JOSEF NOŽIČKA
Slovenským parlamentním volbám jsem věnoval již svůj předchozí blog, ve kterém jsem se zamýšlel nad aktivitou několika slovenských neziskovek, které vypravily z České republiky dva speciální „volební vlaky“. Přičemž nabídky odjet zdarma domů volit využili především studenti, kteří měli v plánu dát hlas prozápadním demokratickým stranám. Další věcí, která mě v souvislosti se slovenskými volbami zaujala, byly komentáře některých českých politiků před jejich konáním i po oznámení jejich konečných výsledků.
Obavy z toho, že by naši východní sousedé mohli volit nesprávně či neuvědoměle, byly u některých našich politiků docela velké. Například prezident Petr Pavel prohlásil, že případné vítězství Ficovy strany Smer by mohlo vést k určitému narušení česko-slovenských vztahů. Ministryně obrany Jana Černochová se pak nechala slyšet, že pokud by Slovensko opustilo prozápadní směr, budeme první na raně my. A dosluhující česká eurokomisařka Věra Jourová dokonce prohlásila, že na 5,5 milionovém Slovensku se v letošních volbách hraje o budoucnost celé Evropy (viz odkaz zde).
Trochu mě překvapilo, že se k těmto varovným prohlášením tentokrát nepřidala i předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Ale možná si vzpomenula na to, jak vloni před parlamentními volbami v Maďarsku apelovala na tamní voliče, aby z čela země vyhnali předsedu strany Fidesz a dlouholetého premiéra Viktora Orbána (viz odkaz zde), který pak volby vyhrál s nadpoloviční většinou hlasů…
Jak nejspíš již všichni vědí, i přes varovná prohlášení některých českých politiků strana Smer bývalého premiéra Roberta Fica sobotní volby vyhrála s téměř pětiprocentním náskokem před stranou Progresivní Slovensko. A i když hlasy většiny našich vrcholných politiků po zveřejnění výsledků již byly o poznání smířlivější, na některých z nich bylo poznat, že je rozdýchávají docela těžce.
Dosud jsem totiž nezaznamenal, že by byť jediný český vládní politik Robertu Ficovi či straně Smer k volebnímu vítězství poblahopřál. Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan navíc prohlásil, že výsledky slovenských voleb jsou pro nás varováním i poučením. Co se týká pana prezidenta, ten den po volbách konstatoval, že vůli slovenských občanů je třeba respektovat a až povolební jednání ukážou, jakou cestou se Slovensko vydá. Nicméně později si neodpustil poznámku, že kampaň před volbami v zemi našeho východního souseda byla „místy nechutná“ (viz odkaz zde), v podobném duchu mluvila i eurokomisařka Jourová. Je ovšem škoda, když tito politici zřejmě nepostřehli, že totéž se dá říct například i o kampani, která probíhala před letošními prezidentskými volbami v České republice.
Komu se na Slovensku nakonec podaří sestavit vládní koalici a kdo usedne do premiérského křesla, zatím jisté není. Nicméně na rozdíl od některých českých vládních politiků bych neviděl jako žádnou velkou katastrofu, pokud by se jím stal Robert Fico, který byl v minulosti slovenským premiérem již v letech 2006-2010 a 2012-2018. To, že má oproti současným českým vládním politikům odlišné názory například na sociální politiku, na fungování Evropské unie či na to, jak moc by měly jednotlivé členské státy NATO pomáhat válčící Ukrajině, by totiž nemělo být důvodem k narušení dosavadních přátelských vztahů mezi Českou republikou a Slovenskem.
Be the first to comment