým zpožděním. Tyto myšlenky, které se k nám dostávají hlavně skrze direktivní nařízení Evropské unie, uhranou vždy určitou část aktivistů, a ti je pak dál podsouvají většině. Například ihned po listopadové revoluci se některé české akademičky snažily do naší společnosti co nejrychleji importovat feminismus. Jednak chtěly dohnat své západní kolegyně, které od 60. let tvrdě napadaly koncept tradiční rodiny, šlo jim ale také o to si udržet různé pohodlné socialistické restrikce, které jim za komunistů dodávaly jakési kýžené „klima rovnoprávnosti“. Naštěstí v tom naše feministické průkopnice nebyly příliš úspěšné. Byly proto nuceny přiznat, že feminismu se expanze u nás nepovedla. Byl totiž dostatečně zdiskreditován obdobnými emancipačními manipulacemi komunistů (viz soudružka jeřábnice apod.), a proto naštěstí nenašel u našich žen dostatek pochopení.

Asi proto nyní stále více přichází na naši scénu agresivní genderismus, který na západě od raných 90. let převzal otěže v honbě na rodinu. Ten již neponechává nic náhodě. Ženskou revoluci vyměnil pro jistotu za absolutní destrukci pohlaví. Již jej nebaví vést třídní “genderový” boj v rodinách a probouzet v ženách nenávist proti mužům, ale chce rovnou instituci rodiny rozmetávat na kusy v samotném zárodku vytváření pohlavních identit. A míří proto na dětskou mysl. Tato agresivní ideologie v USA vedla např. k tomu, že na amerických školách chlapci nosili sukně v rámci tzv. “Wear a skirt to school day”, což má být kampaň za jakousi nepochopitelnou pohlavní rovnost. Pokud necháme nalíčeného muže v dámských šatech takto “umělecky” a “výchovně” působit na malé děti, jdeme evidentně této šílené manipulaci mládeže také střemhlav naproti.

Není divu, že k podpoře akce se přidávají lidé jako socioložka Lucie Jarkovská z Masarykovy univerzity, autorka knihy Gender před tabulí, která proslula tím, že bojuje proti údajným genderovým stereotypům při každodenní výuce dětí na našich školách. Ta kontroverzní čtení pohádek hájila tím, že nejde o nebezpečnou manipulaci, neboť divadlo pro nejmenší prý běžně hýří barvami, přehnanými kostýmy, což je dětem blízká forma sdělení. Nevidět rozdíl mezi klasickou pohádkou Šípková Růženka a předčítajícím transvestitou je nedůstojná zaslepenost. Uvědomují si tito pokroku chtiví lidé, že děti jsou v útlém věku křehké a nasávají podněty ze svého okolí jako houby? Chtějí snad, aby se u nás různí bizarní jedinci stali samozřejmostí či snad dokonce vzorem? Ve Fakultní nemocnici v Brně v posledních letech přibyly desítky nových žádostí o změnu pohlaví, což je mnohem více než kdy dříve. Přes polovinu tvořili lidé mladší 18 let procházející obdobím dospívání. Chce snad socioložka Jarkovská, aby tato čísla díky podobným akcím dál rostla? Asi ano.

Proč jsou vůbec dětem podsouvána témata sexuality? Zvlášť ve věku, kdy žádné tužby ještě nemají? V tomto období musí naopak vznikat pevné hranice osobnostních identit. Genderový nihilismus může způsobit devastaci, která neodvratně naruší sebepojetí dětí jak po fyzické, tak psychické stránce. Muži a ženy si budou k sobě stále hůře hledat cestu. Spolu se svou pohlavní přirozeností ztratí i přirozené rodinné vazby. Bez ochranného zázemí rodiny zbydou jen nešťastní, opuštění hybridi, kteří budou napřímo manipulovaní totalitní mocí a budou muset přijmout jakoukoli identitu, která jim bude diktována. Je velmi nechutné, že tato destruktivní revoluce utočí již na bezbrannou dětskou mysl, která si chce jen užít pohádku.

Proti akci se sice vyjádřila právem rozhořčená veřejnost, ta ale u místní politické reprezentace pochopení nenašla. Vedení města totiž řeklo, že se „jedná se o svébytný performativní umělecký žánr, který nepropaguje antisociální chování a nepředstavuje bezpečnostní ohrožení. Děti mohou přijít do kontaktu s diverzitou, která je přirozenou součástí dnešní společnosti.“ Zdejší pokroková politická reprezentace společnost proti těmto výpadům rozhodně bránit nehodlá. Bude jen souhlasně přihlížet devastaci základů našich tradičních rodin.

V Brně, které je sídlem mnoha pokrokářských agresivních neziskovek a umělců, je kulturní revoluce evidentně na programu dne. Za pár let nám mladá generace řekne, jak se na nich tyto sociálně inženýrské pokusy podepsaly. Je vážný důvod se toho bát.

Petr Hlávka, IVK

(23 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...