Patnáct podmínek míru

Jsou to dva týdny, co západní tajné služby vydaly zprávu o průběhu války na Ukrajině, ze které je zřejmé, že proti obrovské ruské převaze se prostě vyhrát nedá. Rusko zároveň začalo naznačovat, co by se stalo, kdyby úplně zavřelo kohouty s plynem, na kterém Evropa závisí, zejména ta východní, ale s ní i Německo. Inflace a ztráta trhu rozvracejí ekonomiku i státní finance po celé Evropě i v Americe. Válka je stále dražší. Ale zatímco nám jde jenom o peníze a o teplo, globálnímu jihu jde o život, hrozí hladomor.

Tahle válka musí skončit. Je nejvyšší čas vyjednat příměří a hledat řešení. Zdá se, že tohle bylo hlavním cílem cesty premiérů Scholze a Draghiho a prezidenta Macrona do Kyjeva, kteří si chtěli u prezidenta Zelenského ověřit, jaká je skutečná situace a sondovat možnosti politického řešení. Také z Washingtonu začaly zaznívat opatrnější hlasy, protože peníze i zbraně, po kterých ukrajinská strana volá, docházejí.

Dá se najít kompromis, který by všichni přijali s pocitem, že to stojí za to, i když nemohou mít všechno? Hrdinský kousek v tomto směru podniknul americký vojenský expert, který vypracoval 15 bodový plán jak válku ukončit a zajistit mír, aby už z něj neklíčilo další nepřátelství. Autorem textu je David T. Pyne, bývalý důstojník z velitelských štábů amerických pozemních sil, který publikuje na stránkách The National Interest. V hmotné podobě jde o dvouměsíčník k otázkám národní bezpečnosti a obrany. Byl založen před lety předním americkým politologem Francisem Fukuyamou, takže žádná druhá liga. Internetové stránky NI žijí podstatně svižněji než tlustá revue, zmíněný příspěvek se tam objevil v pátek 17. června.

Ukrajinské vojenské a územní ztráty v bitvě o Donbas narůstají, a tak čím déle bude Bidenova administrativa a její spojenci v NATO otálet s přesvědčováním Ukrajiny k vyjednání mírové dohody s Ruskem, tím slabší bude její vyjednávací pozice, varuje tento expert západní politiky, že věc opravdu spěchá.

Dejme tedy slovo Davidu Pyneovi.

Návrh mírového plánu jak ukončit válku mezi Ukrajinou a Ruskem

Nyní uplynulo více než sto dní od doby, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, přičemž konec války je v nedohlednu. Válka se může táhnout měsíce, ne-li roky, a vést ke smrti dalších desítek tisíc Ukrajinců a také ke zničení dalších měst, což podpoří zhoršující se humanitární krizi. Komise OSN pro lidská práva potvrdila, že během ruské invaze bylo zabito přes 4 000 ukrajinských civilistů, zatímco ukrajinská vláda uvádí více než 27 500 obětí. Válka vyústila v největší uprchlickou krizi od konce druhé světové války. Odhaduje se, že téměř pět milionů Ukrajinců opustilo zemi a dalších osm milionů bylo vysídleno v rámci Ukrajiny. To jsou ohromující čísla, která se rovnají tomu, že více než jedna třetina ukrajinských občanů byla nucena opustit své domovy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij navíc nedávno prohlásil, že ruské síly nyní ovládají 20 procent ukrajinského území .

Zatímco západní média nadále mylně informují o tom, že Ukrajina vyhrává válku, ministr obrany Lloyd Austin naznačil, že Rusko postupuje směrem k dosažení svých vojenských cílů. Podle nedávné zprávy západních tajných služeb, Spojené státy poskytují Ukrajině čtyřikrát až pětkrát více vojenské pomoci, než Kyjev utratí za své ozbrojené síly každý rok, a Ukrajina přesto prohrává bitvu o Donbas a utrpí „extrémní ztráty“, když je „dělostřelectvem přečíslena v poměru 20 ku 1“. Ukrajinským jednotkám dochází munice, jsou stále demoralizovanější a začínají dezertovat. Zpráva také odhalila, že většina ukrajinského dělostřelectva je omezena dostřelem dvaceti pěti kilometrů, zatímco ruské dělostřelectvo a raketomety mohou zasáhnout z dvanáctinásobku této vzdálenosti. Vyjednávací pozice Ukrajiny je oslabena, protože Rusko má desetkrát více válečných zajatců než Ukrajina. V závěru své zprávy tajné služby konstatují: „Je zřejmé, že konvenční válku nelze vyhrát, pokud máte několikrát méně zbraní, vaše zbraně zasahují nepřítele na kratší vzdálenost a máte výrazně méně munice než nepřítel.“

Prezident Biden připustil rizika ruské jaderné eskalace a nedávno objasnil , že Spojené státy neusilují o přímou válku s Ruskem, ani nebudou podporovat svržení ruského prezidenta Vladimira Putina. Minulý měsíc sice Bidenova administrativa prohlásila, že jejím cílem je oslabit Rusko a zničit jeho schopnost vést útočnou válku, ale nyní říká, že účelem americké vojenské pomoci je posílit schopnost Ukrajiny vyjednat příznivější mírovou dohodu. Na otázku, zda se Ukrajina možná bude muset vzdát části svého území v rámci vyjednané mírové dohody s Ruskem, Biden tuto možnost nevyloučil .

To, co uvádím dále, je návrh patnáctibodového mírového plánu na ukončení rusko-ukrajinské války. Tohle jsou ty nejlepší a nejrealističtější podmínky, v jaké může Ukrajina doufat, a zároveň podmínky, které budou s největší pravděpodobností přijatelné pro obě strany. Vyjednání takové kompromisní mírové dohody by mohly zprostředkovat Francie, Německo, Itálie, Turecko a Izrael. Následovalo by zastavení všech vojenských operací a stažení všech ruských vojenských sil z Ukrajiny mimo oblast Donbasu. Pokud je mi známo, vidíte první komplexní mírový návrh, který byl publikován v západním časopise a pokouší se trvale vyřešit (spíše než jen odložit) všechny existující oblastí sporu mezi Ruskem a Ukrajinou, aby bylo zajištěno, že Rusko už nebude mít žádné důvody k obnovení nepřátelských akcí proti Ukrajině.

Patnáctibodový mírový plán na ukončení války na Ukrajině

1. Ukrajina změní svou ústavu, aby se stala trvale neutrální. Její nezávislost, neutralita, národní suverenita a územní celistvost budou garantovány stálými členy Rady bezpečnosti OSN a podmíněny tím, že Ukrajina dodrží podmínky mírové dohody. Na oplátku Rusko uzná legitimitu současné ukrajinské vlády a zřekne se jakéhokoli záměru nahradit současné ukrajinské vládní představitele někým, kdo by byl vůči Moskvě vstřícnější.
2. Ukrajina uznává znovusjednocení Ruska s Krymem v roce 2014 a zříká se všech záměrů vrátit jej silou či jiným způsobem.
3. Rusko stáhne všechny své vojenské síly na své pozice před invazí, včetně oblastí Charkova, Záporoží a Chersonu, ale s výjimkou oblasti Donbasu, kde bude linie kontroly mezi Ruskem a Ukrajinou přizpůsobena linii, jaká existuje v době uzavření této smlouvy.
4. Do září 2022 se bude konat lidové referendum pro celou oblast Donbasu včetně Luhanské a Doněcké oblasti, zda si jejich občané přejí nezávislost, nebo se vrátí pod kontrolu Ukrajiny. Toto referendum provedou příslušné vlády Luhanské a Doněcké oblasti na obou stranách linie kontroly a proběhne pod dohledem OSN nebo jiných neutrálních mezinárodních pozorovatelů. Všem občanům Luhanské a Doněcké oblasti, včetně uprchlíků, bude povoleno v referendu hlasovat a budou k tomu vyzváni. Hlasy Luhanské a Doněcké oblasti se sečtou, takže budou platit pro obě oblasti stejně.

V případě, že většina jejich občanů bude hlasovat pro setrvání na Ukrajině, oblast Donbasu bude trvale demilitarizována stažením všech ruských a ukrajinských jednotek. Jak už Ukrajina souhlasila v dohodě Minsk II, ukrajinská ústava bude změněna, aby zaručila práva rusky mluvících menšin.

Pokud však oblast Donbasu odhlasuje nezávislost, všechny ukrajinské jednotky budou staženy. Ruské jednotky mohou zůstat pouze tehdy, pokud je k tomu vyzve vláda Luhanské a Doněcké republiky.

Bez ohledu na výsledek referenda Ukrajina souhlasí s tím, že ruština se opět stane jedním z jejích úředních jazyků.

5. Rusko podpoří žádost Ukrajiny o vstup do Evropské unie.
6. Ukrajina trvale přeruší všechna spojení s NATO, včetně vojenských instruktorů, výměn a společných vojenských cvičení, spolu se všemi dodávkami zbraní NATO s výjimkou ručních zbraní. Ukrajina navíc zakáže umístění jednotek nebo základen NATO na svém území. Ukrajina také souhlasí s ukončením svého členství v programu NATO Partnerství pro mír a s ukončením dohody o strategickém partnerství se Spojenými státy z listopadu 2021.
7. Ukrajina omezí své pozemní síly na maximálně 150 000 vojáků v aktivní službě a maximálně 100 000 vojáků v záloze.
8. Ukrajina souhlasí se zničením všech svých „ úderných systémů “ pod ruským dohledem. (Toto ustanovení by si ruští vyjednavači pravděpodobně vyložili tak, že zahrnují stíhačky, stíhací bombardéry, bombardéry, útočná letadla, bojové vrtulníky a UAV vybavené bombami, raketami nebo střelami, dělostřelectvo a minomety větší než 155 mm v ráži, více raketometů, balistické střely, řízené střely a střely země-vzduch středního až dlouhého doletu).

Ukrajině je zakázáno vyvíjet nebo získávat jakýkoli z těchto výslovně zakázaných zbraňových systémů. (Konkrétní seznam ukrajinských zbraní, které by Rusko pravděpodobně považovalo za „úderné systémy“, naleznete v mém předchozím článku Jak může Biden ukončit válku na Ukrajině. Dále bude Ukrajině zakázáno vyvíjet zbraně hromadného ničení, včetně jaderných, biologických nebo chemických zbraní, a do šesti měsíců od podpisu této dohody uzavře všech dvacet šest svých laboratoří biologického výzkumu financovaných Spojenými státy a umožní ruským inspektorům přístup do laboratoří, aby zajistili, že jsou uzavřeny.

9. Všichni váleční zajatci, uprchlíci a všichni civilisté v zajetí budou vráceni do svých zemí a bude se s nimi zacházet podle ustanovení Ženevské úmluvy.
10. Žádá ze stran nepředloží požadavky na reparace a neobrátí se na mezinárodní tribunály pro válečné zločiny. Válečné zločiny mohou být souzeny pouze v domovských zemích provinilých vojáků.
11. Spojené státy a Evropská unie se dohodnou, že poskytnou nezbytnou hospodářskou pomoc při obnově Ukrajiny.
12. Po podpisu této dohody budou obnoveny plné diplomatické vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou, jakož i mezi Ruskem a všemi zeměmi NATO.
13. Realizaci této dohody oběma stranami doplní okamžité zrušení všech ekonomických sankcí, které byly uvaleny na Rusko po invazi, a bude vrácen vlastníkům veškerý veřejný a soukromý ruský finanční a ekonomický majetek, který byl zabaven. Pod podmínkou, že Rusko dodrží podmínky dohody, obě strany souhlasí s normalizací obchodních vztahů do dvanácti měsíců od jejího podpisu.
14. Spojené státy a NATO vydají písemné záruky, že NATO se nikdy nebude rozšiřovat na východ do dalších bývalých sovětských republik nebo podél ruských hranic (tj. Finska). Výměnou za tyto záruky Rusko přistoupí na vstup Švédska do NATO, stejně jako na vstup jakékoli jiné evropské země, která nehraničí s Ruskem a přeje si vstoupit do aliance.
15. Rusko a NATO se dohodly, že zahájí jednání o zahrnutí Ruska do bezpečnostní architektury Evropy, obnoví Smlouvu o jaderných silách středního doletu (INF) a vyjednají dohodu, která naváže na Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE). Tato navazující dohoda sníží počet amerických a západoevropských (NATO) a ruských jednotek a základen ve východní Evropě. Bude to zahrnovat všechny státy, které vstoupily do NATO po roce 1999, plus Bělorusko a Ukrajinu, a stavy těchto zahraničních sil se sníží na méně než 9 000 na každé straně.

Tato dohoda stanoví, že v případě, že Rusko dále sníží nebo dokonce zruší svou vojenskou přítomnost v Bělorusku a bude dodržovat podmínky mírové dohody s Ukrajinou, pak Spojené státy a západoevropští členové NATO rovněž omezí nebo eliminují svou kombinovanou přítomnost vojsk a uzavřou všechny základny v pobaltských státech, Polsku, Rumunsku, Maďarsku a na Slovensku, aby odpovídaly stažení ruských jednotek v Bělorusku. To potenciálně obnoví ve východní Evropě status quo, který existoval před varšavským summitem v červenci 2016.

V rámci této dohody budou Spojené státy souhlasit také se stažením všech antibalistických střel Aegis Ashore a s demontáží stanovišť protiraketové obrany Aegis Ashore v polském Redzikowo a Deveselu v Rumunsku výměnou za stažení všech ruských jaderných systémů z Běloruska.

Výhody vyjednávání o mírové dohodě

Pokud by oblast Donbasu hlasovala pro nezávislost, znamenalo by to ztrátu přibližně 6,5 procenta ukrajinského území drženého před ruskou invazí. Většina pobřežních území, která by Ukrajina získala z mírové dohody, by však Kyjevu kompenzovala jeho ztrátu. Vzhledem k tomu, že Kyjev nemá žádnou reálnou naději, že tato ztracená území vojensky získá zpět, měl by hodně získat z dohody „území za mír“.

Vyjednání mírové dohody také zachrání životy tisíců, ne-li desetitisíců ukrajinských občanů, ušetří města před dalším ničením a umožní rekonstrukci tisíců silnic, mostů, škol a nemocnic. Náklady na přestavbu se odhadují na 600 miliard dolarů. Válka si vynutila uzavření poloviny ukrajinských podniků, kterým by mírová dohoda umožnila znovuotevření a vrátila miliony Ukrajinců do práce.

Mírová dohoda by také ukončila ruskou ničivou námořní blokádu Černého moře a obnovila schopnost Ukrajiny zapojit se do mezinárodního obchodu. Zároveň by umožnila většině z téměř 13 milionů uprchlíků vrátit se domů. A konečně, ukončení války do července by zabránilo předpokládanému 60procentnímu poklesu hrubého domácího produktu Ukrajiny, pokud válka bude pokračovat až do konce roku.

Je v zájmu národní bezpečnosti Spojených států motivovat Rusko a Ukrajinu k co nejrychlejšímu vyjednání mírové dohody a vyhnout se potenciální ruské eskalaci s použitím taktických jaderných zbraní proti Ukrajině nebo proti frontovým státům NATO.

Bidenova administrativa by mohla učinit nabídku pozastavení ekonomických sankcí proti Rusku, stejně tak pozastavení rozmísťování amerických jednotek ve východní Evropě a poskytování letální vojenské pomoci Ukrajině výměnou za okamžité a trvalé ruské příměří, zastavení ruského vojenského postupu, a obnovení seriózních mírových jednání v souladu s výše uvedenými liniemi.

Uvolnění sankcí po mírové dohodě by Američanům pravděpodobně poskytlo ekonomickou úlevu, protože by výrazně snížilo ceny paliv, potravin a energií. Výrazně by to také snížilo závažnost zhoršující se globální potravinové krize hrozící vyhladověním milionů lidí na globálním Jihu.

Ukrajinské vojenské a územní ztráty v bitvě o Donbas narůstají, a tak čím déle bude Bidenova administrativa a její spojenci v NATO otálet s přesvědčováním Ukrajiny k vyjednání mírové dohody s Ruskem, tím slabší bude vyjednávací pozice Ukrajiny. Pokud se Zelenskij rozhodne nevyjednat mírovou dohodu po ruském dobytí Donbasu, Putin dal jasně najevo, že hodlá formálně anektovat celou oblast Donbasu a Chersonskou oblast a zároveň si ponechat kontrolu nad 70 procenty ukrajinského pobřeží Černého moře. Jeden ruský generál prohlásil, že Moskva poté zorganizuje následnou ofenzívu k dobytí Oděsy a odřízla by Ukrajinu od Černého moře, čímž by se stala vnitrozemskou zemí a dále oslabila její ekonomická a územní bezpečnost. Ze všech těchto důvodů je v národním zájmu Spojených států a Ukrajiny co nejdříve dokončit mírovou dohodu ukončující válku.