Zelená budoucnost Evropy je chladná a temná

Předvádění ctnosti

Ctnostné vzrušení z této morální křeče trvalo nanejvýš několik týdnů. Pak si Evropská unie, a zejména Německo, náhle vzpomněly, že jejich ekonomiky – a vlastně samotné životy – závisí na náhradě zemního plynu, který přestaly od Moskvy kupovat. V době invaze na konci února bylo Německo, co do dodávky energie, na Rusku závislé z 50 procent.

Rusko benefituje

Navíc Evropská unie stále nakupuje zemní plyn z Ruska, jen prostřednictvím Číny. Ta plyn, který z Ruska levně získává, prodává zpět Evropanům za vyšší ceny. Je to výhra pro Rusko a Čínu a prohra pro EU. Naštěstí Norsko, Alžírsko a Spojené státy také dodávají Evropě zemní plyn, čímž pomáhají doplnit zásoby. A v nepříliš vzdálené budoucnosti bude Evropa nakupovat zkapalněný zemní plyn (LNG) také z Izraele.

To však neznamená, že jsou energetické problémy Evropy vyřešeny. Energetičtí experti a dodavatelé předpovídají Evropě ještě horší zimu v roce následujícím po této nadcházející zimě. Kdo ví, může to tak být, do té doby se může stát mnoho věcí. Někteří se dokonce domnívají, že energetická krize v Evropě může trvat i několik let. Na to si budeme muset počkat.

Arogantní uvažování

Větším problémem je však naprostý nedostatek realistického myšlení v Bruselu a Berlíně. Evropané, a zejména Německo, udělali katastrofální chybu, když předpokládali, že Rusko potřebuje přístup na evropské trhy a finance více než Evropa ruský plyn, a proto se Rusko neodváží narušit tok kriticky důležitých energetických zdrojů do Evropy.

Evropští energetičtí stratégové (nebo spíše jejich političtí vůdci) se nemohli více mýlit. První poznatek z tohoto kolosálního omylu je, že se nejedná o ojedinělý případ. Spíše svědčí o endemickém nedostatku předvídavosti spojeném s ctižádostivými iluzemi, které trápí woke zelené levičáky, kteří v posledních několika letech řídí Evropu.

Politika nazvaná Energiewende má kořeny v naturalistické a romantické tradici Německa, která se odráží ve vzestupu Strany zelených a v poslední době i v odporu veřejnosti k výrobě elektřiny z jádra.

Dokonce i Francie, která se spoléhá na 56 jaderných elektráren, odstavila více než dvě desítky elektráren kvůli odložené údržbě, což znamená, že Francouzi budou také v zimě mrznout. Neexistuje rozumná odpověď na otázku, proč Paříž dovolí, aby se tolik jejích jaderných elektráren dostalo do takového havarijního stavu, jedině že by hodlali destabilizovat francouzskou ekonomiku, společnost a sousední státy, které se spoléhají na to, že jim Francouzi budou prodávat přebytečnou elektřinu, jak tomu bylo po celá léta.

Do nebe volající hloupost a/nebo arogance (jedno často doprovází druhé) vrcholných evropských politických plánovačů, kdy už před lety odmítli diverzifikovat nebo udržovat kritické dodávky energie, bere dech. Nepochopení toho, že energie je nejvýznamnějším faktorem národní bezpečnosti a že vašemu odvěkému protivníkovi se nedává příležitost ohrozit vaši existenci, je neomluvitelné.

Šílená politika

Totéž však lze a mělo by se říci o tom, jak zranitelnými se Evropané učinili tím, že se spoléhají na nestálé „zelené“ zdroje energie, jako je větrná a solární energie, z nichž ani jedna nemůže ani zdaleka nahradit zemní plyn a další fosilní paliva, jako je uhlí, pro výrobu energie. Ukázkovým příkladem takového šílenství je Německo, které se zřeklo uhlí i jaderné energie, a tak mu zbývá jen ruský plyn.

S příchodem války se Evropě dostává lekce v oblasti mocenské politiky – se všemi slovními hříčkami – o nákladech ignorování reality ve prospěch vymyšlené morálky, která povyšuje falešnou vědu o změně klimatu nad blahobyt téměř půl miliardy lidí.

Uvažuje Německo o návratu k jaderné energii vzhledem k velmi slabé energetické bezpečnosti? Ne. I když německé vedení zjišťuje, že vyřazení jaderných elektráren z provozu ve prospěch ruského zemního plynu má vysoké náklady, zůstává proti jádru.

Protivníci Západu se vrhají na jadernou energetiku a fosilní paliva

Mezitím Rusko a Čína, hlavní globální soupeři Západu, sází na fosilní paliva, čímž více než kompenzují veškeré klimatické výhody, které by mohly plynout ze zeleného snu Evropské unie.

Ano, Čína jistě hovoří o zelené energii, ale přitom staví více než 50 % nových uhelných elektráren na světě. Výstavba jaderných elektráren v Asii je na vzestupu.

Z toho plyne poučení, které se nehodí do zeleného příběhu, protože vychází z reality. Národy, které mají neomezený přístup k levné, vydatné a spolehlivé energii, mají obrovskou geopolitickou výhodu oproti těm, které se těchto zdrojů energie vzdaly ve prospěch nespolehlivých zelených energetických technologií.

Chápou to evropští vůdci? Snad ano, i když jim to dochází pomalu. Zjišťují například, že ctnost, kterou údajně přináší vyhýbání se fosilním palivům nebo jaderné energii, je přinejlepším pomíjivá. Navíc brzy pochopí, že jejich ctnostné projevy znamenají jen málo pro ty, kteří budou brzy mrznout ve svých bytech v celé EU.

Mimochodem, Německo se rozhodlo demontovat větrnou elektrárnu, aby znovu spustilo uhelný důl. Znamená to, že vidí reálný svět? Nebo jde jen o politický tokenismus, který má uklidnit konzervativce, a ne o změnu politiky, která zaručuje energetickou závislost a slabost? Pravděpodobnější je to druhé než první.

Mrznout je prázdná ctnost

V době, kdy se zima snáší na Evropu, která nějak nemůže přijít na to, jak udržet své občany v teple během několika příštích zim, zatímco se snaží o stále vyšší ctnostné formy energie, od větrných elektráren po elektromobily, by se vedení EU mohlo vyplatit položit si několik otázek.

Například: Co je to za ctnost, že si vaši lidé budou muset tuto zimu vybrat mezi vytápěním a jídlem?

Kde je ctnost v tom, že necháme celou Evropu napospas dobré vůli jejích geopolitických protivníků?

Kde je ctnost v tom podporovat široké zavedení elektrických vozidel, když na světě není dostatek lithia a jeho těžba vážně poškozuje životní prostředí?

V čem spočívá ctnost, když se fosilní paliva používají k napájení elektromobilů, což pak způsobuje výpadky elektřiny?

A kde je vlastně ctnost v tom používat k pohonu elektromobilů lithium, které těží miliony otroků, z nichž mnozí jsou děti?

Hlavním problémem, který stojí za oddanou vírou Evropy v zelenou budoucnost, je vítězství ideologie nad realitou. Pokud bude pokračovat trend odklonu od jaderné energie, čistého zemního plynu a ropy, budoucnost Evropy vypadá dost chladně. A temně.