Vidlák: Dva roky zasévala vláda vítr. Teď sklidí bouři |

Sdílet článek:

PZ/VIDLÁK

Tento rozhovor vznikl těsně před koncem roku, a proto není divu, že nadešel čas ohlédnutí, zamyšlení a bilance. Máme tu Nový rok a v čele vlády máme stále premiéra Petra Fialu. A řada lidí zaznamenala i jeho vánoční poselství.

Jak byste zhodnotil ono zmíněné poselství pana premiéra? Co nám on a jeho vláda za minulý rok vzala a co nám naopak „dala“?

Víte, nejhorší na tom je, že to hlavní nám vláda teprve vezme. Až teď začnou platit všechny ty konsolidační balíčky. Až teď přijdou vyšší daně, dražší regulovaná složka energií, změny v DPH… Doteď nám braly hlavně výkyvy trhu před kterými nás vláda nijak neochránila, ba naopak, pokazila co mohla. Teď kromě zdivočelého globálního toku surovin a zboží ještě přijde i zvýšení daní. Ausgerechnet ve chvíli, kdy krachují ocelárny Liberty, zhasínají cihlářské i sklářské pece, stavebnictví jde do útlumu a Německo páchá ekonomickou sebevraždu svým grýndýlem.

Pamatujme si, že Němci nikdy nedělají malé chyby.

A co nám vláda naopak dala? Hodnoty. Dvě. Tou první je, že patříme na Západ. Tak moc, že se vzdáme vlastní suverenity, že přijmeme cokoliv, co si v Bruseli vymyslí, protože co EU dělá, to dobře dělá. Stejně tak jsou nám svaté americké hodnoty, i když to znamenalo totální vyprázdnění armádních skladů, foukání do cizí války a ničení diplomatických vztahů se všemi, kdo se nemíní tak hluboko zarazit do americké řiti.

Druhou hodnotou je, že nepatříme ani trošku na Východ. Všechna vlákna, která nás poutají k ruským stepím, ta je třeba přeseknout, i když jde o ropovody, plynovody a vůbec o levné suroviny, které u nás nejsou k mání.

Obě tyto hodnoty Petr Fiala vyznával už ve volební kampani a dělá všechno pro to, aby je splnil. On věří, že blahobyt bude automaticky následovat. I když… porovnejte si, jak vypadal Fialův obličej před dvěma roky a jak vypadá teď. Skoro to vypadá, že dělat špatného premiéra nebo brát tvrdé drogy je z hlediska vlivu na zdraví, totéž.

Dovolte mi se ještě vrátit k tragickým událostem z konce roku – střelbě na Filosofické fakultě a dvojnásobné vraždě v klánovickém lese. Je stále mnoho otázek, ale i velký tlak vládních činitelů tyto otázky neklást. V jednom ze svých článků jste připomněl paralelu s kauzou Vrbětice, kdy jste napsal: „Pochybnosti byly, veřejnost vznášela dotazy, ale nic z toho nebylo. A že všechno bylo tajné, tajnější a nejtajnější“. Jak důležité je podle Vás o věcech otevřeně psát a vést diskusi oproti snaze „vymlčet fakta a souvislosti“?

Pamatujete, jak vypadají americké kriminální filmy? Velitel policie úpěnlivě prosí své detektivy, aby pohnuli s vyšetřováním, protože tu novinářskou sebranku už dlouho neudrží mimo dění. Že novináři vedou paralelně s policií své vlastní vyšetřování, to je častou součástí zápletky. Ano, já bych si přál, aby teď stovky novinářů nedělaly nic jiného, než hledali odpovědi na otázky. Především na ty otázky, které vznáší znepokojená veřejnost, které to tajnůstkaření stále více smrdí. Přál bych si, aby velitel vyšetřovatelů také úpěnlivě prosil kolegy, aby s tím pohnuli, protože bude muset novinářům něco pustit, protože jinak ho ukoušou svojí neomaleností.

Ale to bych od dnešních investigativců chtěl moc. Oni už nejsou novináři, ale zbabělci, kteří plní zadané úkoly. Doba, kdy novinář byl někdy víc než prezident, ta je dávno pryč. Z hlídacích psů demokracie se stala vládní smečka.

Kdybych věděl o novináři, který běhá po Klánovicích i po Filozofické fakultě a snaží se zjistit to samé, co se snaží zjistit policejní detektivové, tak bych mu snad i poslal příspěvek na pátrání.

Mnoho otázek a pochybností, žádné odpovědi. Veřejný prostor je plný domněnek a nedůvěry. Už teď se policii nevěří a podezření, že v celém případu něco smrdí, neustále roste a drobných indicií, že se taková tragédie někomu ohromně hodí, těch také přibývá. Navíc mi přijde, že policie nyní dělá vše proto, aby o ní začali pochybovat i ti, co jí dosud věřili nebo se snažili věřit. A ministr vnitra Vít Rakušan by nejraději ztrestal všechny, kdo třeba mají pochybnosti o tom, že by střelec zanechal přiznání a dopis na rozloučenou v domě, který se současně chystal vyhodit do povětří. Nebylo by lepší pochybnosti rozptýlit než z pozice ministra vnitra vůči lidem „přitvrdit“ a opět ukázat bič?

Víte, představitelé naší Pětikolky to dopracovali tak daleko, že ať udělají cokoliv, vždycky se to obrátí proti nim. Rakušan už nemůže udělat nic, co by veřejnost ocenila. Všechno je důkazem jeho neschopnosti, věrolomnosti a dozimetrismu. Je smutným důsledkem, že Vítek nemá jinou možnost, než přitvrzovat, ukazovat bič, mlžit, vymlčovat a dělat to tak dlouho, až ho to zničí. Tlak vyvolává protitlak, ale povolit by znamenalo okamžitý Rakušanův konec. Proto bude dál kriminalizovat, cenzurovat, trestat a jednou na to doplatí.

Na veřejnost prosákly informace o tom, že ve čtvrtek večer po střelbě na FF UK proběhl na Ministerstvu práce a sociálních věcí bujarý vánoční večírek, během kterého ministr Jurečka vyjádřil svou lítost a v oslavách pokračoval. Jurečka se hájí tím, že se večírek připravoval dlouho. Nejspíše ano, stejně tak jako se připravovaly dlouho dopředu silvestrovské ohňostroje, které doporučil ministr vnitra Rakušan zrušit. Není toho jejich farizejství opravdu už dost?

Nedělejme si iluze… něco jiného se říká na sociálních sítích a něco jiného se v soukromí dělá. Krokodýlí slzy se roní pro zlepšení preferencí, nikoliv z lítosti nad takovou tragédií. O farizejství se mluví už dva tisíce let a podobné chování existovalo i dávno předtím, než se první farizej objevil v evangeliích.

Já naprosto cynicky řeknu, že mě to nepřekvapuje. Marian Jurečka už vícekrát projevil jakožto ministr práce a sociálních věcí naprostou asociálnost a neúctu k chudým a bezvýznamným. Dva roky to předváděl jako ministr, proč by nás mělo překvapit, že se stejně zachoval i v případě střelce z fakulty? Jak to říkal Karel Čapek? Člověka nepředěláš, jen se ti vybarví.

Měli by podle Vás ministři Jurečka a Rakušan bez dalšího prodlení rezignovat?

Měli rezignovat už dávno. Za dva roky své funkce nadělali horší hříchy, než že se bavili na vánočním večírku nebo se snažili zbavit odpovědnosti hned v první minutě.

Tak nějak čekám, že když se v nich nepohnulo svědomí doteď, ani tato kauza s nimi nepohne. V poslední době si říkám, že mi to vlastně už ani nevadí. Jen ať si svojí úlohu pěkně dohrají až do hořkého konce.

Máme první den v Novém roce, a tak mi na závěr nezbývá než se Vás zeptat: Co zásadního můžeme podle Vás v novém roce očekávat?

Předchozí dva roky se sázelo. Zasadil se náš podíl ve válce na Ukrajině, zasadily se henty eurohodnoty a rektální alpinismus směrem k Bruseli, zasadila se energetická krize, migrační krize i hospodářská krize.
Teď se bude sklízet. Už to dozrává. Na Ukrajině se to vybarvuje, migračně se to vybarvuje, EU se vybarvuje… Teď uvidíme na vlastní oči, jestli Fialovo přesvědčení o nové naději bylo oprávněné.
Nemohu se ubránit dojmu, že předchozí dva roky vláda zasévala vítr a teď sklidí bouři.

Co byste nejen našim čtenářům, ale i všem lidem v Čechách, ve Slezsku i na Moravě do toho nového roku popřál?

Aby se na tu dokonalou bouři dokázali připravit, aby ji ustáli co nejlépe a uchovali si co nejvíce ze svého přesvědčení i majetku. Popřál bych jim zdraví, ale ještě více štěstí. Na Titaniku totiž byli všichni zdraví, ale všichni štěstí neměli. Nejhorší ze všeho jsou vleklé krize. Když k vám do domu přijde tornádo, je to strašné, ale už to skončilo, je možné si plivnout do dlaní a dát se do oprav. Když naopak každý rok o kus domu přijdete, podrývá to morálku i duši.

Přeji všem, aby vydrželi, aby se nebáli bouřit a aby nevěřili České televizi.