Vůdce proletářů se s proletáři nestýkal a jeho teorie jsou pavědecké




Sdílet článek:

S. SPURNÝ

Karel Marx měl více vlivu na současné události než jakýkoli jiný intelektuál moderní doby. Jeho ideje byly uvedeny v život s tragickými následky pro stamiliony lidí. Historik Paul Johnson ukazuje, na jak chatrných základech je postavena jeho teorie a jak málo toho věděl o skutečném životě dělníků.

Paul Johnson byl populární britský historik a novinář. Zemřel v lednu tohoto roku ve věku 94 let. Guardian ho v nekrologu představil jako plodného novináře a historika, který přešel od levice k horlivé podpoře Margaret Thatcherové. Ve své knize „Intelektuálové” věnuje jednu kapitolu osobě Karla Marxe:

Výběr, překlad, zkrácení, mezititulky autor.

Karel Marx prohlásil svoje dílo za vědecké, čímž se ho snažil odlišit od ostatních teorií. Domníval se, že nalezl vědecké vysvětlení pro lidské chování v průběhu historie podobné Darwinově teorii evoluce. Díky puncu vědeckosti se jeho teorie stale neodmyslitelnou součástí vědeckých pojednání. Inspirovaly masové vrahy Lenina, Stalina a Mao Cetunga, kteří všichni byli zanícenými marxisty.

Lichvářům zmar

Dílo „Das Kapital” vznikalo během jeho pobytu v Londýně a materiál sbíral 34 let. Svoji nenávist k židovským lichvářům, kterou vyvolala jeho neschopnost vyjít s penězi, rozšířil na celou buržoazii.

„Proletariát vykoná rozsudek, který sám nad sebou vynesl soukromý majetek tím, že zplodil proletariát, stejně jako vykoná rozsudek, který vyhlásila práce ve mzdě tím, že vytvořila bohatství pro jiné a mizérii pro sebe.”

Eseje od stolu

Jeho zájem o chudobu se objevil, když psal články o zákonech upravujících sběr dříví v lese pro vesničany. Ale neexistuje žádný důkaz, že se s nějakými vesničany nebo majiteli lesů bavil. O bídných ekonomických podmínkách tkalců ve Slezsku psal, aniž by do Slezska vkročil.

Celý život psal o financích a průmyslu, ale znal pouze dva lidi s nějakými zkušenostmi z oboru. Jedním byl jeho strýc Philips, který založil elektronické impérium stejného jména. Druhým byl jeho věrný druh Bedřich Engels. Se strýcem Philipsem konzultoval svět financí pouze jednou, a když ho Engels pozval, aby s ním navštívil tkalcovnu, odmítl. Podle dochovaných pramenů Marx nevkročil do žádné fabriky, dolu nebo dílny po celý svůj život.

Bez doktríny nelze dělat revoluci

Naopak nenáviděl ty, kteří nějakou zkušenost měli a dávali přednost nenásilné postupné změně. William Weitling byl jeho kolega z komunistického hnutí. Pocházel z chudé rodiny, nepoznal otce a vyučil se jako pomocník krejčího. Tvrdou prací a sebevzděláváním si získal mezi německými dělníky řadu příznivců. Při setkání komunistů v Bruselu jej Marx tvrdě napadl, že pokud chce ovlivňovat německé dělníky bez jasné doktríny a vědeckých myšlenek, jedná se pouze o propagandu.

Půdu rolníkům? Zapomeňte!

Přestože nevěděl nic o zemědělství, tím méně o zemědělství v USA, napadl návrh zemědělského reformátora Hermanna Kriega, který chtěl rozdat veřejnou půdu americkým rolníkům. Podle Marxe mají být rolníci nalákáni na příslib půdy, ale jakmile komunismus zvítězí, musí být půda vlastněna všemi.

Klíčová kapitola díla „Das Kapital” se prezentuje jako faktická analýza vlivu kapitalismu na život britského proletariátu. Je postavena na jedné jediné knize, kterou napsal jeho přítel Bedřich Engels, syn továrníka. Nesla název „Podmínky pracující třídy v Anglii”. Dva britští historici prozkoumali v roce 1958 zdroje, které Engels při psaní knihy použil, a dospěli k závěru, že byly použity bez řádného kontextu.

Marxistická práce s fakty

Jako důkaz špatných pracovních podmínek uvádí Engels zprávu vládní komise z roku 1833, aniž by zmínil, že je 12 let stará a že anglický parlament v témže roce přijal nový zákon, jehož cílem bylo odstranit nepravosti, na které zpráva upozorňovala.

To, že Marx využíval pouze informace, které potvrzovaly jeho teorie, přimělo dva badatele z univerzity v Cambridge, aby na konci 19. století důkladně prozkoumali zdroje samotného díla „Das Kapital”. Ve své zprávě například uvádějí, že Marx opakovaně zkracuje citované zdroje a vynechává pasáže, které nepodporují jeho závěry, nebo že vytrhává citace z kontextu a spojuje je tak, aby mu vyhovovaly. V závěru uvádějí, že není možné potvrdit „úmyslné falšování”, ale nepochybně se jedná o „téměř kriminální nedbalost při práci se zdroji.

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (7 votes, average: 3,86 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*