Západní podporovatelé Ukrajiny musí vytrvat v dlouhém tažení opotřebovávací války

Ve čtvrtečním projevu pořádaném těsně před pátečním stým dnem ruské invaze na Ukrajinu řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, že aliance se musí připravit na podporu Kyjeva v „dlouhém tažení“.

Tento komentář pronesl hned po schůzce s prezidentem Joe Bidenem v Bílém domě. „Musíme být připraveni na dlouhé tažení,“ říkal Stoltenberg s chmurným dodatkem: „Protože to, co máme před sebou, je taková válka, ze které se teď stala opotřebovávací válka.“

Šéf NATO zdůraznil, že Ukrajina „za svou obranu své vlastní země platní na bitevním poli ohromnou cenu, vidíme ale, že i Rusko podstupuje mnoho obětí.“

„Většina válek – a nejspíš i tato válka – v určitém stadiu skončí u jednacího stolu, víme ale, že to, co se děje kolem jednacího stolu, je velice úzce provázané se situací v terénu, na bojišti,“ vysvětloval.

Prozatím už pár evropských zemí naléhalo na seriózní vyjednávání, zvláště Francie pod Macronem, kdy Itálie minulý měsíc také nabídla podrobný mírový plán; avšak ukrajinská a ruská strana zrušily schůzku, jelikož předběžné rozhovory, které hostilo Turecko, zkrachovaly a nevzešel z nich žádný pořádný pokrok.

Ovšem zvláště  vůdci Ameriky a Británie zjevně na Zelenského tlačí, aby bojoval a nebyl ochoten k žádným územním ústupkům. Některé zprávy dokonce nazývají Bidena s Johnsonem z Británie „hlavními překážkami míru“ na Ukrajině, zatímco další, jako Macron, vedou s Putinem pravidelné rozhovory v naději, že dojde k nějakému průlomu. Někteří experti o něco cyničtěji říkají, že Západ je připraven se pevně postavit do „boje do posledního Ukrajince“.

Mezitím narůstají obavy z potenciálního a přímého konfliktu mezi NATO a Ruskem, když se situace se současnou zástupnou válkou, v níž Západ dále zaplavuje Ukrajinu zbraněmi, vymkne kontrole.

K tomu ve čtvrtek Stoltenberg v projevu zdůrazňoval, že NATO se snaží konfrontaci s Ruskem vyhnout, ale „odpovědnost“ aliance za podporu Ukrajině dále trvá.

Teď se ale výhled na konfrontaci značně zvyšuje, když USA tento týden pro Ukrajinu oznámily zase další balíček zbraní za 700 milionů dolarů, do něhož budou tentokrát patřit Vysoce mobilní systémy raketové artilerie známé jako HIMARS.

Tyto konkrétní systém jsou schopny ničit cíle 80 kilometrů daleko, kdy jejich verze dalekého dosahu byla údajně Bidenovou administrativou shozena ze stolu ze strachu, že by je mohli použít k úderům do hloubky ruského území a případně tak vyprovokovat rozšíření války.

(5 votes, average: 3,40 out of 5)

Loading...