Když nemají chleba, ať jedí koláče. Když jim je zima, ať si oblečou svetr |

Sdílet článek:

Druhý měsíc letních prázdnin se přehoupl do poloviny, ve které se myšlenky na začátek školního roku stávají stále neodbytnějšími. Ale nějaké volno ještě dětem zbývá. Společně s ním se stále drží i okurková sezóna a tak si člověk v novinách může přečíst i leccos zajímavého. O čem se typicky hádají páry na dovolené a jak tomu zabránit, o tom že v Hradci nad Moravicí mají krásný zámek, a dokonce dva, nebo že na námětí Piazza del Campo v italské Sieně se běžel tradiční závod na neosedlaných koních – slavné sienské Palio.

Panuje zvláštní až podezřelý klid. Někde vzadu za všemi těmi letními obrázky je ale cítit nervozita. Zima se v teplých slunečných dnech zdá být daleko, ale myšlenky na ni se vytěsňují nesnadno. Tušíme, že nemusí být jednoduchá, ale co konkrétně to bude pro každého jednoho z nás znamenat, to netuší vůbec nikdo.

Média a politika žijí kriminálním případem na pražské radnici. Dnes se tak můžeme například dočíst, že policie v odpadcích objevila fragmenty „Redlova deníku“. Většina z nás asi ale správně cítí, že to podstatou našich obav o zítřek není. Kriminální zápletka však hezky nasvěcuje a ukazuje na účelovost některých iniciativ. Milion chvilek pro demokracii připravuje sérii demonstrací, nikoli proti Rakušanovi, STANu, popřípadě Fialovi, ale proti Babišovi.

„Tisíce nových městských bytů. Strany slibují po volbách v Praze stavební smršť,“ píše na své titulní straně deník E15. Nejvíce nových městských a družstevních bytů slibuje koalice SPOLU, celkem 3000, Piráti, STAN a Praha sobě uvádějí čísla mezi 500 a 2000 byty. Jediné hnutí ANO „se chce vydat především cestou spolupráce se soukromými investory“. „Domnívám se, že město ani jeho organizace nejsou efektivními developery,“ míní jednička kandidátky Patrik Nacher. Dříve se privatizovalo s ideou, že soukromé vlastnictví je efektivnější než státní. To se potvrdilo, stačí porovnat historické fotografie a současný stav. Dnes má opět plánovat a stavět erár. Na selhání způsobené hlavně nezměrnou stavební regulací se bude reagovat další státní/městskou ingerencí.

Ministr Síkela včera uvedl, že stát by v případě nedostatku zemního plynu omezil dodávky tepla do domácností, a dal by přednost nejdůležitějším odvětvím průmyslu. Ač to zní provokativně, má to bohužel svou logiku. Kromě tepla potřebujeme také například něco jíst atd. Markéta Pekarová Adamová kráčela ve šlépějích Marie Antoinetty. Francouzské královně je (nesprávně) připisován výrok směrem k Pařížanům bouřícím se kvůli hladu „Když nemají chleba, ať jedí koláče.“ MPA občanům na chlad doporučila svetr. Co mohou dělat ti, co už svetr nosili normálně, ale Pekarová neradí. Koaliční politici se krásně doplňují.

Vše lze říkat snadněji, když za všechno může Putin, popřípadě jeho česká inkarnace Babiš, jak ukazují předvolební billboardy SPOLU. Na internetu před nedávnem koloval vtip, který reagoval na tehdejší užívání termínu „Putinova inflace“ a který je vlastně vtipem jen částečně. Putin na něm podepisuje jakási státní akta a pod fotografií stojí zhruba toto: Vladimir Putin při podpisu dekretu, který nařizuje evropským vládám tisknout nesmyslné množství peněz, zadlužovat se, zavést Green Deal, který zničí jejich domácí energetické zdroje a učiní je závislými na Rusku, a provést čínské řešení chřipkové pandemie, které zničí bohatství celé generace… Dekret je známý jako „Putinova inflace“.

Lidé ale na toto vše reagují spontánně a logicky, není jim potřeba nic říkat ani je edukovat. Dřevo jde na dračku, na uhlí se čeká, krby a kamna se nestíhají vyrábět. Rozumní si i po plynofikaci nechali své kotle na tuhá paliva a teď zjišťují, v jakém jsou zařízení po dvaceti letech stavu. Dokonce i v Německu se alespoň částečně začíná dostávat ke slovu rozum. Podle Wall Street Journal by měly poslední tři německé jaderné elektrárny zůstat v chodu i po konci tohoto roku. Zázraky se dějí.

V zahraničí si všimli, že díky nízkému stavu vody v řekách jsou viditelné tzv. hladové kameny, na které naši předci tesali varovná poselství. Jejich viditelnost byla v minulosti varováním před dobou strádání a hladu. Diskutující z toho automaticky vyvozovali předem odhadnutelné banální odsudky chování lidí k přírodě a bezpříkladnost současné krize. Ty bystřejší pochopitelně napadlo, že byly-li kameny viditelné v minulosti, o čemž ostatně svědčí jejich nápisy, není dnešní situace tak neobvyklá. Business Insider si všímá, že na tom děčínském stojí fatalistické německé „Wenn du mich siehst, dann weine,“ tedy Spatříš-li mne, plač. O kousek dál by ale měl být také mladší český nápis, o poznání optimističtí a praktičtější: „Neplač holka, nenaříkej, když je sucho, pole stříkej“.